Další volební pat ve Španělsku. Vyjednávání budou ještě složitější než na jaře

2 minuty
Události: Španělské volby řešení politického patu nepřinesly
Zdroj: ČT24

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Socialisté mají v 350členné dolní parlamentní komoře 120 mandátů, dosud jich drželi 123. Lidovci obsadí 88 křesel oproti dosavadním 66. Krajně pravicová strana Vox bude mít 52 poslanců, od dubna jich měla 24.

Druhá největší levicová aliance Unidas Podemos získá 35 křesel, o sedm méně než v minulých volbách, a středopravá Ciudadanos se propadla z 57 mandátů na 10.

Vox se v dubnu stala první krajně pravicovou stranou v dolní komoře parlamentu od pádu frankistické diktatury v zemi v roce 1975, senátora získala po loňských prosincových regionálních volbách v Andalusii.

K výsledku v nedělních volbách už straně Vox gratulovala mimo jiné šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penová nebo šéf italské krajní pravice Matteo Salvini.

Do parlamentu se dostalo celkem šestnáct uskupení. Posílí i regionální nacionalistické strany, které včetně katalánských separatistů a baskických a galicijských nacionalistů získají 36 křesel.

Dolní komora španělského parlamentu po volbách v listopadu 2019
Zdroj: ČT24/Wikimedia Commons

Zpravodaj ČT: Pat je ještě výraznější

Na opakování voleb tak zdá se prodělal úřadující premiér Pedro Sánchez, který se po dubnových volbách nedokázal domluvit s další stranou na podpoře pro důvěru v dolní komoře.

Nyní bude záležet na králi Felipem VI., který po schůzkách s lídry parlamentních stran rozhodne, koho navrhne na premiéra. Ten pak musí získat důvěru v parlamentu.

Zpravodaj ČT Petr Zavadil poukázal na to, že už první odhady volebních výsledků ukázaly, že patová situace po dubnových volbách, kdy pravicový a levicový tábor byly poměrně vyrovnané, v těchto volbách ještě zesílila.

„Španělské noviny to komentují tak, že Pedru Sanchézovi rozhodně nevyšel ten jeho tah, sázka na předčasné volby. Doufal, že si polepší, že bude mít lepší vyjednávací pozici po těchto volbách na sestavení nějaké stabilnější vlády. Naopak si pohoršil,“ shrnul Zavadil. 

Nynějšímu nárůstu pravicových stran ve Španělsku podle expertů přispěly mimo jiné protesty separatistů v Katalánsku, které zintenzivnily minulý měsíc.

Povolební vyjednávání budou složitější

Hledání podpory pro důvěru nové vládě bude nyní ještě obtížnější, napsal deník La Vanguardia. Žádná skupina potenciálních spojenců nedosáhne na absolutní většinu 176 ve 350členném Kongresu poslanců.

Velká koalice socialistů a pravicové Lidové strany (PP) je zřejmě vyloučená. Odmítá ji šéf socialistů a úřadující premiér Pedro Sánchez i šéf lidovců Pablo Casado. „Uvidíme, co Pedro Sánchez načrtne. Naše programy jsou nekompatibilní,“ prohlásil v noci na pondělí Casado, který tak podle deníku El País „neuzavírá žádné dveře“.

Místopředsedkyně vlády a členka vedení socialistů Carmen Calvová řekla, že socialisté se pokusí sestavit stabilní vládu. Vedení strany se podle ní sejde v úterý v 11:00 SEČ a Sánchez splní svůj předvolební slib, že do 48 hodin po volbách předloží každé z politických stran, s výjimkou krajní pravice, plán na odblokování patové situace.

Zatímco po volbách z 28. dubna měly pravicové strany lidovci, Ciudadanos, Vox a navarrská aliance 150 křesel v dolní komoře, nyní jich mají 152. Levicové strany (socialisté a Unidas Podemos) měly po dubnových volbách 165 křesel, nyní jich mají 158, spolu se stranou Více země (Más País), založenou v září bývalým členem vedení Podemos Íňigem Errejónem.

Socialisté tak budou podle deníku La Vangurdia potřebovat k absolutní většině mimo jiné podporu baskických nacionalistů (PNV) i katalánských separatistů, včetně strany Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je už dva roky ve vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti a minulý měsíc za to dostal trest 13 let.

Dalším východiskem z patové situace, ale mnohem komplikovanějším, je podle deníku La Vangurdia pro Sáncheze přesvědčit lidovce a některé menší strany, aby umožnily vládu tím, že se hlasování o důvěře na druhý pokus nezúčastní.

Vůdce stramy Vox už oznámil, že nepodpoří žádnou vládu vedenou socialisty. Jak Santiago Abascal uvedl, 3,6 milionu voličů, kteří umožnili straně získat 52 křesel, „hlasovalo pro to, abychom byli v opozici“. A tato opozice bude podle něj „velmi tvrdá“. „Budeme hlasovat proti jakékoli socialistické vládě. Nepodpoříme je a rovněž se nezdržíme hlasování,“ dodal.

Předseda středopravé Ciudadanos rezignoval

Na výrazný propad středopravé Ciudadanos už zareagoval její zakladatel a lídr Albert Rivera. Rezignoval na vedení strany i poslanecký mandát a oznámil odchod z politiky.

Stranu, která se od levého středu postupem času posunula doprava, vedl rodák z Barcelony Rivera od jejího založení v roce 2006. V katalánském problému vystupují Ciudadanos důrazně proti separatistům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
před 30 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 57 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...