Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.
Rusko si vyzkoušelo ukrajinský scénář už dříve v Gruzii. Zamrzlý konflikt trápí zemi dodnes
Události: Zamrzlý konflikt v Gruzii (zdroj: ČT24)
Linie válečného příměří vede romantickou krajinou kavkazského předhůří. Na gruzínské straně stojí vybydlené domy a pohraniční hlídky. V okupované Jižní Osetii stojí rok od roku lépe vybavené základny ruské armády.
„Stále tu žijí rodiny buď na jedné, nebo na druhé straně. Anebo jsou rozdělené. Nedávné uzavření přechodu pro ně byl veliký problém. Naší misí je co nejlépe stabilizovat a normalizovat jejich situaci,“ říká Ewa Suwaraová z unijní pozorovatelské mise EUMM.
Marné snahy o obranu
První evropská válka 21. století vypukla v srpnu 2008, kdy jihoosetínští separatisti pod ochranou Moskvy zahájili dělostřelecké útoky. Gruzie se bránila a zahájila protiofenzivu s cílem znovu získat vzbouřeneckou provincii. Pak ale na bojiště vtrhly ruské síly. „Není tu nikdo, aby pochoval mrtvé. Jsou to fašisti. Co jiného o nich říct,“ konstatoval uprchlík z vesnice Eredvi Amiljan Vermašili.
Rusko tehdy ovládlo vzdušný prostor a vyslalo do Gruzie obrněné kolony. Obránci neměli šanci. Po pěti dnech prudkých bojů dohodl tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy příměří. Vzniklo nárazníkové pásmo a Moskva uznala separatistické provincie Abcházii a Jižní Osetii za samostatné republiky.
Jejich ozbrojence podřídila vlastnímu armádnímu velení. „Už jen stav té infrastruktury, kterou instalují a kterou budují, včetně silnic, základen, které tak nenazývají, ale jsou to základny, je takový, že naznačuje, že to nejsou dočasné stavby,“ poznamenala předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ztráta pětiny území i obavy z mocného severního souseda patří mezi hlavní témata gruzínské politiky. V kontextu dobyvačné války proti Ukrajině je linie příměří mezi Gruzií a okupovanou Jižní Osetií mrazivou připomínkou zamrzlých konfliktů, které současné Rusko zneužívá pro nátlak a destabilizaci neposlušných sousedů.