Emmanuel Macron byl podruhé slavnostně uveden do funkce francouzského prezidenta

Nahrávám video

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

„Z důvěry francouzského lidu se velice těším, je pro mě zavazující,“ prohlásil Macron v inauguračním projevu, v němž také vyjmenoval své priority. „Bude třeba rezolutně jednat, jménem Francie i Evropy. Je třeba jednat tak, aby nedošlo k další eskalaci ukrajinské krize, podpořit demokracii a odvahu. Musíme vybudovat nový evropský mír,“ nechal se slyšet.

Pokud jde o vnitřní politiku, slíbil staronový prezident transformaci zdravotnictví i školství, zjednodušení pravidel pro investování, boj za rovné postavení žen a mužů či za životní prostředí. „Slibuji, že jim předám planetu, která bude lepší k životu, a Francii, která bude lepší a silnější,“ vzkázal dalším generacím v proslovu, který v sále poslouchala i dvojice jeho předchůdců Nicolas Sarkozy a Francois Hollande.

Mezi dalšími více než 450 hosty byl francouzský premiér Jean Castex i čtyři jeho předchůdci, mnoho volených představitelů, hlavy úřadů, univerzit i církví. Ke konci slavnosti vyšel Macron do palácové zahrady, kde za zvuku státní hymny Marseillaisy stanul před vojáky. Jak velí tradice, z pařížské Invalidovny bylo vypáleno 21 ran z děla.

Slavnostní uvedení do funkce v Elysejském paláci však neznačí začátek nového Macronova pětiletého období, jeho současný mandát vyprší až ve středu 13. května o půlnoci.

Parlamentní volby se blíží

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze. Volby zákonodárců v zemi, v níž mnoho lidí pro Macrona hlasovalo jen jako pro „menší zlo“, se totiž uskuteční už v červnu. Bez parlamentní podpory by prezident nebyl schopný prosazovat klíčové reformy.

I proto tento týden Macronova strana oznámila, že za účelem volebního vítězství uzavřela koalici se dvěma centristickými uskupeními a změnila jméno z Republika v pohybu (LREM) na Obnova (Renaissance). Ve Francii se ale formuje i levicová koalice, která chce být protiváhou k Macronovi. Lídrem rodícího se partnerství je Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Do koalice s ním půjdou socialisté nebo ekologická strana.

Když se Macron v roce 2017 stal poprvé hlavou státu, převzal úřad jako osmý a zároveň nejmladší prezident Francie v éře páté republiky. Předtím byl ministrem hospodářství v socialistické vládě Francoise Hollanda. Než vstoupil do politiky, pracoval jako investiční bankéř. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 11 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 48 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 2 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.