Jean-Luc Mélenchon

Francouzští studenti ve čtvrtek opět blokovali některé střední školy a pochodovali ulicemi měst. Vláda už slíbila, že se bude zabývat jejich stížnostmi na nedostatek učitelů a zchátralé školní budovy, nebyla ale příliš konkrétní, napsala agentura Reuters. Někteří protestující v Paříži mezitím házeli dlažební kostky na policii, která reagovala nasazením vodních děl, zatímco v Lormontu u Bordeaux na jihozápadě země demonstranti vyrabovali a zapálili části jednoho lycea, dodala agentura AFP. Po celé zemi demonstrovalo přes 71 tisíc lidí, sdělilo ministerstvo vnitra.

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.

Prezidentská kampaň ve Francii se na sociálních sítích rozběhla dříve a s výrazně větší intenzitou než před volbami v roce 2022. Jen během září se na facebooku, instagramu, sítích LinkedIn, X a Bluesky objevilo více než 6,4 milionu příspěvků souvisejících s volbami, tedy čtyřikrát více než ve stejném období před čtyřmi lety. První kolo prezidentských voleb přitom Francouze čeká až 18. dubna příštího roku.

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.

Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, zaměří se na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník. Podle informací italské agentury ANSA však Řím žádné varování ohledně možných útoků neobdržel.

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po jednání s představiteli parlamentních stran znovu jmenoval Sébastiena Lecornua premiérem. Devětatřicetiletého politika požádal, aby sestavil novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci. Zástupci opozice na začátku týdne vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Tisíce lidí po celé Francii v sobotu demonstrovaly proti jmenování pravicového politika Michela Barniera premiérem. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. Menší či větší protestní akce byly ohlášeny ve 150 městech a obcích. K demonstracím proti francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.

Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Společně, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, se 161 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít 142 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 zákonodárců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné tamním ministerstvem vnitra v noci na pondělí.

Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) překvapivě vyhrála francouzské parlamentní volby, jestli a v jaké podobě se bude podílet na vládě, je ale zatím nejisté. Před hlasováním sice na poslední chvíli překonala měsíce trvající rozpory a sjednotila se v jeden subjekt, stále je ale vnitřně velmi nesourodá. Nejen centristické hnutí Společně prezidenta Emmanuela Macrona, které zřejmě bude s levicovou koalicí vyjednávat o vládě, ale i někteří členové Nové lidové fronty mají problém s jejím nejsilnějším členem – krajně levicovým hnutím Nepodrobená Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona.

Francouzští voliči znovu řekli ne Marine Le Penové a její krajně pravicové straně Národní sdružení (RN), kdo ale bude po parlamentních volbách Francii vládnout, jasné není, komentují francouzské deníky výsledky voleb, které zanechaly dolní komoru parlamentu bez jasné většiny. Francie se podle analýz ocitla v neznámé situaci, prezident Emmanuel Macron nyní bude muset jednat o vládě se svými oponenty. Německá média výsledek hlasování hodnotí jako úlevu, upozorňují ale na to, že pro utvoření kabinetu je nutný vznik koalice, což se Francie musí po volbách „teprve obtížně naučit“.

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

Lidé v Německu, Francii či Británii v sobotu znovu vyšli do ulic, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy a volali po zastavení izraelské ofenzivy proti teroristickému hnutí Hamás. Na demonstrace v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou. Protestovalo se také v USA.

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.