Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet v neděli podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s oběma zeměmi podepsal úmluvy usnadňující vzájemný obchod a výměnu kritických surovin s USA, informovaly tiskové agentury.
Podle Trumpa dohoda o příměří zahrnuje ukončení nepřátelských aktivit obou stran a propuštění osmnácti kambodžských válečných zajatců z Thajska. Malajsie, v jejíž metropoli Kuala Lumpuru lídři na okraj summitu asijského společenství ASEAN úmluvy podepsali, vyšle k monitorování příměří pozorovatele, dodal Trump.
Thajský premiér prohlásil, že dohoda otevírá novou kapitolu vztahů mezi oběma zeměmi a pokud bude dodržována, otevře cestu k trvalému míru.
Thajsko a Kambodža se už více než sto let snaží získat kontrolu nad řádně nevymezenými oblastmi podél 820 kilometrů dlouhé společné pozemní hranice. Tu stanovila v roce 1907 Francie, jejíž byla tehdy Kambodža kolonií. Země se mimo jiné přou o území hinduistického chrámu Preah Vihear z 11. století, které si Thajsko nárokuje proto, že kontroluje hlavní přístupové cesty k objektu.
Vztahy obou asijských království narušila smrt kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky.
Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z pokládání min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků. Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat. Během pěti dní na obou stranách zemřelo nejméně 43 lidí a z pohraničí odešlo na 300 tisíc osob.
Příměří z 28. července následovalo po ekonomickém tlaku prezidenta Trumpa, který znepřátelené země varoval, že USA s nimi neuzavřou obchodní dohody, pokud budou boje pokračovat. Washington pak 1. srpna oběma zemím snížil cla na dovoz do USA z 36 na 19 procent. Obě strany se však od uzavření červencového příměří navzájem obviňovaly z jeho porušování.
