Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Důležitá proto bude role malých regionálních stran. Podle deníku El País a dalších španělských médií však bude nutné vyhlásit nové volby.
Lidovci budou mít ve 350členné dolní komoře 136 křesel, což je o 47 více než dosud. V případné koalici s krajně pravicovou stranou Vox, která získala 12,4 procenta hlasů a 33 křesel, by měli dohromady 169 mandátů. K většině jich je ale potřeba 176.
Nedosáhnou na ni ani socialisté, kteří si přišli na 122 křesel, společně s aliancí Sumar, jež obdržela 12,3 procenta hlasů a 31 křesel. Dohromady by tato dvě uskupení měla 153 mandátů. Dále se do parlamentu dostaly menší regionální strany, ale žádná z nich nemá víc než sedm mandátů. Přesto mohou mít výrazný vliv na sestavení vlády.
„Bylo to Pyrrhovo vítězství Lidové strany, která není schopna sestavit vládu,“ řekla agentuře AP i politoložka Verónica Fumanalová, podle níž hlasování skončilo patem. Řada komentářů španělských médií se shoduje, že z nastalé situace budou nejspíš další volby. Ty by se mohly konat koncem roku.
Sestavování vlády
Nový Kongres poslanců, který poprvé zasedne 17. srpna, podle deníku El País v první kole nevysloví důvěru premiérovi. Tím král Felipe VI. nejprve jmenuje zřejmě vítěze voleb, šéfa PP Feijóa. Jedenašedesátiletý politik vyzval k tomu, aby se nikdo nesnažil blokovat vznik vlády. Spolupráci se stranou Vox, která si oproti volbám v roce 2019 pohoršila o 19 křesel, dosud Feijóo odmítal.
V prvním kole hlasování je potřeba 176 hlasů, ve druhém jen prostá většina, čili pomoci může, když se někteří zdrží hlasování. Menší strany ovšem PP nejspíš nepodpoří. „Problém spočívá v tom, že jak lidovci, tak v extrémnější podobě Vox jsou velmi centralističtí a nevstřícní vůči španělským regionům, takže si nedokážu představit, že by ta spolupráce vznikla,“ řekl politolog Vít Hloušek z Národního institutu SYRI.
Pokud Feijóo v parlamentu neuspěje, dostane podle obvyklých pravidel šanci druhý v pořadí, tedy Sánchez. Když se to ani jemu nepodaří, budou nové volby.
Sánchez by mohl důvěru parlamentu získat, pokud ho podpoří i baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté ze strany Republikánská levice Katalánska (ERC) a někdo další se zdrží. To by ale muselo udělat i sedm poslanců katalánské separatistické strany Společně za Katalánsko (Junts), což je podle El País málo pravděpodobné. Sánchezovi ani Feijóovi zřejmě Junts k sestavení vlády nepomůžou.
Role regionálních stran
Stranu Junts neoficiálně vede Carles Puigdemont, který je na útěku před španělskou justicí v Belgii kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Generálním tajemníkem strany je Jordi Turull, jeden z katalánských politiků, kteří byli za referendum odsouzeni a předloni Sánchezovou vládou omilostněni.
Některá španělská média píší jasně, že „nebude premiér ani vláda, pokud Junts nebude hlasovat pro, nebo se nezdrží hlasování pro jednoho ze dvou kandidátů“. Turull v pondělí katalánskému rozhlasu řekl, že „v tuto chvíli nevidí jako možný scénář“, že by se jeho strana při hlasování o důvěře premiérovi zdržela.
Nicméně naznačil, že je otevřen jednání. „Naše hlasy poslouží vyřešení politického konfliktu mezi Katalánskem a státem. Nebudeme ale sestavovat seznam věcí a věciček, o nichž by se mohlo jednat,“ řekl Turull, který vyzval ke sjednocení katalánských separatistických stran.
„Puigdemont, nebo paralýza,“ komentoval v pondělí výsledky nedělních voleb deník ABC. „Feijóo vyhrál, ale Puigdemont může udělat premiérem Sáncheze,“ míní další pravicový deník El Mundo. Podle něj volby vytvořily nejistý scénář a osud země uvrhly do rukou baskických a katalánských separatistů.
Kampaň byla velmi útočná, míní politolog
Podle politologa Hlouška vedly PSEO i PP velmi konfrontační kampaň. „Bylo to hodně personální, hodně útočné z obou stran, a proto se podařilo mobilizovat více voličů, než se čekalo,“ říká Hloušek. Volební účast činila 71,3 procenta.
„Sánchezovi se v kampani podařilo vylíčit lidovou stranu jako velkou komplikaci pro pokračování těch politik, které mají levicoví voliči rádi. Takže v tomto slova smyslu můžeme Sánchezovi přiznat takticky dobré rozhodnutí,“ dodal politolog.
Podle redaktora ČT Ondřeje Nekoly se posunutím termínu předčasných voleb podařilo současnému premiérovi zabránit nástupu koalice PP a Voxu. „Zároveň už nikdo nebude pochybovat, jestli má Sánchez být i nadále předsedou socialistů,“ doplnil Nekola.
Současný premiér Pedro Sánchez se stal předsedou vlády v roce 2018, když se jeho socialistům i díky katalánským separatistům a baskickým nacionalistům podařilo sesadit premiéra a tehdejšího lídra PP Mariana Rajoye vyslovením nedůvěry. Díky části katalánských separatistů a baskickým nacionalistům dostal Sánchez důvěru poslanců i v lednu 2020 po volbách z listopadu 2019. Poslanci Junts ale už v lednu 2020 hlasovali proti kabinetu.
