Marine Le Pen

Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů. Podle francouzských médií jde o konečný výsledek, volby budou pokračovat druhým kolem příští neděli. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů.

Ve Francii vrcholí kampaň před prvním kolem parlamentních voleb, které se koná v neděli. V průzkumech zatím těstě vede centristická koalice Spolu podporující prezidenta Emmanuela Macrona. Prezidentovu většinu v Národním shromáždění však může ohrozit levicová formace Nupes Jeana-Luca Mélenchona.

Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl spekulace, že podpora, kterou mu v úterý vyjádřil bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy, je výsledkem jejich společné dohody. Sarkozy podpořil Macrona před druhým kolem prezidentských voleb, které se uskuteční 24. dubna, ocenil proevropské postoje a zkušenosti stávajícího prezidenta, které mu prý pomohou zvládnout mezinárodní krizi.

Válka na Ukrajině změnila tradiční témata využívaná evropskými populisty. Nacionalismus a odpor k migraci z posledních let vyměnili za otázky zdražování a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Taková témata si například vzala ve francouzských prezidentských volbách za své Marine Le Penová, které se při nedělním hlasování podařilo postoupit do jejich druhého kola. Vliv mají i proruské postoje, které přispěly ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským prezidentem a Aleksandara Vučiće prezidentem Srbska.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Týden před začátkem prezidentských voleb ve Francii slíbil současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron větší sociální spravedlnost a podporu kupní síly v aktuální krizi. Ohlásil také další investice a zlepšení ve zdravotnictví a školství, informovala agentura DPA. Macron je favoritem hlasování, jeho náskok ale klesá.

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci. Během projevů se vymezili proti Evropské unii, podle nich se chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí. Během setkání deklarovali užší spolupráci, o vytvoření jednotné frakce v Evropském parlamentu ale nerozhodli.

Primárky francouzské pravicové strany Republikáni (LR) vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová. V sobotním druhém kole porazila šéfa regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Érika Ciottiho poměrem 60,9 ku 39 procentům hlasů. Ciotti vítězné kolegyni ihned poblahopřál a slíbil podporu v nadcházejících prezidentských volbách.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Francouzský krajně pravicový bývalý novinář Éric Zemmour získal druhé místo již ve třetím průzkumu volebních intencí před dubnovými volbami hlavy státu ve Francii. V čele průzkumů je se značným náskokem i nadále stávající prezident Emmanuel Macron. Na třetím místě je o pouhý bod Marine Le Penová, rovněž představitelka krajní pravice. Kandidáti levice přílišný zájem nevzbudili, píše stanice LCI, jeden ze zadavatelů průzkumu.

Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila ale jen část z nich.

Ve třinácti regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli hlasování konzervativci. Krajní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními, nedařilo se ani straně prezidenta Emmanuela Macrona. Volby doprovázela rekordně nízká účast.

Na internetových stránkách francouzského ultrakonzervativního týdeníku Valeurs Actuelles se v neděli večer objevil druhý otevřený dopis příslušníků francouzských ozbrojených sil. Podle autorů dopisu vláda příliš ustupuje islamismu a nemá dostatek respektu k veteránům. Vyzývají ji k akci, současná Francie totiž podle nich spěje ke „zhroucení“ a je „předzvěstí chaosu a násilí“. Na rozdíl od prvního dopisu tento sepsali vojáci v aktivní službě a nejsou pod ním podepsáni. Anonymitu dokumentu i jeho obsah odsoudil ministr vnitra Gérald Darmanin, píše list Le Monde.

Ve Francii budí velkou pozornost výzva generálů ve výslužbě i dalších vojáků k obraně hodnot civilizace. Varují v ní mimo jiné před islamismem, rozpadem Francie a občanskou válkou. Polemiku vzbudilo i to, že dopis ocenila předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová. Podle pravicového týdeníku Valeurs Actuelles dopis podepsalo dvacet generálů, zhruba sto vysokých důstojníků a více než tisícovka dalších příslušníků armády.

Francie bude za rok volit nového prezidenta. Současná hlava státu Emmanuel Macron by podle všech průzkumů ve druhém kole úřad obhájil. Odborníci soudí, že mu to může zkomplikovat jenom to, kdyby nezvládl epidemii nebo kdyby se na poslední chvíli objevil kandidát, který by Francouze oslovil víc.

Na předměstí Paříže se odehrál útok, který policie vyšetřuje jako teroristický. Agentury AFP a Reuters s odkazem na své zdroje uvedly, že útočník na ulici uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu, který před časem žákům ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda. Podezřelého policisté na útěku postřelili, zranění na místě podlehl. Čin odsoudili francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem, podle nějž se jednalo o útok na svobodu slova, za nímž stojí islamistický terorismus. Policie podle AFP zadržela v souvislosti s útokem čtyři osoby.

V neděli dorazil ke druhému kolu francouzských komunálních voleb rekordně nízký počet voličů, důvodem zřejmě byla obava z koronaviru, ale i začínající dovolené. Sečtení výsledků znamenalo neúspěch zejména pro centristické hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu, například v Paříži skočila jeho kandiátka až na třetím místě. „Prezident tak bude muset do určité míry změnit svou strategii,“ komentuje prohru jeho strany zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Francouzské uskupení Národní sdružení, dříve známé jako Národní fronta, potýkající se s finančními potížemi, dospělo k dohodě s ruskou firmou, která ji zažalovala u moskevského soudu kvůli nesplacení půjčky ve výši přibližně devíti milionů eur (asi 240 milionů korun). Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na mluvčího moskevského soudu.

Před třemi lety si Francie do svého čela zvolila nejmladšího prezidenta v historii. Tehdy teprve devětatřicetiletý Emmanuel Macron porazil ve druhém kole prezidentské volby nacionální političku Marine Le Penovou. Po uvedení do funkce se rychle pustil do slibovaných reforem, které se ale ne vždy setkaly s pozitivní odezvou. V současné pandemii je mezi Francouzi oblíbenější premiér Édouard Philippe.

Výsledky druhých letošních parlamentních voleb ve Španělsku potvrzují nárůst pravice. Hlasování i tak vyhráli vládní socialisté Pedra Sáncheze, který se stal premiérem loni v červnu po vyslovení nedůvěry vládě lidovců. Druzí skončili lidovci a třetí krajně pravicová strana Vox, která oproti dubnovým volbám získá zhruba dvojnásobek křesel v dolní komoře parlamentu. Ani levicové, ani pravicové strany pravděpodobně nezískaly jasnou většinu.

Francouzští i zahraniční politici se na zádušní mši v pařížském kostele Saint-Sulpice naposledy rozloučili s exprezidentem Jacquesem Chiracem. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit ho označil za srdečného muže, který v sobě měl opravdovou lásku k lidem. Podle agentury AFP bylo na obřadu asi osmdesát zahraničních osobností včetně ruského prezidenta Vladimira Putina nebo exprezidenta Spojených států Billa Clintona.

Francouzští i zahraniční politici uctívají památku Jacquesa Chiraca. Muž, který stál v čele Francie dvanáct let, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 86 let. Francie podle reakcí uzavírá jednu z kapitol svých dějin. Český prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že Chiraca považoval za schopnou a silnou hlavu státu.

Evropské volby ukázaly, že hnutí Svoboda a přímá demokracie má v české politice pevné místo a má pevné voličské jádro. Na sobotní celostátní konferenci SPD v Praze to řekl předseda hnutí Tomio Okamura. V projevu zdůraznil vlastenectví, přihlásil se například k historikovi Františku Palackému a prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. V projevu naopak odmítl například globalizaci a evropskou integraci.

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.