Sarkozy je vinný v případu financování kampaně, potvrdil soud. Exprezident se odvolal

Francouzský odvolací soud potvrdil vinu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v případu financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy dostal rok vězení, z toho půl roku s podmínečným odkladem, informují francouzská média. Sarkozy se proti rozsudku opět odvolal, a to ke kasačnímu soudu, který je ve Francii nejvyšší soudní instancí.

„Právě bylo podáno odvolání ke kasačnímu soudu a toto rozhodnutí má za následek okamžité pozastavení účinků dnešního rozsudku,“ sdělil novinářům Sarkozyho advokát Vincent Desry.

Sarkozy se odvolal už proti původnímu verdiktu z roku 2021, kdy mu soud udělil rok domácího vězení s elektronickým náramkem. Sarkozy vinu dlouhodobě odmítá.

Devětašedesátiletý pravicový politik čelil obvinění za to, že jeho strana v kampani za znovuzvolení prezidentem v roce 2012 utratila téměř dvojnásobek nejvyšší povolené částky 22,5 milionu eur (v současnosti 571,1 milionu korun).

  • V březnu 2021 se Sarkozy stal prvním francouzským expremiérem odsouzeným k vězení, za korupci a obchodování s vlivem mu soud udělil roční nepodmíněný trest.
  • V jiné kauze kolem nezákonného financování předvolební kampaně za znovuzvolení v roce 2012 Sarkozyho na podzim 2021 odsoudili k dalšímu ročnímu trestu, který si měl odpykat také v domácím vězení s elektronickým náramkem.
  • Kromě toho ho údajně ho v roce 2007 během předvolební kampaně nezákonně finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a výměnou za politické protislužby přijímal úplatky od bohatých podnikatelů.
  • Čelí také obvinění, že se snažil v roce 2014 ovlivňovat soudce, který se věnoval kauze libyjského financování.
  • V žádném případu zatím nepadl definitivní pravomocný rozsudek.
  • Kromě toho za své vlády Sarkozy prosadil některé kontroverzní zákony, třeba zákaz zahalování muslimských žen a zvýšení hranice pro odchod do důchodu.

Aby skutečné náklady utajila, najala si tehdy Sarkozyho strana UMP spřátelenou agenturu pro styk s veřejností Bygmalion, jejímž jménem je ve Francii aféra nazývána.

Soud podle médií konstatoval, že bývalý prezident o manipulacích věděl. Trest si podle verdiktu bude moci odpykat stejně jako v původním případě v domácím vězení s nasazeným elektronickým náramkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...