Nicolas Sarkozy

Francouzský odvolací soud potvrdil vinu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v případu financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy dostal rok vězení, z toho půl roku s podmínečným odkladem, informují francouzská média. Sarkozy se proti rozsudku opět odvolal, a to ke kasačnímu soudu, který je ve Francii nejvyšší soudní instancí.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy by měl podle prokuratury stanout před soudem kvůli obviněním z korupce a nezákonného financování kampaně, a to v souvislosti s údajným financováním jeho úspěšné prezidentské kampaně v roce 2007 z Libye. Informovala o tom podle agentury Reuters francouzská finanční prokuratura.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl spekulace, že podpora, kterou mu v úterý vyjádřil bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy, je výsledkem jejich společné dohody. Sarkozy podpořil Macrona před druhým kolem prezidentských voleb, které se uskuteční 24. dubna, ocenil proevropské postoje a zkušenosti stávajícího prezidenta, které mu prý pomohou zvládnout mezinárodní krizi.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Pařížský soud uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z nezákonného financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy se k soudu osobně nedostavil, vinu dlouhodobě odmítá. Soud mu uložil roční trest vězení, který si může odpykat doma s elektronickým náramkem. Exprezident se proti rozsudku odvolá, řekl jeho právník Thierry Herzog.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Francouzská policie ve středu ráno zatkla v Paříži sedm bývalých členů italské krajně levicové organizace Rudé brigády a dalších podobně orientovaných skupin. Po dalších třech lidech pátrá. Osoby byly v Itálii odsouzené za účast na ozbrojených útocích v 70. a 80. letech minulého století, uvedla agentura AFP. O jejich vydání do Itálie teprve rozhodne francouzská justice.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nechal odtajnit státní archivy o etnickém vraždění v africké Rwandě. Francie a s ní i celý svět se tak ve středu dočká nových informací o jedné z nejhorších genocid moderní doby. Zveřejněna bude rovněž nová studie, podle které vláda prezidenta Francoise Mitteranda v roce 1994 nepodnikla takřka nic, aby rwandský masakr zastavila.

V Libyi se protesty arabského jara před deseti lety přelily v občanskou válku. Veřejnost volala po pádu čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího, ten se protesty rozhodl krvavě potlačit. Mezinárodní aliance vedená Francií a Spojenými státy prosadila bezletovou zónu a Kaddáfího režim padl. Období stabilizace bylo ale jen krátké a země se už dekádu zmítá ve spirále vnitřních válek a konfliktů. Nově vytvořená přechodná vláda je už několikátou, která slibuje uspořádání voleb.

Francouzský soud uznal bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z korupce a obchodování s vlivem. Politikovi uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně s možností žádat o domácí výkon trestu. Sarkozy se proti verdiktu hodlá odvolat. Stal se druhou hlavou státu v moderní francouzské historii, která byla odsouzena za korupci.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy před pařížským soudem odmítl, že by se kdy dopustil korupce, a uvedl, že se stal obětí lží. Informovala o tom agentura Reuters. Bývalý státník čelí obžalobě z korupce a obchodování s vlivem, vinu dlouhodobě odmítá. Proces začal po dvou odročeních minulý týden.

U pařížského soudu začal proces s francouzským exprezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Politik se podle francouzských médií před soudem objevil osobně. Řízení však bylo pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu. Soud si vyžádal zdravotní posudek a řízení má pokračovat ve čtvrtek. Sarkozymu hrozí trest až deseti let odnětí svobody a pokuta jeden milion eur (26,3 milionu korun). Exprezident vinu dlouhodobě odmítá a proces označil za zpolitizovaný.

V kauze kolem údajného nezákonného financování předvolební kampaně bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nastal překvapivý obrat poté, co jeden z hlavních svědků prokuratury prohlásil, že exprezident nikdy žádné peníze z Libye nezískal. Informovala o tom agentura AFP. Sarkozy byl v říjnu obviněn ze zločinného spolčení právě kvůli penězům, kterými podle vyšetřovatelů jeho kampaň v roce 2007 podpořil režim bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Francouzský soud odmítl stížnost Nicolase Sarkozyho proti loňskému verdiktu, podle kterého lze exprezidenta soudit kvůli obvinění z nelegálního financování kampaně. Soudní verdikt podle agentury Reuters znamená, že věc bude vrácena prokurátorům, kteří rozhodnou, zda hlava státu z let 2007 až 2012 stane před soudem. Obvinění se týkají Sarkozyho neúspěšné snahy o znovuzvolení v roce 2012.

V pařížské Invalidovně se v neděli mohla veřejnost rozloučit s bývalým prezidentem Jaquesem Chiracem, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Lidé se mohli podepisovat do kondolenční knihy, která tam byla převezena z Elysejského paláce. Při nesení rakve se střídali Chiracovi osobní strážci. V pondělí, které je dnem smutku, bude bývalý prezident pohřben po zádušní mši, na níž se čekají tři desítky světových státníků. Českou republiku zastoupí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.