Ve Španělsku se přes povolební pat rýsuje nová vláda. Sánchez se dohodl s Unidas Podemos

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli socialisté úřadujícího premiéra Pedra Sáncheze, kteří v dolní komoře obsadí 120 křesel. Spolu s Unidas Podemos, kterou vede Iglesias, budou mít 155 mandátů. K absolutní většině ve 350členné dolní komoře parlamentu potřebují 176 hlasů.

Sánchez a Iglesias jednali tajně už v pondělí, jen den po volbách, v nichž jejich strany proti dubnovým volbám ztratily několik hlasů a v nichž výrazně posílila krajně pravicová strana Vox.

Právě to zřejmě donutilo Sáncheze a radikálně levicového lídra Iglesiase k tak rychlé dohodě. Po minulých volbách se totiž nedohodli, mimo jiné proto, že Iglesias trval na koaliční vládě. To Sánchez odmítal a chtěl sestavit vládu menšinovou s podporou Unidas Podemos a dalších menších stran.

Bez podpory Katalánců

Podporu nové koalici už v úterý vyjádřil šéf nové strany Více země (Más País) Íňigo Errejón, který dříve býval stranickým kolegou Iglesiase a jehož strana bude mít tři poslance. Také baskičtí a galicijští nacionalisté (PNV a BNG) s celkem osmi poslanci a Kanárská koalice se dvěma už Sánchezovi nabídli, že ho podpoří. Celkem by tak mohla vláda získat podporu 168 poslanců.

Sánchez dal najevo, že nechce vládnout díky katalánským separatistům. Také levicová separatistická Republikánská levice Katalánska (ERC), která má 13 mandátů, uvedla, že „v tomto okamžiku“ podpořit novou Sánchezovu vládu odmítá.

„V tomto okamžiku je naše odpověď ne, v tomto okamžiku říkáme ne tomu, co nám bylo představeno,“ uvedla mluvčí ERC Marta Vilaltaová. „Jestli od nás něco chtějí, je třeba si sednout a mluvit. Když si s námi nesednou, není o čem mluvit,“ dodala. Hovořit chce ERC především o řešení sporu kolem Katalánska, jehož nezávislost strana podporuje.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Podle místních médií se bude snažit Sánchez přesvědčit poslance strany Ciudadanos (Občané), aby jeho vládu umožnili tím, že ve druhém kole hlasování o důvěře premiérovi nebudou hlasovat. Ve druhém kole stačí prostá většina. 

Zástupci strany Ciudadanos, která ve volbách ztratila, ale oznámili, že spojenectví socialistů a Unidas Podemos nepodpoří. Přáli by si raději velkou koalici socialistů s lidovci. „Apelujeme na odpovědnost socialistů a lidové strany, aby uzavřeli s Ciudadanos umírněnou dohodu založenou na opatřeních, která jsou pro zemi dobrá,“ uvedla strana prohlášení.

Předseda druhé nejsilnější Lidové strany (PP) Pablo Casado chystaný koaliční kabinet socialistů a Unidas Podemos kritizoval. „Radikální vláda je to poslední, co Španělsko potřebuje,“ uvedl. Na Twitteru ve zjevné narážce na katalánské separatistické hnutí napsal, že jeho strana zůstala nyní osamocena „v obraně ústavního pořádku“.

Pokud král Felipe VI. po schůzkách s lídry parlamentních stran navrhne na premiéra opět Sáncheze, očekává se, že v jeho nové vládě bude Iglesias místopředsedou, uvedla některá španělská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
Právě teď

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 44 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.