Litva, Lotyšsko a Estonsko zavádějí sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. V Gruzii se od čtvrtka konají protesty poté, co vládnoucí strana oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s Evropskou unií. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze v pondělí vyloučil možnost jednání s opozicí.
Pobaltí zavádí sankce proti gruzínským činitelům kvůli násilí na protestujících
„Tři pobaltské země se dohodly, že společně zavedou národní sankce proti těm, kdo v Gruzii potlačují legitimní protesty. Oponenti demokracie a ti, kdo porušují lidská práva, nejsou v našich zemích vítáni,“ napsal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis na sociální síti X.
Stejně se vyjádřili i jeho protějšci z Estonska Margus Tsahkna a Lotyšska Baiba Bražeová. DPA podotýká, že bližší podrobnosti k sankcím nezveřejnili.
Landsbergis později uvedl, že kvůli porušování lidských práv má vstup do Litvy zakázaný miliardář a zakladatel Gruzínského snu Bidzina Ivanišvili, úřadující ministr vnitra Vachtang Gomelauri a dalších devět lidí. Agentura BNS s odvoláním na litevské ministerstvo zahraničí nejdříve napsala, že se sankce vztahují na vysoce postavené úředníky gruzínského resortu vnitra.
V pondělí zároveň gruzínský premiér Kobachidze oznámil, že nebude jednat s tamní opozicí. „Samozřejmě nikoliv. Žádná jednání,“ odpověděl na otázky novinářů Kobachidze podle ruské agentury TASS. Ta dříve napsala, že premiér nevylučuje možnost, že se vláda obrátí na ústavní soud, aby opoziční strany zakázal. „Počkáme, jak se situace bude vyvíjet. Vše je v našich rukou,“ sdělil.
Před možnými sankcemi varovala v neděli vládu v Gruzii nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.
Pokračující protesty
I během noci na pondělí policie násilím rozháněla demonstranty, kteří se pokoušeli stavět barikády v centru Tbilisi, uvedl server civil.ge a dodal, že protesty v hlavním městě pokračují. Ve Tbilisi i dalších městech se v pondělí konají stávky studentů.
„Další silná noc Gruzínců, kteří pevně stojí za svou ústavou a evropskou volbou. Odhodlání v ulicích neukazuje žádné známky ochabování,“ napsala na sociální síti proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová.
V nemocnicích během posledních 24 hodin přijali přinejmenším 37 zraněných, včetně 24 demonstrantů a dvanácti policistů, uvedl ministr zdravotnictví Michail Sardžbeladze podle ruské agentury TASS. Ujistil, že nikdo ze zraněných není v ohrožení života.
V nemocnici skončil i zpravodaj polské televize TVP World Michal Kulicki, kterého během natáčení protestů zasáhl proud z vodního děla do oka. Po ošetření byl propuštěn, informoval ředitel TVP World Michal Broniatowski.
Kreml v pondělí ústy mluvčího ruského vůdce Vladimira Putina ujistil, že se do gruzínských záležitostí nevměšuje, a prohlásil, že dění v Tbilisi vykazuje všechny známky pokusu o prozápadní revoluci.
Gruzínská policie zadržela přes dvě stě demonstrantů
Gruzínská policie zadržela během protestů už více než dvě stovky demonstrantů, oznámilo v pondělí tamní ministerstvo vnitra. Mezi zadrženými se podle gruzínských médií ocitl i jeden z opozičních předáků Zurab Džaparidze, který mezitím ohlásil, že jej propustili na svobodu.
Úřady podle ministerstva vnitra obvinily tři demonstranty z napadení policistů a z házení zápalných lahví na parlament, za což jim hrozí až sedm let vězení. Dalších 224 demonstrantů policie zadržela kvůli přestupkům, 36 z nich soud již potrestal pokutou a dalších 34 krátkodobým vězením. Ostatní případy se ještě posuzují, napsal server Gruzija Online.
„Většina zadržených demonstrantů je zraněna na hlavě a v obličeji, mají zlomené lícní kosti, otevřené rány. Byli podrobeni systematickému bití mezi zatčením a přepravením do přeplněných vazebních věznic,“ uvedla s odvoláním na právníky prezidentka Zurabišviliová.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že vinou „nezákonného a násilného“ chování demonstrantů během noci na pondělí utrpělo zranění 21 policistů, celkem pak během protestů bylo zraněno 113 policistů, z nichž někteří vážně. Demonstranti naopak obviňují z brutality policii, která používá k rozhánění protestů slzný plyn a vodní děla.