Ve Španělsku několikátým dnem pokračují demonstrace. Protestující se vyslovují proti snaze úřadujícího levicového premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu s katalánskými separatisty. Výměnou jim nabízí možnou amnestii. Jen v Madridu si protesty během noci na středu vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, šest osob pak podle deníku El Mundo úřady zadržely.
Sídlo španělské socialistické strany (PSOE) v hlavním městě obklopují policejní zátarasy, brání demonstrujícím v přístupu do budovy. Klidný sedmitisícový protest v předchozích dnech totiž vyhrotili krajně pravicoví účastníci.
Podle agentury Europa Press část demonstrantů dávala při úterní demonstraci najevo své sympatie k nacismu, hajlovala, provolávala slávu někdejšímu španělskému diktátorovi Francisku Frankovi či zpívala píseň Cara al Sol, což byla hymna fašistické falangy.
V noci na středu pak madridská policie proti demonstrantům, kteří protestovali u sídla vládní socialistické strany, zakročila. Manifestace se zvrhla v násilnosti poté, co příznivci krajní pravice začali na policisty házet kameny a další předměty, ta poté použila obušky a slzný plyn. Podle deníku El Mundo utrpělo zranění 39 lidí, šest osob policie zadržela.
Na pořádek dohlíželo na 320 policistů. Většinu zraněných ošetřili zdravotníci na místě, čtyři skončili v nemocnici.
Demonstrace probíhají ve Španělském království už řadu dní, a to nejen v tamní metropoli. Vyhlídka na dohodu se separatisty je podle konzervativních stran nepřijatelná, obdobně to vidí i špičky tamní justice. „Nedovolíme jim, aby to udělali. Budeme bránit Španělsko v Senátu,“ prohlásil na nedělním shromáždění ve Valencii Alberto Nuñez Feijoo, lídr Lidové strany.
Podpora separatistů jako klíč k sestavení vlády
Premiér Sánchez násilné protesty odsoudil a na síti X napsal, že útok proti sídlu PSOE je útokem na demokracii. Během návštěvy ústředí strany vyjádřil podporu těm, kteří v něm pracují. Podle PSOE se v uplynulých dnech demonstrovalo před jejími pobočkami i mimo Madrid. Některá sídla byla navíc poničena. Vedení strany proto v úterý nařídilo, aby ústředí zůstala ve večerních hodinách uzavřená.
Současný šéf vlády Sánchez nemá od červencových voleb podporu pro svůj druhý mandát, je pouze úřadujícím premiérem. Jeden koaliční partner mu pro sestavení nového kabinetu nestačí, proto oslovuje Katalánce.
„Katalánsko je připraveno na úplné znovusjednocení, více než osmdesát procent Katalánců toto opatření podporuje,“ prohlásil Sánchez koncem října. „Na obranu soužití mezi Španěly“ navíc obhajuje amnestii v Katalánsku, vztahovat by se měla na události v posledním desetiletí.
Jednání s lídry v exilu
Vyjednávání probíhá souběžně i v Bruselu, kde bývalý katalánský premiér Carlos Puigdemont dostal azyl poté, co uprchl po neoficiálním referendu o nezávislosti v roce 2017. Demonstranti však oponují. „Jeví se jako veliký Cid, jako hrdina, přitom je to zločinec, který uprchl před španělskou justicí,“ tvrdil Placido García na pondělním protestu. Podotýká, že i premiér Sánchez o Puigdemontovi před dvěma týdny prohlašoval, že musí do vězení.
Amnestie by se navíc mohla vztahovat i na patnáct set obyvatel severovýchodního cípu Španělska. Ti se v průběhu neplatného referenda i po něm dostali do potyčky s policií a čelí soudům i možnému vězení. „Chceme hloubkovou amnestii, která nám umožní pokročit ve skutečné demokratizaci a ukončit španělský režim,“ říká učitel a katalánský separatista Marcel Vivet.
Jiný z demonstrujících Alex Ramon zas vyjednáváním nevěří, politici si podle něj chtějí jen udržet svá křesla. Podle médií prvotní nadšení polevilo. Sánchezova vláda i katalánští lídři se omezují na vyjádření, že vyjednávání pokračuje. Žádná lhůta pro uzavření dohody zatím neexistuje.
