USA by mohly obsadit Grónsko „do půl hodiny“. Cest je ale víc

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

„Opravdu ho potřebujeme pro mezinárodní světovou bezpečnost,“ říká o Grónsku Trump. „Tak či onak to dosáhneme,“ tvrdí šéf Bílého domu.

Poznamenal, že oblast kolem arktického ostrova se hemží ruskými a čínskými loděmi. Ostrov by prý chtěl získat za svého nynějšího funkčního období, které skončí v lednu 2029.

Spojené státy před pár dny zaútočily na Venezuelu a unesly jejího vůdce Nicholáse Madura do USA, kde stanul před soudem v souvislosti s obviněním z narkoterorismu. Řada zemí i expertů hovoří o porušení mezinárodního práva.

Případný vpád do Grónska, které je autonomním územím Dánska, tedy spojence USA v NATO, se dosud jevil jako silně nepravděpodobný, po vojenské operaci ve Venezuele ale nejistota v Evropě stoupá.

Podle serveru Politico, který hovořil s devíti unijními činiteli, úředníky z NATO i obrannými experty a diplomaty, by Trump mohl získat ostrov v několika relativně snadných krocích, přičemž s některými už začal.

Podpora hnutí za nezávislost

Šéf Bílého domu hovořil o potřebě získat strategické území už v minulosti, loni po návratu do úřadu ale tuto rétoriku zintenzivnil. Trump si představuje, že budoucí nezávislé Grónsko by podepisovalo smlouvy s USA, zatímco nyní k tomu je nutný souhlas Kodaně.

Aby Gróňané získali nezávislost, museli by hlasovat v referendu a poté vyjednat dohodu, kterou musí schválit Nuuk i Kodaň. V průzkumu veřejného mínění z roku 2025 uvedlo 56 procent obyvatel ostrova, že by hlasovali pro nezávislost, 28 procent uvedlo, že by hlasovalo proti.

Podle dánských médií Američané s vazbami na Trumpa prováděli v Grónsku tajné vlivové operace. Před těmito snahami varovala i dánská bezpečnostní a zpravodajská služba PET. Expert na digitální politiku Felix Kartte poukázal na podobnou taktiku Moskvy, jež se snaží ovlivňovat politické výsledky v zemích, jako je Moldavsko, Rumunsko a Ukrajina.

Minulý měsíc Trump zřídil pozici zvláštního vyslance pro Grónsko a jmenoval do této funkce guvernéra Louisiany Jeffa Landryho. Tehdy uvedl, že cílem je „udělat z Grónska součást USA“.

Americký viceprezident JD Vance už při březnové návštěvě území prohlásil, že „lidé Grónska budou mít právo na sebeurčení“. „Doufáme, že se rozhodnou pro partnerství se Spojenými státy, protože jsme jediným národem na Zemi, který bude respektovat jejich suverenitu a respektovat jejich bezpečnost,“ uvedl tehdy.

Začlenění do USA nebo asociační dohoda

Za předpokladu, že by snahy urychlit referendum o nezávislosti Grónska byly úspěšné a obyvatelé by si odhlasovali rozchod s Kodaní, dalším krokem Washingtonu by bylo dostat území pod americký vliv, píše Politico.

Jedním z možných scénářů by bylo začlenit Grónsko do USA jako další stát, což je varianta, o které se zmiňují i lidé blízcí prezidentovi USA. Dánská premiérka Mette Frederiksenová to v pondělí odmítla, když zdůraznila, že „USA nemají právo anektovat“ Grónsko poté, co Katie Millerová – manželka Trumpova poradce Stephena Millera – zveřejnila na sociálních sítích mapu území zahalenou do americké vlajky se slovem „BRZY“.

