Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.
„Ano, je tu jedna věc. Moje vlastní morálka. Moje vlastní mysl. To je to jediné, co mě může zastavit,“ odpověděl Trump na otázku, zda existují limity jeho globální síly. „Nepotřebuji mezinárodní právo. Nechystám se lidem ubližovat,“ vysvětloval Trump.
Americký prezident po dalších otázkách reportérů NYT připustil, že jeho administrativa se musí řídit mezinárodním právem. Zároveň však dal podle listu jasně najevo, že o tom, zda se tato omezení vztahují na Spojené státy, rozhoduje on sám. „Záleží na tom, jak definujete mezinárodní právo,“ poznamenal.
Trumpovo hodnocení vlastní svobody používat veškeré nástroje vojenské, ekonomické či politické síly k upevnění americké nadvlády je podle NYT doposud nejotevřenějším vyjádřením jeho světonázoru. V jeho jádru je myšlenka, že rozhodujícím faktorem při střetu mocností by měla být národní síla, nikoliv pravidla, dohody či zvyklosti, píše list.
Podle NYT Trump během rozhovoru zněl odhodlaněji než kdy dříve. Mluvil o úspěchu amerických úderů na íránská jaderná zařízení, přičemž na jeho stole v Oválné pracovně jsou modely bombardérů B-2, kterými USA na Írán loni zaútočily. Rovněž zmínil rychlost, s jakou minulou sobotu svrhl venezuelského vůdce Nicoláse Madura jeho únosem do USA, ale také své plány pro Grónsko, které je autonomním územím Dánska, spojence USA v Severoatlantické alianci.
Trumpův zájem o Grónsko trvá, mezinárodní kritice navzdory
Prezident odmítl jasně odpovědět na otázku, co je pro něj větší prioritou – získání Grónska, či zachování NATO. Připustil však, že by to mohla být otázka volby. Podle NYT dával jasně najevo, že bez USA v jejím středu je Aliance v podstatě k ničemu.
„Vlastnictví je velmi důležité,“ řekl Trump o Grónsku, strategicky významném ostrově bohatém na nerostné suroviny. Šéf Bílého domu zjevně nevidí hodnotu v tom, že Grónsko je pod kontrolou blízkého spojence v NATO, píše list. „Cítím, že je to psychologicky nutné k úspěchu. Myslím, že vlastnictví vám dává něco, co nemůžete získat nájemní smlouvou nebo dohodou. Vlastnictví vám dává věci a prvky, které nemůžete získat pouhým podpisem dokumentu,“ odpověděl Trump na otázku, proč potřebuje grónské území vlastnit.
V pátek večer pak Trump před novináři v Bílém domě zopakoval, že má v úmyslu dosáhnout dohody s Dánskem o získání Grónska, ale nevyloučil ani „tvrdou“ cestu k dosažení tohoto cíle. Spojené státy podle něj Grónsko potřebují vlastnit, aby zabránily okupaci ostrova Ruskem nebo Čínou v budoucnosti. „Nemůžeme dovolit, aby Rusko nebo Čína okupovaly Grónsko. To udělají, pokud to neuděláme my. Takže s Grónskem něco uděláme, buď měkkou, nebo tvrdou cestou,“ prohlásil Trump. Kodaň přitom opakovaně prohlásila, že její arktické území není na prodej.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se příští týden plánuje setkat s dánskými představiteli, tento týden řekl členům Kongresu, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Trump a vysocí představitelé jeho administrativy přitom opakovaně nevyloučili možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly.
