Jacques Chirac

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

„Nic dramatického se nestalo, že ho (euro) nemáme,“ říká k otázce přijetí eura v Česku bývalý premiér a někdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podobný názor vyjádřili v pondělních Událostech, komentářích i expremiéři Jan Fischer a Jiří Paroubek (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie). Přijetí eura musí být podle Paroubka racionální akt.

Mohutná neofunkcionalistická stavba na předpolí Nuselského mostu v Praze měla být symbolem komunistických sjezdů, na prahu milénia ale díky summitu NATO nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) vykročila směrem na západ. V posledních měsících se zdá, jako by se jedna z dosud nejkontroverznějších pražských staveb stala prostorem, který má hlavní město v záloze, když je třeba. Jenom za uplynulý rok se v ní vystřídalo vakcinační centrum, asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny a nyní se připravuje na akce k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Přesně poloviny z 214 dosavadních summitů Evropské unie se zúčastnila odcházející německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se v Bruselu rozloučili lídři ostatních unijních zemí. Podle mnoha kolegů byla kancléřka často ústřední postavou jednání, když moderovala řadu sporů a pomáhala najít kompromis. Šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel podle jednoho z činitelů prohlásil, že summity bez ní budou jako Paříž bez Eiffelovy věže či Řím bez Vatikánu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Ve Francii začal soud s bývalým premiérem Édouardem Balladurem a někdejším ministrem obrany Francoisem Léotardem. Čelí obvinění z nezákonného financování Balladurovy prezidentské volební kampaně v roce 1995 a z podílu na korupční aféře v souvislosti s prodejem francouzských ponorek Pákistánu v téže době, píše agentura AFP. Soud potrvá do 11. února.

Až milion lidí přišlo ve Francii o práci v důsledku uzavření restaurací a bister. I v zemi proslavené pohostinstvím tak hledají provozovatelé cesty, jak snížit ztráty a udržet si klientelu. Náhradní řešení se snaží najít také v zařízeních zvyklých na návštěvy prezidentů a slavných osobností.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Francouzští i zahraniční politici se na zádušní mši v pařížském kostele Saint-Sulpice naposledy rozloučili s exprezidentem Jacquesem Chiracem. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit ho označil za srdečného muže, který v sobě měl opravdovou lásku k lidem. Podle agentury AFP bylo na obřadu asi osmdesát zahraničních osobností včetně ruského prezidenta Vladimira Putina nebo exprezidenta Spojených států Billa Clintona.

V pařížské Invalidovně se v neděli mohla veřejnost rozloučit s bývalým prezidentem Jaquesem Chiracem, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Lidé se mohli podepisovat do kondolenční knihy, která tam byla převezena z Elysejského paláce. Při nesení rakve se střídali Chiracovi osobní strážci. V pondělí, které je dnem smutku, bude bývalý prezident pohřben po zádušní mši, na níž se čekají tři desítky světových státníků. Českou republiku zastoupí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Francouzští i zahraniční politici uctívají památku Jacquesa Chiraca. Muž, který stál v čele Francie dvanáct let, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 86 let. Francie podle reakcí uzavírá jednu z kapitol svých dějin. Český prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že Chiraca považoval za schopnou a silnou hlavu státu.

Ve věku 86 let zemřel ve čtvrtek bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. V čele Francie stál mezi lety 1995 až 2007. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na exprezidentovu rodinu. Před zvolením hlavou státu byl Chirac starostou Paříže. Dříve vykonával také funkce premiéra či ministra vnitra.