Vyměnit Dánsko za Spojené státy je něco, co se nelíbí ani většině obyvatel ostrova. Výše ​​zmíněný průzkum ukázal, že 85 procent Gróňanů je proti připojení území k USA a ani členové hnutí za nezávislost, kteří jsou nakloněni Trumpovi, nejsou touto myšlenkou nadšeni, podotýká Politico.

Další možností je podpis dohody o volném přidružení. Takové ujednání mají nyní USA třeba s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a Palau. Američané poskytují těmto oblastem základní služby, ochranu a volný obchod výměnou za to, že jejich armáda bude na jejich území působit bez omezení.

Kupříkladu opoziční poslanec a zastánce nezávislosti Grónska Kuno Fencker je této cestě nakloněn, Gróňané by se ale k záležitosti měli podle něj vyjádřit v referendu.

Expert na vojenské operace Thomas Crosbie z Dánské královské obranné akademie nicméně varoval, že Trump lidem tradičně vnucuje svou vůli. „Pro Gróňany v tom opravdu nevidím žádné výhody, kromě velmi dočasného zvýšení jejich sebevědomí,“ uvedl pro Politico. „Pokud se vzdáte svého území v naději, že byste později mohli dosáhnout dohody – to by bylo opravdu nerozumné,“ míní.

Možné vydírání Evropy

Evropa, zejména spojenci Dánska v Evropské unii, by se zdráhala odsouhlasit jakýkoli pokus odtrhnout ostrov od Kodaně, píše Politico. Podle tohoto webu ale americká vláda drží trumf, kterým je Ukrajina. S tím, jak se zintenzivňují mírová jednání, se Kyjev nechal slyšet, že jakákoli dohoda s Kremlem musí být podpořena seriózními a dlouhodobými bezpečnostními zárukami USA.

Američané se dosud k otázce záruk stavěli spíše vyhýbavě, podle jednoho unijního diplomata ale může být jedním ze scénářů právě balíček dohod „bezpečnost za bezpečnost“, v jehož rámci by Evropa od Trumpovy administrativy získala záruky pro Ukrajinu výměnou za rozšířenou roli USA v Grónsku.

„I když se to může zdát jako hořká pilulka, mohlo by to být snáze polykatelné než alternativa ‚otravný Trump‘, který by mohl reagovat sankcemi, odstoupením od mírových jednání – nebo podporou (ruského vládce Vladimira) Putina v jednáních s Ukrajinou,“ spekuluje Politico.

Vojenský zásah

Pokud by Dánsko, potažmo v budoucnu samostatné Grónsko, Trumpa zcela odmítlo, může Washington přistoupit k vojenskému zásahu. Miller v pondělním rozhovoru se stanicí CNN odmítl vyloučit invazi. „Nikdo nebude vojensky bojovat se Spojenými státy kvůli budoucnosti Grónska,“ prohlásil poradce prezidenta USA.

Převzetí území Američany by nejspíš proběhlo bez větších obtíží. „Mohlo by to být pět vrtulníků... nepotřeboval by mnoho vojáků,“ řekl serveru Politico dánský politik, který si přál zůstat v anonymitě. „(Gróňané) by s tím nemohli nic dělat,“ obává se politik.

„Nejvíce znepokojivá by byla strategie typu fait accompli, která by znamenala jednoduše uchvácení území stejným způsobem, jakým se o to pokusil Putin a vznesl si územní nároky na Ukrajinu. Mohl by prostě umístit vojska do země a říct, že je teď americká... armáda Spojených států je schopna vysadit v Grónsku libovolný počet jednotek, ať už letecky nebo po moři, a pak tvrdit, že je to americké území,“ míní vojenský expert Crosbie.

Podle výzkumníka z Dánského institutu pro mezinárodní studia Lina Mortensgaarda má Washington na své už existující grónské vesmírné základně Pituffik asi pět set vojenských důstojníků, včetně místních dodavatelů, a necelých deset zaměstnanců konzulátu v Nuuku. Na podporu výzkumných misí je navíc v Grónsku během arktického léta nasazeno asi sto vojáků Národní gardy.

