Dánsko si předvolalo nejvýše postaveného diplomata Spojených států z ambasády v Kodani kvůli zprávám o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží narušit vztahy Dánska a Grónska. Informoval o tom ve středu server veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice DR. Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by USA měly získat Grónsko, které je autonomní oblastí Dánského království.
Dánské úřady registrují nejméně tři Američany, kteří v Grónsku uskutečňují tajné vlivové operace, o nichž někteří dánští činitelé hovoří i jako o „infiltraci“. „Všichni jsme tím znepokojeni. Samozřejmě, že jsme,“ řekl DR jeden z osmi zdrojů, o které se stanice opírá.
DR informuje o zjištění dánských tajných služeb, podle nichž se muži s vazbami na Trumpa pokoušejí infiltrovat Grónsko. Jeden z nich, který má prý úzké vazby na amerického prezidenta, tam například pracoval na seznamu jmen tamních občanů, kteří podporují Trumpovy plány na převzetí největšího světového ostrova a Američané by je mohli získat pro separatistické hnutí, které bude požadovat zpřetrhání vazeb s Dánskem.
Američan podle údajů dánských úřadů také nabádal Gróňany k informování o tématech, která lze využít k tomu, aby Dánsko vyznělo v amerických médiích v negativním světle. Vedle toho shromažďoval jména lidí, kteří jsou odpůrci amerického prezidenta. Zároveň DR podotýká, že se jí zatím nepodařilo zjistit, zda Američané jednají z vlastní iniciativy, nebo na něčí rozkaz.
Bílý dům na dotaz, zda dal Američanům instrukce k vlivovým operacím v Grónsku, dosud neodpověděl. Americké velvyslanectví v Kodani uvedlo, že jednotliví američtí občané mohou mít zájmy v Grónsku, ale americká vláda nekontroluje ani neřídí konání soukromých občanů. Vrcholní představitelé USA dali podle ambasády jasně najevo, že Washington respektuje právo grónského lidu rozhodovat o své vlastní budoucnosti.
Dánská tajná služba PET připustila, že Grónsko je cílem vlivových kampaní různého druhu, jejichž snahou je narušit vztah mezi Grónskem a Dánskem. „Jakýkoliv pokus zasahovat do vnitřních záležitostí (Dánského) království bude samozřejmě nepřijatelný,“ řekl DR dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. „V této souvislosti jsem požádal ministerstvo zahraničních věcí, aby předvolalo amerického chargé d'affaires,“ doplnil.
Shromažďování informací o hnutí za nezávislost
List The Wall Street Journal ale už v květnu zveřejnil zjištění, že americké zpravodajské služby dostaly příkaz shromažďovat informace o hnutí za nezávislost Grónska a identifikovat osoby v Grónsku a Dánsku, které podporují Trumpovy snahy o připojení ostrova k USA.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má geostrategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale nezávislost na Dánsku.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do padesátých let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Setkání v Kalifornii
V pátek večer se dánský ministr zahraničí Rasmussen v Kalifornii sešel s tamním guvernérem Gavinem Newsomem – demokratickým politikem, který aktivně vystupuje proti Trumpovi, aby podepsali memorandum na podporu spolupráce v oblasti odolnosti zelené ekonomiky, technologií a inovací.
Několik hodin poté americká federální vláda zastavila práce na pobřežní větrné farmě v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (317,36 miliardy korun), kterou vlastní dánský developer obnovitelných zdrojů energie Ørsted. Tuto firmu z 50 procent vlastní dánský stát, připomněl server Financial Times (FT).
Zatímco někteří nejmenovaní dánští představitelé podle FT pochybovali o přímé souvislosti mezi setkáním Rasmussena s Newsomem a příkazem zastavit projekt u pobřeží Rhode Islandu, jiní měli rozdílný názor. Bývalý dánský úředník k schůzce řekl, že se „to nezdá příliš moudré“.
Proměna vztahů USA a Dánska
Vládní představitelé v Kodani i v grónském hlavním městě Nuuku se po nástupu Trumpa snažili o mírný přístup a trvali na tom, že i oni mají zájem diskutovat o americkém zájmu na zvýšení bezpečnosti v Arktidě.
V posledních měsících však Kodaň začala být asertivnější. Dánsko před létem oznámilo, že dva jeho vrtulníky Merlin přistály v Grónsku, fregata Niels Juel hlídkuje v jeho vodách a brzy dorazí také stíhací letouny.
Krátce nato následovala další demonstrace síly – návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Grónsku, kde k Trumpovým návrhům prohlásil: „Nemyslím si, že takhle se chovají spojenci.“
„Na Trumpově rétorice je děsivé to, že je velmi podobná rétorice Putina a Si Ťin-pchinga,“ prohlásil ještě před zastavením prací na projektu Ørsted bývalý dánský premiér a bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.
Podle něj by Trumpovo chování mohlo povzbudit ruského vládce Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v otázkách Ukrajiny a Tchaj-wanu. „Měli bychom s Trumpem zacházet stejně jako s Putinem a Si Ťin-pchingem,“ sdělil Rasmussen. „Autokraté respektují jen moc a pevný postoj. Musíte se zastat svých vlastních hodnot, svých vlastních zájmů,“ dodal.
