Další volební pat ve Španělsku. Vyjednávání budou ještě složitější než na jaře

Nahrávám video
Události: Španělské volby řešení politického patu nepřinesly
Zdroj: ČT24

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Socialisté mají v 350členné dolní parlamentní komoře 120 mandátů, dosud jich drželi 123. Lidovci obsadí 88 křesel oproti dosavadním 66. Krajně pravicová strana Vox bude mít 52 poslanců, od dubna jich měla 24.

Druhá největší levicová aliance Unidas Podemos získá 35 křesel, o sedm méně než v minulých volbách, a středopravá Ciudadanos se propadla z 57 mandátů na 10.

Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.

K výsledku v nedělních volbách už straně Vox gratulovala mimo jiné šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini.

Do parlamentu se dostalo celkem šestnáct uskupení. Posílí i regionální nacionalistické strany, které včetně katalánských separatistů a baskických a galicijských nacionalistů získají 36 křesel.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Zpravodaj ČT: Pat je ještě výraznější

Na opakování voleb tak zdá se prodělal úřadující premiér Pedro Sánchez, který se po dubnových volbách nedokázal domluvit s další stranou na podpoře pro důvěru v dolní komoře.

Nyní bude záležet na králi Felipem VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Ten pak musí získat důvěru v parlamentu.

Zpravodaj ČT Petr Zavadil poukázal na to, že už první odhady volebních výsledků ukázaly, že patová situace po dubnových volbách, kdy pravicový a levicový tábor byly poměrně vyrovnané, v těchto volbách ještě zesílila.

„Španělské noviny to komentují tak, že Pedru Sanchézovi rozhodně nevyšel ten jeho tah, sázka na předčasné volby. Doufal, že si polepší, že bude mít lepší vyjednávací pozici po těchto volbách na sestavení nějaké stabilnější vlády. Naopak si pohoršil,“ shrnul Zavadil. 

Nynějšímu nárůstu pravicových stran ve Španělsku podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.

Povolební vyjednávání budou složitější

Hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal deník La Vanguardia. Žádná skupina potenciálních spojenců nedosáhne na absolutní většinu 176 ve 350členném Kongresu poslanců.

Velká koalice socialistů a pravicové Lidové strany (PP) je zřejmě vyloučená. Odmítá ji šéf socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez i šéf lidovců Pablo Casado. „Uvidíme, co Pedro Sánchez načrtne. Naše programy jsou nekompatibilní,“ prohlásil v noci na pondělí Casado, který tak podle deníku El País „neuzavírá žádné dveře“.

Místopředsedkyně vlády a členka vedení socialistů Carmen Calvová řekla, že socialisté se pokusí sestavit stabilní vládu. Vedení strany se podle ní sejde v úterý v 11:00 SEČ a Sánchez splní svůj předvolební slib, že do 48 hodin po volbách předloží každé z politických stran, s výjimkou krajní pravice, plán na odblokování patové situace.

Zatímco po volbách z 28. dubna měly pravicové strany lidovci, Ciudadanos, Vox a navarrská aliance 150 křesel v dolní komoře, nyní jich mají 152. Levicové strany (socialisté a Unidas Podemos) měly po dubnových volbách 165 křesel, nyní jich mají 158, spolu se stranou Více země (Más País), založenou v září bývalým členem vedení Podemos Íňigem Errejónem.

Socialisté tak budou podle deníku La Vangurdia potřebovat k absolutní většině mimo jiné podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů, včetně strany Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let.

Dalším východiskem z patové situace, ale mnohem komplikovanějším, je podle deníku La Vangurdia pro Sáncheze přesvědčit lidovce a některé menší strany, aby umožnily vládu tím, že se hlasování o důvěře na druhý pokus nezúčastní.

Vůdce stramy Vox už oznámil, že nepodpoří žádnou vládu vedenou socialisty. Jak Santiago Abascal uvedl, 3,6 milionu voličů, kteří umožnili straně získat 52 křesel, „hlasovalo pro to, abychom byli v opozici“. A tato opozice bude podle něj „velmi tvrdá“. „Budeme hlasovat proti jakékoli socialistické vládě. Nepodpoříme je a rovněž se nezdržíme hlasování,“ dodal.

Předseda středopravé Ciudadanos rezignoval

Na výrazný propad středopravé Ciudadanos už zareagoval její zakladatel a lídr Albert Rivera. Rezignoval na vedení strany i poslanecký mandát a oznámil odchod z politiky.

Stranu, která se od levého středu postupem času posunula doprava, vedl rodák z Barcelony Rivera od jejího založení v roce 2006. V katalánském problému vystupují Ciudadanos důrazně proti separatistům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 29 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 55 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...