Rusko si vyzkoušelo ukrajinský scénář už dříve v Gruzii. Zamrzlý konflikt trápí zemi dodnes

3 minuty
Události: Zamrzlý konflikt v Gruzii
Zdroj: ČT24

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Linie válečného příměří vede romantickou krajinou kavkazského předhůří. Na gruzínské straně stojí vybydlené domy a pohraniční hlídky. V okupované Jižní Osetii stojí rok od roku lépe vybavené základny ruské armády.

„Stále tu žijí rodiny buď na jedné, nebo na druhé straně. Anebo jsou rozdělené. Nedávné uzavření přechodu pro ně byl veliký problém. Naší misí je co nejlépe stabilizovat a normalizovat jejich situaci,“ říká Ewa Suwaraová z unijní pozorovatelské mise EUMM.

Marné snahy o obranu

První evropská válka 21. století vypukla v srpnu 2008, kdy jihoosetínští separatisti pod ochranou Moskvy zahájili dělostřelecké útoky. Gruzie se bránila a zahájila protiofenzivu s cílem znovu získat vzbouřeneckou provincii. Pak ale na bojiště vtrhly ruské síly. „Není tu nikdo, aby pochoval mrtvé. Jsou to fašisti. Co jiného o nich říct,“ konstatoval uprchlík z vesnice Eredvi Amiljan Vermašili.

Rusko tehdy ovládlo vzdušný prostor a vyslalo do Gruzie obrněné kolony. Obránci neměli šanci. Po pěti dnech prudkých bojů dohodl tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy příměří. Vzniklo nárazníkové pásmo a Moskva uznala separatistické provincie Abcházii a Jižní Osetii za samostatné republiky.

Jejich ozbrojence podřídila vlastnímu armádnímu velení. „Už jen stav té infrastruktury, kterou instalují a kterou budují, včetně silnic, základen, které tak nenazývají, ale jsou to základny, je takový, že naznačuje, že to nejsou dočasné stavby,“ poznamenala předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Ztráta pětiny území i obavy z mocného severního souseda patří mezi hlavní témata gruzínské politiky. V kontextu dobyvačné války proti Ukrajině je linie příměří mezi Gruzií a okupovanou Jižní Osetií mrazivou připomínkou zamrzlých konfliktů, které současné Rusko zneužívá pro nátlak a destabilizaci neposlušných sousedů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...