Amnestie

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a zmínil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Podle návrhu ministerstva spravedlnosti mají soudci dostat možnost finančně potrestat kteréhokoli pachatele. Peněžité tresty jsou už tři roky za sebou častější než nepodmíněné odnětí svobody. Pokud odsouzený nezaplatí, změní se mu trest automaticky na vězení. Záměr ministerstva podporuje i státní zastupitelství.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Udělení amnestie vrahům za účast v bojích na Ukrajině pobuřuje v Rusku pozůstalé po zavražděných. Média v zemi prozatím informovala o třech takto omilostněných zločincích. První si odpykával trest dvacet let vězení za čtyřnásobné zabití, další sedmnáct let za mučení a uškrcení mladé ženy a třetí z nich dvacet let za zosnování vraždy známé novinářky Anny Politkovské.

Dav protestujících prošel v sobotu španělskou metropolí, šlo zřejmě o dosud největší projev odporu proti zákonu o amnestii pro organizátory nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Právě slibem amnestie si staronový premiér Pedro Sánchez zajistil dostatečnou podporu v parlamentu. Podle úřadů se demonstrace zúčastnilo na 170 tisíc lidí. Mnozí protestující mávali španělskými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako „Zrádce Sánchez“ nebo „Nezaprodávejte Španělsko“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Španělský premiér Pedro Sánchez uzavřel dohodu s katalánskou separatistickou stranou Junts, a v parlamentu si tak definitivně zajistil dostatečnou podporu pro schválení své vlády, potvrdili zástupci Španělské socialistické dělnické strany (PSOE). Už minulý týden se Sánchez domluvil i s Republikánskou levicí Katalánska (ERC). Separatisty získal na svou stranu slibem, že předloží zákon o amnestii, která se má týkat lidí stíhaných za svou činnost na podporu katalánské nezávislosti.

Ve Španělsku několikátým dnem pokračují demonstrace. Protestující se vyslovují proti snaze úřadujícího levicového premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu s katalánskými separatisty. Výměnou jim nabízí možnou amnestii. Jen v Madridu si protesty během noci na středu vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, šest osob pak podle deníku El Mundo úřady zadržely.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

I deset dní po ničivém zemětřesení se v Turecku podařilo vyprostit ze sutin tři živé ženy a dvě děti. Záchranáři už ale v naprosté většině případů nacházejí oběti. Jejich celkový počet včetně těch syrských přesáhl 41 tisíc. Po přírodní katastrofě turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slíbil, že nadále se bude stavět podle předpisů. Vláda přitom černé stavby amnestiemi podporovala.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře se v případu neobohatil ani nevznikla žádná „národohospodářská škoda“, řekl v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES prezident Miloš Zeman, který mu udělil milost. Balák byl navíc odsouzený za zvýhodnění jedné stavební firmy tím, že jí podle hlavy státu umožnil prohlídku Lánské obory.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém verdiktu soud konstatoval, že nové stíhání osob, které před lety zastavila amnestie, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i premiér Eduard Heger rozhodnutí soudu uvítali a označili za krok k vyšetření zmíněné kauzy.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k Talibanu, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohlo zaměřit islamistické hnutí, které v polovině srpna uchvátilo moc v zemi, informovala zpravodajská stanice BBC.

Obhájkyně Vladislava Větrovce, kterého obžaloba viní z vytunelování 39 milionů korun ze dvou severočeských firem, ve čtvrtek před litoměřickým soudem navrhla zproštění obžaloby svého klienta. Podle obhájkyně Hany Riedlové nebyl čin, který měl Větrovec spáchat, prokázán. Státní zastupitelství obžalovanému navrhlo tři roky vězení a sankci půl milionu korun.