Jean-Luc Mélenchon strana 2 z 2

Francouzi volí prezidenta. Favoritem je obhájce mandátu Emmanuel Macron pevně usazený v politickém středu. Jeho nejvážnějšími vyzyvateli jsou zástupci radikální pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Dvouciferné preference má i kandidátka tradiční pravice Valérie Pécresseová. Po mdlé kampani ovlivněné pandemií a válkou se očekává malá účast. A ta by mohla posílit radikálnější hlasy i oslabit prezidentskou pozici.

V neděli proběhne ve Francii první kolo prezidentských voleb. Do toho druhého by z něj podle posledních průzkumů měl projít Emmanuel Macron a nacionalistka Marine Le Penová. Překvapit může kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Pro voliče jsou podle všeho rozhodující sociální témata: kupní síla, zaměstnanost a bezpečnost. Průzkum společnosti Elabe pro stanici BFM TV ukazuje, že náskok Macrona před Le Penovou se stále zmenšuje.

Favoritem prezidentských voleb ve Francii zůstává dosavadní hlava státu Emmanuel Macron. Poslední předvolební průzkumy mu přisuzují podporu 27 procent. Nacionalistka Marine Le Penová má 22 procent a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon 17 až 18 procent. Informoval o tom zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Francouzi půjdou v neděli k prvnímu kolu prezidentských voleb. Favoritem je stále Emmanuel Macron, jeho náskok ale stahuje krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová, která má pořád největší šanci postoupit do druhého kola. V něm by podle aktuálních průzkumů prohrála jen o pět procentních bodů. Kampaň před volbami ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, do popředí se dostaly sociální otázky.

Třetího člověka zadržela francouzská policie v souvislosti s teroristickým útokem v bazilice v Nice. Policie jej přistihla na místě, kde bydlí další ze zadržených. Při čtvrtečním útoku zahynuli tři lidé, muž podezřelý z jeho spáchání je ve vážném stavu v nemocnici. Kritiku zatím vzbudila slova toulouského arcibiskupa, podle kterého by měla mít svoboda slova hranice a karikatury islámského proroka by se neměly používat při výuce ve škole.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek představil strategii boje proti islámskému radikalismu. Její podstatou je potírání paralelní společnosti s odlišnými hodnotami i cizích vlivů na muslimy v převážně sekulární Francii. Příslušný zákon by měla tamní vláda projednat v prosinci. Při teroristických útocích v zemi zemřelo v posledních letech 250 lidí.

Francouzští i zahraniční politici uctívají památku Jacquesa Chiraca. Muž, který stál v čele Francie dvanáct let, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 86 let. Francie podle reakcí uzavírá jednu z kapitol svých dějin. Český prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že Chiraca považoval za schopnou a silnou hlavu státu.

V Paříži je od středy v policejní cele Éric Drouet, jeden z hlavních představitelů protestního hnutí takzvaných žlutých vest. Policie ho zatkla za organizování neohlášené demonstrace. Aktivistův právník označil Drouetovo zadržení za bezdůvodné a svévolné. Z francouzské vlády ale podle místních médií zaznělo, že Drouet porušil zákon, a musí proto čelit důsledkům.