Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.
Dolní komora španělského parlamentu ve čtvrtek schválila vládní návrh zákona o amnestii pro trestné činy spáchané v souvislosti se snahami o nezávislost Katalánska od listopadu 2011 do loňského listopadu. Zákon jde nyní do horní komory, která ho zřejmě neschválí, ale poslanci její odmítnutí pak přehlasují, informují španělská média. Podle nich by zákon měl vstoupit v platnost nejpozději koncem května.
Původní návrh počítal s amnestií pro ty, kteří byli stíháni za nenásilné činy související se snahou o nezávislost Katalánska od ledna 2012 do loňského listopadu. Patří sem i uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, po němž španělská justice odsoudila skupinu tehdejších politických lídrů.
Zákon však na konci ledna těsně parlamentem neprošel, neboť se amnestie netýkala trestných činů souvisejících s terorismem, kvůli nimž jsou někteří separatističtí politici vyšetřováni, a to včetně Puigdemonta.
Šance na to, že tentokrát poslanci zákon schválí, byly vysoké. „I posledně to vypadalo, že by to mělo projít, ale na poslední chvíli Katalánci, lidově řečeno, cukli a řekli, že by chtěli rozšířit seznam osob, na které by se amnestie měla vztahovat,“ zhodnotila redaktorka ČT Kristina Marie Kubcová.
Socialisté španělského premiéra Pedra Sáncheze tak nyní souhlasili s použitím užší unijní definice terorismu. Nový návrh prošel první zkouškou už 7. března, kdy jej justiční výbor dolní parlamentní komory těsným poměrem hlasů podpořil.
Slib amnestie pro katalánské separatistické vůdce umožnil vznik vlády Pedra Sáncheze. Volby v roce 2023 těsně vyhrála Lidová strana, nicméně nedokázala získat podporu k sestavení kabinetu. Tu naopak získal vůdce socialistů Sánchez výměnou za to, že jeho kabinet tento zákon schválí. Menšinový kabinet nyní stojí na podpoře menších stran a bez hlasů dvou separatistických formací, pravicové Junts a republikánské levice ERC, se neobejde.
Sánchez nadbíhá separatistům, zní od lidovců
Od lidovců zaznívá ostrá kritika, dle nich premiér „nadbíhá“ separatistům a může tak být snadno vydíratelný. „Dle lidovců by Katalánci mohli výhledově požadovat i samotné referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku, tentokrát s podporou Madridu,“ upozornila Kubcová s tím, že takový krok však španělský premiér odmítá.
Lídr lidovců Alberto Núñez Feijóo se také nechal slyšet, že Sánchezova vláda chce nechat „velmi závažné zločiny proti srdci Evropské unie bez trestu“. Podle něj Sánchézovi jde jen o to se „ještě chvíli udržet v křesle premiéra“.
Socialisté svou pozici hájí argumentem, že s ohledem na Katalánsko je nutné „zasypat příkopy“, které ve španělské společnosti vznikly, a zákon o amnestii k tomu může přispět.
Až zákon vstoupí v platnost, bude aplikace amnestie v rukou soudců. Autoři zákona ale podle televize RTVE věří, že text dává soudcům jen malý manévrovací prostor pro to, aby amnestii pro dané činy neuznali. I pozměněný návrh vylučuje amnestii pro závažné trestné činy, jako je terorismus, ale je víc konkrétní a odkazuje na evropské právo.
Lidovci, kteří loni na podzim proti Sánchezově snaze prosadit zákon organizovali i demonstrace, mohou podat stížnost k ústavnímu soudu, který může požádat o vyjádření také Soudní dvůr EU. Podle RTVE ale není pravděpodobné, že by takto lidovci mohli zákon zneplatnit.
Puigdemont, který se od roku 2017 před španělskou justicí ukrývá v Belgii, se již nechal slyšet, že se po schválení zákona chce vrátit do vlasti, a hovořil i o tom, že bude letos usilovat o další mandát europoslance. Mohl by se o návrat do politiky pokusit i při předčasných regionálních volbách v Katalánsku, které byly vyhlášeny ve středu.
Pokud těsná většina vládních a katalánských poslanců spolu s dalšími malými stranami zákon prosadí, dostanou jej na stůl senátoři. V horní komoře mají však většinu lidovci, což podle médií může přijetí zákona zdržet i o několik měsíců.
