Tbilisi

Gruzínská volební komise zveřejnila konečné výsledky sporných parlamentních voleb z minulého měsíce, podle kterých zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen. Informovala o tom agentura AFP. Prozápadní opozice v kavkazské zemi považuje hlasování z 26. října za podvod a odmítla přijmout křesla v novém parlamentu.

Před gruzínským parlamentem v pondělí demonstrovaly tisíce lidí proti oficiálním výsledkům nedávných voleb do zákonodárného sboru a žádaly nové hlasování pod mezinárodním dohledem nebo vyšetření hlášených volebních nesrovnalostí, píše agentura AP. Opoziční strany už dříve označily výsledky za zmanipulované ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Gruzínské úřady zadržely českého novináře Raye Baseleye, který se pravidelně věnuje situaci na Ukrajině i v Gruzii. Informoval o tom web CNN Prima News. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že se velvyslanectví v Tbilisi případu věnuje. Později informoval, že novinář se nachází v detenčním zařízení na letišti, je v pořádku a čeká na let do Prahy. Konzulka mimo jiné odeslala na gruzínské ministerstvo zahraničí oficiální nótu s žádostí o sdělení důvodu zadržení novináře a odepření vstupu do země.

Evropská unie by mohla zvážit dočasné pozastavení bezvízového styku s Gruzií kvůli stále napjatější situaci v zemi před volbami, které jsou naplánované na 26. října. V pátek to uvedl unijní velvyslanec v Tbilisi Paweł Herczyński, podle agentury Reuters o tom informovala gruzínská agentura Interpress.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Ulicemi gruzínské metropole Tbilisi v sobotu prošly tisíce lidí v pokojném protestu proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. O normě, kterou kritizuje gruzínská opozice, Evropská unie i Spojené státy, by měl gruzínský parlament ve třetím čtení hlasovat už v pondělí.

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Tlak na nezávislé advokáty se v Rusku od začátku otevřené invaze Moskvy na Ukrajinu stále stupňuje. Už týden jsou ve vazbě tři právníci vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného. Úřady je viní z extremistického spolčení. Desítky nezávislých advokátů se připojily k rostoucí ruské diaspoře.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

Do gruzínského hlavního města utekly před agresivním putinovským režimem i mobilizací desítky až stovky tisíc Rusů, přesné číslo nikdo nezná. Místní s nimi vesměs bez problémů mluví rusky, na zdech jsou ale vidět spousty nápisů s protiruským a proukrajinským vyzněním. „Je to bolavá připomínka toho, jak hrozně na tom naše země je,“ říká Jelena, která do Tbilisi emigrovala s mužem a malým synem. Upozornění: Fotogalerie obsahuje i snímky s vulgarismy.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.