Chabá obrana ostrova a konec NATO

Grónsko přitom nedisponuje širšími obrannými kapacitami. Obyvatelstvo nemá žádnou místní armádu, řekl webu Politico Mortensgaard. Dánské společné arktické velitelství v hlavním městě má nedostatečné a zastaralé vojenské prostředky, z velké části omezené na čtyři inspekční a námořní plavidla, hlídku se psím spřežením, několik vrtulníků a jedno námořní hlídkové letadlo, sdělil expert.

Pokud Trump zmobilizuje americkou přítomnost na místě, případně v oblasti nasadí speciální jednotky, USA by mohly převzít kontrolu nad Nuukem „za půl hodiny nebo i méně“, uvedl Mortensgaard. „Trump věci říká a pak je dělá,“ varovala dánská poslankyně Evropského parlamentu Stine Bosseová. „Kdybyste byli jedním z šedesáti tisíc lidí v Grónsku, měli byste velké obavy,“ dodala.

Většina odborníků neočekává, že by se Grónsko nebo jeho evropští spojenci bránili. Frederiksenová varovala už v pondělí, že podobný krok USA by znamenal „konec NATO“.

„Trump to (se získáním ostrova) opravdu myslí vážně,“ řekl ČT24 amerikanista Tomáš Klvaňa z New York University Prague. Odmítavý a kritický postoj evropských spojenců USA na něj ale nebude mít vliv, a naopak může být kontraproduktivní, míní expert.

„Jakýkoli útok nebo zabrání Grónska by ale vedl ke konci Severoatlantické aliance a tady do hry vstupují kongresmani, senátoři a možná i někteří lidé přímo z Trumpova okruhu, jako je ministr zahraničí Rubio, kterému by se taková akce příliš nepozdávala, pokud by měla vést k rozpadu NATO,“ myslí si Klvaňa.

„Vojenský útok asi není potřeba, všichni vědí, že Evropa není schopna ubránit Grónsko proti americké armádě, takže spíš vidím jakési politické řešení,“ konstatoval amerikanista.

Nahrávám video

Okupace spojeneckého území by navíc byla ze strategického i operačního hlediska složitější než vojenská akce v Caracasu, píší The Times. I kdyby operace proběhla bez problémů, mohlo by být pro Američany obtížné plně využít Grónsko, pokud by je významná část populace vnímala jako okupační mocnost.

Transatlantická vazba by navíc byla silně poškozena a vzrostlo by riziko eskalace v době, kdy Rusko a Čína podnikají kroky na ochranu svých vlastních zájmů v Arktidě. To vede k polárním závodům ve zbrojení a v konečném důsledku podkopává bezpečnost samotné Ameriky, upozorňuje v analýze The Times.

Odkoupení Grónska

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu řekl členům Kongresu, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). I podle expertů je mnohem pravděpodobnější, že se prezident pokusí získat ostrov jinými prostředky a použije hrozbu vojenského zásahu jako vyjednávací nástroj.

Trump argumentoval, že současné fiskální uspořádání, v jehož rámci Kodaň posílá Nuuku roční „blokový grant“ ve výši přibližně čtrnácti miliard korun, je pro Dány „špatnou dohodou“, a myslel si, že by mohli být ochotni se za správnou cenu zbavit finančního závazku. Kodaň ale jeho nabídky v roce 2019 odmítla a neprojevila žádný zájem o další rozhovory na toto téma.

Gróňané by však mohli být otevřenější debatě. Trump loni slíbil, že investuje „miliardy dolarů do vytvoření nových pracovních míst a (jejich) zbohatnutí“. Pro území s 57 tisíci obyvateli a HDP nižším než 84 miliard korun, které je drtivě závislé na rybolovu a dotacích z Kodaně, by takové částky mohly být v případě jejich uskutečnění klíčové, poznamenal server The Times.

