Zamčený předseda i „rekord ve zradě“. Hledání aliancí stranám ve Francii komplikují spory

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

Politická scéna ve Francii po volbách do Evropského parlamentu zažívá turbulentní časy. Poté, co prezident Emmanuel Macron s ohledem na nízký zisk rozpustil parlament a vyhlásil nové parlamentní volby, se politické strany a hnutí snaží upevnit svou pozici formováním koalic. Ne všechny pokusy o spolupráci však zatím byly úspěšné, některé naopak provázejí poměrně bouřlivé události.

Zabarikádovaného předsedu Republikáni odvolali

Největší otřesy zřejmě zažívá konzervativní středopravicová strana Republikáni (LR). Její dosavadní předseda Éric Ciotti navrhl spojit v parlamentních volbách síly s nacionalistickým Národním sdružení Marine Le Penové, které v eurovolbách zvítězilo. Ciottiho snahu o spojení s krajní pravicí však neocenili jeho spolustraníci. Politico připomnělo, že z Republikánů pocházel i bývalý prezident Jacques Chirac, který ve svém posledním projevu ve funkci vyzval své příznivce, aby „nikdy nepřistupovali na kompromis s extremismem“.

Vedení LR se proto rozhodlo Ciottiho vyloučit. Hlasování předcházely dramatické scény. Ciotti se zamkl v sídle strany a vydal prohlášení, že chystaná schůzka je v rozporu se stanovami partaje. Uzavření budovy odůvodnil obavami o bezpečnost zaměstnanců.

Členka vedení strany Annie Genevardová, která v reakci na Ciottiho kroky svolala mimořádnou schůzi, si proto musela opatřit duplikát klíče, aby se do sídla dostala. „Vedením tajných vyjednávání, bez koordinace s naší členskou základnou, se Éric Ciotti dostal do naprostého rozporu se statusem a linií uplatňovanou LR,“ zdůvodnila. Následně oznámila jednohlasné vyloučení předsedy ze strany.

Ciotti, který odmítl sídlo strany opustit, následně na sociální síti zveřejnil video s dramatickou hudbou, které ho zachycuje v jeho kanceláři. Podle popisku videa je Ciotti „zpět v práci pro Francii“. Ve čtvrtek ale nakonec budovu opustil.

Ciotti legitimitu rozhodnutí svých dosavadních spolustraníků napadl u soudu, zatímco vedení strany se v pátek sešlo znovu k druhému hlasování o jeho vyloučení. Soud nakonec v pátek nařídil účinnost obou rozhodnutí – ze středy i z pátku – pozastavit, ale jen do vynesení definitivního rozhodnutí, uvedl web listu Le Monde.

„Zrada“ ve Znovudobytí

Ke sporům dochází i v krajně pravicovém táboře, a to zejména ve straně Znovudobytí, které šéfuje krajně pravicový publicista a neúspěšný kandidát na prezidenta Éric Zemmour. Místopředsedkyně strany Marion Maréchalová – Le Penová, která je zároveň neteří Marine Le Penové, vyzvala ke spojení právě se stranou její tety, Národním sdružením.

Mezi Zemmourem a Maréchalovou – Le Penovou bylo podle Politica napětí už během kampaně před eurovolbami. Svou nynější výzvou však místopředsedkyně lídra strany popudila zcela.

Ten ji tak obvinil ze „světového rekordu ve zradě“ a v televizním rozhovoru řekl, že je „znechucen a zraněn“. Oznámil zároveň, že v případě dohody s RN by stáhl své kandidáty.

Levicové strany našly cestu zpět

Úspěšnější ve hledání spojenectví jsou francouzské levicové strany. Ve čtvrtek večer oznámily populistická Nepodrobená Francie (LFI), socialisté (PS) zelení (EELV) a komunisté (PCF), že se budou ucházet o hlasy voličů se společným programem a že v každém volebním obvodu bude členy koalice zastupovat jediný kandidát.


Čtyři strany tak oživily spojenectví, které jim pomohlo v zisku hlasů v parlamentních volbách před dvěma lety. Koalice se ale rozpadla kvůli názorovým rozdílům na Evropskou unii a konflikty na Ukrajině a v Gaze.

Socialista Raphaël Glucksmann ještě před volbami do Evropského parlamentu tvrdil, že „nebude cesty zpět“ ke spolupráci s lídrem LFI Jeanem-Lucem Mélenchonem. Rozpory, které ještě před týdnem byly vykreslovány jako nepřekonatelné, však zřejmě vyhlídka na zisk křesel v Národním shromáždění upozadila, napsal server Politico.

Macron vyzval umírněné strany ke spolupráci

První kolo voleb se uskuteční 30. června, druhé o týden později. Relativně krátká doba od vyhlášení voleb do jejich konání nutí strany na pravé i levé straně spektra k rychlému jednání o možných koalicích ve snaze získat větší šanci na úspěch v jednotlivých obvodech. Podle odhadů publikovaných médii vyhraje RN, nezíská však absolutní většinu.

Macron ve čtvrtek označil pravicovou koalici stejně jako širokou alianci na levici za „spojenectví proti přírodě“, která nebudou schopná prosazovat společný program. Místo toho by se podle něj měli členové LR a umírněnějších levicových stran přidat k prezidentovu táboru. Macronova koalice v eurovolbách výrazně zaostala za RN s méně než polovičním ziskem a také v parlamentních volbách ji podle průzkumů čeká podobný osud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...