Nicolas Sarkozy

Jak avizoval už před nástupem do vězení, bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy o svém třítýdenním pobytu za mřížemi napsal knihu. Novinka Deník vězně tak přibude do knihovny vedle titulů od jiných autorů, kteří se také v knize podělili o své vězeňské zkušenosti.

Francouzský kasační soud potvrdil trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za nelegální financování kampaně. Píše to agentura Reuters. Bývalá hlava státu dostala rok vězení, z toho polovinu podmíněně, za podvodné překročení výdajů na neúspěšnou kampaň.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy se dostavil do pařížské věznice La Santé, aby si odpykal pětiletý trest odnětí svobody. Krátce předtím zveřejnil na síti X vyjádření, ve kterém zopakoval, že je nevinný. Sarkozy byl odsouzen kvůli podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování své prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye. Na záběrech televizních stanic bylo vidět, jak auto s exprezidentem vjelo do vězeňského areálu. Záhy po svém příjezdu podal odvolání, informuje AFP s odkazem na Sarkozyho právního zástupce.

Pařížský soud shledal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování kampaně penězi z Libye. Nyní ale vyvstává otázka, ve které věznici si bude odpykávat trest, napsala agentura Reuters.

Pařížský trestní soud potrestal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho pěti lety vězení za zločinné spiknutí, z něhož ho shledal vinným v kauze nelegálního financování volební kampaně v roce 2007 od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Obžaloby z dalších trestných činů je zproštěn. Nastoupit do vězení podle rozsudku musí, i kdyby se odvolal. Podle Reuters také musí zaplatit pokutu ve výši sto tisíc eur (2,5 milionu korun).

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.

Ve Francii byl zahájen soud s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym v kauze korupce a ilegálního financování volební kampaně z roku 2007 penězi z Libye. Slyšení se budou konat vždy v pondělí, ve středu a ve čtvrtek odpoledne, a to až do 10. dubna. Pokud bude exprezident usvědčen, hrozí mu podle médií až deset let vězení a pokuta 375 tisíc eur (9,4 milionu korun).

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová u soudu v Paříži odmítla, že by její strana Národní sdružení (RN) jakkoliv porušila pravidla pro nakládání s prostředky Evropského parlamentu, uvedla francouzská média. Soud má rozhodnout, zda Le Penová a dalších 24 členů a spolupracovníků RN zneužilo prostředky EP ve prospěch strany.

Francouzský odvolací soud potvrdil vinu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v případu financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy dostal rok vězení, z toho půl roku s podmínečným odkladem, informují francouzská média. Sarkozy se proti rozsudku opět odvolal, a to ke kasačnímu soudu, který je ve Francii nejvyšší soudní instancí.

Do pochodů proti antisemitismu, které se v neděli konaly ve francouzských městech, se zapojilo více než 182 tisíc lidí. Podle agentury AFP to uvedlo ministerstvo vnitra a policie. Největší akce byla v Paříži, kde do ulic vyšlo asi 105 tisíc demonstrantů. Pařížský průvod svolali předsedové obou komor francouzského parlamentu a zúčastnila se ho řada politiků, včetně premiérky Élisabeth Borneové.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy by měl podle prokuratury stanout před soudem kvůli obviněním z korupce a nezákonného financování kampaně, a to v souvislosti s údajným financováním jeho úspěšné prezidentské kampaně v roce 2007 z Libye. Informovala o tom podle agentury Reuters francouzská finanční prokuratura.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl spekulace, že podpora, kterou mu v úterý vyjádřil bývalý konzervativní prezident Nicolas Sarkozy, je výsledkem jejich společné dohody. Sarkozy podpořil Macrona před druhým kolem prezidentských voleb, které se uskuteční 24. dubna, ocenil proevropské postoje a zkušenosti stávajícího prezidenta, které mu prý pomohou zvládnout mezinárodní krizi.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Francouzští Republikáni by měli mít v sobotu odpoledne jasno v tom, koho vyšlou do prezidentských voleb v dubnu příštího roku. Ve druhém kole primárek mají na výběr mezi bývalou ministryní a mezi zastáncem tvrdých opatření proti migrantům. Vítěz bude o přízeň voličů soupeřit nejenom se současným centristickým prezidentem, ale hlavně s dalšími osobnostmi na francouzské pravici.

Pařížský soud uznal francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z nezákonného financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy se k soudu osobně nedostavil, vinu dlouhodobě odmítá. Soud mu uložil roční trest vězení, který si může odpykat doma s elektronickým náramkem. Exprezident se proti rozsudku odvolá, řekl jeho právník Thierry Herzog.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že pouze Rwanďané mohou Francii odpustit za její roli v tamní genocidě z roku 1994. Evropská země podle něho totiž neposlouchala varování o hrozícím masakru, ačkoli nebyla jeho spolupachatelem. Pouze ti, kteří tu noc zažili, nám možná mohou odpustit, dát nám dar odpuštění, řekl Macron při návštěvě památníku obětem vraždění v kigalské čtvrti Gisozi. Rwandský prezident Paul Kagame jeho slova uvítal.

Francouzská policie ve středu ráno zatkla v Paříži sedm bývalých členů italské krajně levicové organizace Rudé brigády a dalších podobně orientovaných skupin. Po dalších třech lidech pátrá. Osoby byly v Itálii odsouzené za účast na ozbrojených útocích v 70. a 80. letech minulého století, uvedla agentura AFP. O jejich vydání do Itálie teprve rozhodne francouzská justice.