Trump není prvním americkým prezidentem, který uvažoval o koupi Grónska. V roce 1867, kdy USA získaly Aljašku, si pomýšlel na ostrov tehdejší prezident Andrew Johnson. Na konci druhé světové války pak nabídla Trumanova administrativa Dánsku za ostrov konkrétní částku sto milionů dolarů (2,44 miliardy korun).

Oba pokusy skončily nezdarem, nicméně Američanům se podařilo zajistit výhodné postavení na ostrově díky zmíněné obranné dohodě.

Přírodní zdroje, obchod i vojenský význam

Pokud jde o oblast Arktidy včetně Grónska, její geopolitický význam v současném světě ovlivněném změnami klimatu stále roste. V regionu se díky tání ledů otevírají nové dveře pro rozvoj obchodu včetně takzvané severní lodní trasy a nových nalezišť přírodních zdrojů. Arktida dle odhadů amerických geologů z USGS ukrývá zhruba třetinu neobjevených světových zásob zemního plynu a třináct procent ropy.

Konkrétně v Grónsku se nachází pětadvacet druhů nerostů, které jsou na unijním seznamu kritických surovin. Na ostrově jsou zásoby lithia, platinových kovů, titanu či vzácných zemin. Tyto přírodní zdroje se hojně využívají v nových technologiích, ať už v polovodičích, elektrických vozech nebo větrných turbínách, upozorňuje web oEnergetice.cz.

Kromě toho se na ostrově nachází i „černé zlato“ a plyn. Možnosti těžby přitom v Grónsku zdaleka nejsou plně využité. Proces komplikuje zejména drsné podnebí. Světové velmoci nicméně usilují o to posílit v oblasti minimálně ekonomický vliv, ať už jde o Unii, Čínu nebo právě USA.

Globální oteplování nahrálo také změně vojenské strategie, kdy velmoci čím dál častěji obracejí svou pozornost právě k Arktické oblasti. Nové základny tam v posledních letech buduje Rusko a Čína zase pracuje na „vědeckých“ projektech, jež budí na Západě podezření z využití pro vojenské účely.

Moskva s Pekingem navíc v době pokračující ruské války proti Ukrajině v Arktidě uzavřela pakt, kterým obě země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy. Znepokojený Západ v čele s USA v reakci na ekonomické i vojenské aktivity autoritářských velmocí na severu rozhodl mimo jiné o výstavbě celé nové flotily ledoborců.

Klíčová role základny USA v Grónsku

V době obav z rozšíření konfliktu na Ukrajině na plnohodnotnou úroveň Rusko-NATO si Američané o to více váží své grónské letecké a radarové základny Pituffik (dříve Thule). Ta disponuje systémy varujícími před raketami a také sledujícími vesmír. V případě vypuknutí války s Moskvou by sehrála klíčovou roli, jelikož má ideální polohu pro monitorování nepřátelských armádních aktivit v Arktidě.

Spojené státy tak chtějí prosadit větší kontrolu nad Grónskem ne z nějakého rozmaru, ale aby zajistily ochranu národní bezpečnosti a celého severního Atlantiku, píše v komentáři server The Hill.

Trumpova vize je podle tohoto webu založena na historickém a právním rámci stanoveném dohodou o obraně Grónska z roku 1951. Úmluva z dob studené války dává Washingtonu pravomoc významně ovlivňovat a potenciálně kontrolovat toto strategicky důležité území.

Kromě vojenské přítomnosti v „obranných oblastech“ zde mají Američané operační kontrolu, přičemž Dánové fungují jen jako poradci. Síly USA rovněž disponují pozemní, leteckou a námořní svobodou pohybu i mimo „obranné oblasti“, aby zajistily jejich kontrolu. S tím souvisí i rozvoj infrastruktury a plynoucí americké investice, jež posílily vliv USA na ostrově, píše The Hill.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 8 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.