Gruzínský sen

Gruzínská volební komise zveřejnila konečné výsledky sporných parlamentních voleb z minulého měsíce, podle kterých zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen. Informovala o tom agentura AFP. Prozápadní opozice v kavkazské zemi považuje hlasování z 26. října za podvod a odmítla přijmout křesla v novém parlamentu.

Před gruzínským parlamentem v pondělí demonstrovaly tisíce lidí proti oficiálním výsledkům nedávných voleb do zákonodárného sboru a žádaly nové hlasování pod mezinárodním dohledem nebo vyšetření hlášených volebních nesrovnalostí, píše agentura AP. Opoziční strany už dříve označily výsledky za zmanipulované ve prospěch vládnoucí strany Gruzínský sen a prohlásily, že do nového parlamentu nevstoupí.

Přepočítání části hlasů ze sobotních gruzínských parlamentních voleb potvrdilo vítězství vládní strany Gruzínský sen, sdělila ve čtvrtek ústřední volební komise agentuře AFP. Konečné počty se podle ní změnily mírně pouze na některých místech. Generální prokuratura uvedla, že vyšetřuje 47 případů podezření na porušení volebních pravidel. Ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězil Gruzínský sen, ale prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Gruzínská prokuratura oznámila, že zahajuje vyšetřování kvůli možnému podvádění při sobotních parlamentních volbách a předvolala si prezidentku Salome Zurabišviliovou, která o falšování hovořila. Podle ruské agentury Interfax však hlava státu předvolání odmítla s tím, že jí to nepřísluší. Gruzínská ústřední volební komise už dříve oznámila, že nechá přepočítat hlasy v některých volebních místnostech. Evropská komise zemi vzkázala, že pokud chce vstoupit do EU, bude muset změnit směr a zdůraznila potřebu komplexní volební reformy.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Podle tiskových agentur to prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která podporuje směřování své země k Evropské unii. Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Gruzínský parlament definitivně schválil takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých. Norma podle agentury Reuters omezí práva sexuálních menšin (LGBT+), protože umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, vyvěšování symbolické duhové vlajky, ale i cenzuru knih a filmů. Zákon znepokojuje lidskoprávní organizace i Evropskou unii. Ta varovala, že podobné kroky mohou ohrozit status Gruzie jako kandidátské země EU.

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Ulicemi gruzínské metropole Tbilisi v sobotu prošly tisíce lidí v pokojném protestu proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. O normě, kterou kritizuje gruzínská opozice, Evropská unie i Spojené státy, by měl gruzínský parlament ve třetím čtení hlasovat už v pondělí.

Gruzii zasáhly protesty proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament ve středu ve druhém čtení schválil tuto kontroverzní normu, za kterou stojí vládní Gruzínský sen (GS). Do jejího čela se na začátku roku vrátil oligarcha Bidzina Ivanišvili, jehož zahraniční média popisují jako šedou eminenci gruzínské politiky. Jeho vliv a vliv jeho strany stojí mimo jiné na možnosti přidělovat státní pracovní pozice v zemi, která čelí silné nezaměstnanosti. Před říjnovými volbami do parlamentu má GS dvojnásobnou podporu voličů, než kterékoliv jiné uskupení.

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Gruzínský parlament v pondělí schválil novou vládu premiéra Irakliho Garibašviliho, který byl v předchozím kabinetu ministrem obrany. V nové vládě jsou oproti té předešlé jen dva noví členové –⁠ ministr obrany Džuanšer Burčaladze a regionálního rozvoje Irakli Karseladze. Nové vládě vyjádřilo v pondělním hlasování důvěru 89 poslanců. Dva hlasovali proti, uvedla agentura TASS.