Španělská vláda získala důvěru jen těsně. Bude první koaliční po více než čtyřiceti letech

7 minut
Horizont ČT24: Těsná většina pro španělskou vládu
Zdroj: ČT24

Vláda Pedra Sáncheze získala důvěru parlamentu. Pro koaliční kabinet socialistů a radikálně levicového uskupení Unidas Podemos (Společně můžeme) hlasovalo 167 poslanců, proti 165. Vznik vlády umožnila separatistická Republikánská levice Katalánska, jejíž poslanci se zdrželi.

Důvěru získal Sánchez i díky několika poslancům malých stran a baskickým nacionalistům. Z katalánských separatistů ho podpořila jen část, další dvě strany usilující o odtržení od Španělska hlasovaly proti. Jednalo se o druhé kolo hlasování, v něm už stačila prostá většina. V prvním kole v neděli, kdy byla potřeba absolutní většina, Sánchez důvěru nezískal.

Pravice podezřívá socialisty, že budou ustupovat katalánským separatistům za to, že umožnili vznik jejich vlády. Šéf lidovců Pablo Casado obvinil Sáncheze, že „vložil budoucnost země do rukou teroristů a pučistů“.

Narážel na baskickou EH Bildu, jejíž šéf Arnaldo Otegi byl v minulosti vězněn za pokus obnovit stranu považovanou za politické křídlo teroristické organizace baskických separatistů ETA, a katalánskou ERC, jejíhož lídra Oriola Junquerase loni soud poslal na 13 let do vězení za vzpouru kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Dlouhodobá krize

Kabinet bude prosazovat zvýšení daní pro nejbohatší občany a velké korporace. Pokusí se také zrušit reformy trhu práce přijaté za vlády pravicových lidovců. Protlačit svou legislativu parlamentem však pro něj nebude snadné, protože nemá většinu. „Věřím, že můžeme překonat naštvanou a napjatou atmosféru a obnovit prostor pro shodu,“ řekl Sánchez před hlasováním.

Řeší se tak vládní krize, která pronásleduje Španěly už od prosince 2015. Do té doby byl parlament přehledný: levici zastupovali socialisté, pravici lidovci a vedle nich sedělo jen několik zástupců regionálních stran. Toto uspořádání umožňovalo vznik jednobarevných vlád nebo kabinetů, kde si hlavní strana přibrala spojence z malých uskupení.

Zlom přinesl rok 2015. Parlament se stal v důsledku hospodářské krize pestřejším, a to až dodnes. Dvě další strany Podemos a Ciudadanos (Občané) dokázaly oslovit velkou část Španělů po celé zemi.

Skládání koalice se nedařilo a v roce 2016 se konaly další volby. Po nich lidovci sestavili menšinový kabinet s podporou Ciudadanos. Ten však o dva roky později padl kvůli korupční aféře. V roce 2019 se konaly dvoje volby, v nichž čtveřici velkých stran doplnila extrémně pravicová strana Vox, což vytváření koalic dále zkomplikovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 40 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...