Francouzští i zahraniční politici se na zádušní mši v pařížském kostele Saint-Sulpice naposledy rozloučili s exprezidentem Jacquesem Chiracem. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit ho označil za srdečného muže, který v sobě měl opravdovou lásku k lidem. Podle agentury AFP bylo na obřadu asi osmdesát zahraničních osobností včetně ruského prezidenta Vladimira Putina nebo exprezidenta Spojených států Billa Clintona.
Pohřební průvod vyrazil směrem k Saint-Sulpice z Invalidovny, kde se se Chiracem mohla v neděli rozloučit veřejnost. Druhá největší náboženská stavba francouzské metropole byla krátce po poledni zaplněná do posledního místa, napsala AFP. Plné lidí bylo také náměstí před kostelem a po příjezdu pohřebního průvodu s rakví dlouho zněl potlesk přítomných.
„V našem bývalém prezidentovi, tomto srdečném muži podporovaném jeho chotí Bernadettou, byla opravdová láska k lidem,“ citoval web France Info arcibiskupa Aupetita. Ten ve své promluvě hovořil o Chiracově zájmu o sociálně slabší či o jeho odporu k francouzské účasti na americké invazi do Iráku. „Sbohem a děkujeme, pane Chiracu,“ řekl na závěr.
Na zádušní mši bylo pozváno kolem dvou tisíc lidí. Vedle současného šéfa Elysejského paláce Emmanuela Macrona a členů jeho vlády přišli Chiracovi vzdát hold například bývalí prezidenti Francois Hollande, Nicolas Sarkozy a Valéry Giscard d'Estaing.
Ze zahraničí dorazili kromě Putina a Clintona mimo jiných italský prezident Sergio Mattarella a maďarský premiér Viktor Orbán. Česko zastupuje šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
Le Penová na mši nepřišla
Zádušní mše se nezúčastnila předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová. Podle francouzských médií se rozhodla vyhovět Chiracově rodině, která si její přítomnost nepřála, i když protokolárně má jako poslankyně na účast právo. Le Penová na Twitteru napsala, že se s lítostí podřídí „odmítání Chiracovy rodiny respektovat republikánské zvyklosti“.
„Myslím, že prezident Jacques Chirac byl bez jakýchkoli pochyb nepřítelem rodiny Le Penových. To je dědictví, které bychom měli nadále chránit,“ řekl ještě před oznámením Le Penové o neúčasti na mši v rozhovoru s tiskem ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin.
Francouzská média připomínají, že Chirac, který stál v čele země v letech 1995–2007, byl vždy proti jakékoli dohodě s krajní pravicí. V roce 2002 se odmítl zúčastnit debaty mezi dvěma koly voleb prezidenta s dřívějším šéfem Národního sdružení (tehdy Národní fronty) a otcem Le Penové Jeanem-Marie Le Penem. Argumentoval jeho „netolerancí a nenávistí“.
Le Pen, který tehdy poprvé postoupil do druhého kola prezidentských voleb, mu tento postoj podle francouzského tisku nikdy neodpustil. Na Twitteru po oznámení Chiracova úmrtí napsal, že „i nepřítel si zaslouží respekt, když zemře“.
Pohřeb v rodinném kruhu
Chirac, který měl vleklé zdravotní problémy, zemřel minulý čtvrtek ve věku 86 let. Ve tři hodiny odpoledne uctila celá Francie bývalou hlavu státu minutou ticha. Pohřben byl odpoledne za přítomnosti svých nejbližších na pařížském hřbitově Montparnasse, kde už spočívá Chirakova dcera Laurence, která zemřela v roce 2016.
Fotoreportér zachytil exprezidentovu dceru Claude, jak sama stojí před hrobem svého otce, s prostým nápisem „Jacques Chirac, 1932-2019“ pod bílým křížem.
V Česku bylo možné vyjádřit soustrast zápisem do kondolenční knihy na francouzském velvyslanectví v Praze.
