Vox

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Návštěva argentinského prezidenta Javiera Mileie ve Španělsku skončila diplomatickou roztržkou. Vláda v Madridu odvolala svou velvyslankyni v Buenos Aires a předvolala si argentinského ambasadora poté, co nekonvenční politik Milei na mezinárodní konferenci krajní pravice v Madridu označil ženu předsedy španělské vlády Pedra Sáncheze za korupčnici.

Španělský premiér Pedro Sánchez uzavřel dohodu s katalánskou separatistickou stranou Junts, a v parlamentu si tak definitivně zajistil dostatečnou podporu pro schválení své vlády, potvrdili zástupci Španělské socialistické dělnické strany (PSOE). Už minulý týden se Sánchez domluvil i s Republikánskou levicí Katalánska (ERC). Separatisty získal na svou stranu slibem, že předloží zákon o amnestii, která se má týkat lidí stíhaných za svou činnost na podporu katalánské nezávislosti.

Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Důležitá proto bude role malých regionálních stran. Podle deníku El País a dalších španělských médií však bude nutné vyhlásit nové volby.

Ve Španělsku skončily předčasné parlamentní volby. Po sečtení téměř všech okrsků jsou síly vyrovnané a levicový ani pravicový dvojblok nemá jistou většinu. Klíčová tak zřejmě bude role uskupení hájících regionální zájmy.

Už za tři dny čekají Španělsko předčasné volby. Rozhodl o nich v květnu socialistický premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom dlouhodobě favorizují opoziční lidovce. Jejich kritici se obávají, že konzervativní strana by mohla vytvořit koalici s krajní pravicí. Ta by se dostala k moci poprvé od smrti fašistického diktátora Francisca Franca.

Už za čtrnáct dní se ve Španělsku uskuteční předčasné volby, rozhodl o nich premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom jeho socialistům velké šance nedávají, v případě jejich prohry by padla vláda během předsednictví v Evropské radě. K moci by se vůbec poprvé od smrti diktátora Franca mohla s lidovci dostat také krajní pravice.

Španělský premiér Pedro Sánchez po porážce své strany v nedělních místních a regionálních volbách vyhlásil parlamentní volby už na 23. července. Dosud se očekávalo, že se uskuteční koncem roku. Sánchez v pondělí oznámil, že odpoledne mimořádně zasedne vláda kvůli svolání voleb. Příslušný dokument vyjde v úterý v úředním věstníku a jím se oficiálně rozpustí obě komory parlamentu, napsal deník El País.

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci. Během projevů se vymezili proti Evropské unii, podle nich se chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí. Během setkání deklarovali užší spolupráci, o vytvoření jednotné frakce v Evropském parlamentu ale nerozhodli.

Desítky tisíc Španělů protestují v Madridu proti vládnímu plánu udělit milost dvanácti katalánským politikům, kteří byli odsouzeni kvůli neúspěšnému pokusu o vyhlášení nezávislosti regionu v roce 2017. Demonstranti považují pokus katalánských politiků za ohrožení národní jednoty, uvedla agentura Reuters.

Během úterních voleb v madridské autonomní oblasti zvítězila pravicová Lidová strana (PP), která více než zdvojnásobila své zastoupení v regionálním parlamentu. Nebude v něm ale mít absolutní většinu, vládnout tak bude zřejmě s podporou krajně pravicové strany Vox. V reakci na špatný výsledek voleb oznámil odchod z politiky radikálně levicový lídr Pablo Iglesias, jenž byl do března i místopředsedou španělské vlády.

Volby do katalánského parlamentu vyhráli socialisté vedení bývalým ministrem zdravotnictví Salvadorem Illou. Ten prohlásil, že se hodlá ucházet o post katalánského premiéra, napsal španělský tisk. V parlamentu nicméně drží většinu strany žádající nezávislost Katalánska, které velice pravděpodobně socialistického kandidáta nepodpoří. Agentura Reuters uvedla, že hlasování bylo ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Vláda Pedra Sáncheze získala důvěru parlamentu. Pro koaliční kabinet socialistů a radikálně levicového uskupení Unidas Podemos (Společně můžeme) hlasovalo 167 poslanců, proti 165. Vznik vlády umožnila separatistická Republikánská levice Katalánska, jejíž poslanci se zdrželi.

Španělé jdou v neděli počtvrté za čtyři roky volit parlament. Politici se totiž zatím nedokázali vyrovnat s koncem systému dvou dominantních stran umožňujícím jednobarevné vlády. Vytváření koalic se příliš nedaří a naděje na snadný vznik stabilního kabinetu nepanují ani tentokrát. Ostrý tón do kampaně vnáší nedávný dramatický vývoj kolem katalánského separatistického hnutí.

Španělští socialisté vyhráli předčasné parlamentní volby, které v politicky roztříštěné zemi provázela nebývale vysoká účast. Po sečtení více než 96 procent okrsků získali téměř 29 procent hlasů. S ohledem na zisky ostatních stran to pro nynějšího premiéra Pedra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Do parlamentu pak poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která by měla v 350členném Kongresu získat 24 mandátů.