Separatismus

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Česko může vydat indického občana Nikhila Guptu do Spojených států, kde čelí obvinění ze spiknutí za účelem spáchání nájemné vraždy. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Gupty proti rozhodnutím Městského a Vrchního soudu v Praze, které označily vydání za přípustné. ÚS sice nejprve odložil vykonatelnost, nakonec ale rozhodnutí pražských soudů potvrdil. Anonymizované usnesení zpřístupnil na svém webu. K případnému vydání je vždy zapotřebí ještě souhlas ministra spravedlnosti.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

V Bratislavě u hrobu Jozefa Tisa začaly oslavy 63. výročí vyhlášení Slovenské republiky. Shromáždění organizovala Slovenská národní jednota spolu se Slovenskou národní stranou Hlinkovou mládeží. Akce pokračovala na Náměstí Slovenského národního povstání pod názvem: Mít svůj stát znamená život.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992. 

Desítky tisíc Španělů protestují v Madridu proti vládnímu plánu udělit milost dvanácti katalánským politikům, kteří byli odsouzeni kvůli neúspěšnému pokusu o vyhlášení nezávislosti regionu v roce 2017. Demonstranti považují pokus katalánských politiků za ohrožení národní jednoty, uvedla agentura Reuters.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Na Staroměstském náměstí v Praze se, stejně jako v dalších městech, konala manifestace za jednotu Československa. Šlo o reakci na výzvy k opětovnému osamostatnění Slovenska. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Francouzské Národní shromáždění schválilo takzvaný zákon proti separatismu, který by měl zabránit vytváření uzavřených komunit mimo většinovou společnost. Jeho přijetí prosazoval prezident Emmanuel Macron po teroristických útocích na podzim minulého roku. Pravicová opozice mluví o kompromisu, protože text zákona vůbec nezmiňuje islamismus, podle levice je zase předloha příliš zaměřená proti muslimům. Po hlasování v dolní komoře bude legislativu schvalovat Senát.

Separatistické strany v Katalánsku zřejmě získaly dostatek hlasů k udržení většiny v tamním regionálním parlamentu. Vyplývá to z odhadů výsledků nedělních voleb zveřejněných televizí TV3. Podle agentury Reuters bylo hlasování ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Nejvyšší soudní instance v Hongkongu odmítla propustit na kauci mediálního magnáta a prodemokratického aktivistu Jimmyho Laie a nařídila ponechat jej ve vazbě. Lai je zřejmě nejvíce prominentním obviněným podle zákona o národní bezpečnosti, který loni v červnu prosadil Peking ve snaze potlačit v bývalé britské kolonii protesty a volání po demokracii.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Na 4,5 roku by chtěl soud poslat do vězení Alexeje Fadějeva, který pobýval v dočasně okupovaných oblastech na východě Ukrajiny a podle rozsudku pomáhal povstalcům a ruským ozbrojencům bojujícím proti vládním silám. Muži navíc hrozí čtyřleté vyhoštění z Česka. Verdikt je nepravomocný. Soud nevyhověl státnímu zástupci, podle kterého se muž účastí v bojích na straně Rusů a separatistů dopustil terorismu a navrhl mu patnáctiletý trest. Podle rozsudku šlo o účast na zločinecké skupině.

Protestující v Katalánsku v pátek na některých železničních tratích zapalovali pneumatiky, a mnoho vlaků tak vůbec nevyjelo. Tento španělský autonomní region si připomíná svátek La Diada, který v uplynulých letech provázely demonstrace za nezávislost. Letos podobu akcí ovlivnila pandemie koronaviru.

Předseda Federálního shromáždění a jedna z ústředních postav srpnových událostí roku 1968 Alexander Dubček v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa přivítal v Praze sovětské občany, kteří proti okupaci tehdy protestovali přímo v Moskvě. Po projevu předneseném před budovou Československého rozhlasu poskytl ČST rozhovor.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu na běloruského občana, který žije trvale v Česku za to, že se na východě Ukrajiny zúčastnil ozbrojeného konfliktu v řadách separatistů. Za teroristický útok mu hrozí 12 až 20 let vězení. Na webu o tom informoval státní zástupce Marek Bodlák. Obdobné obžalobě a hrozbě stejně vysokého trestu čelí i jeden český občan.