V gruzínském parlamentu v neděli složil přísahu a byl inaugurován prezidentem kritik Západu Michail Kavelašvili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice volby bojkotovala. Dosavadní prezidentka Salome Zurabišviliová, kterou vybrali v přímé volbě Gruzínci, se v neděli podle agentur označila za jedinou legitimní hlavu státu, ale zároveň uvedla, že prezidentský palác opustí.
Kavelašvili složil prezidentský slib
Události: Inaugurace v Gruzii (zdroj: ČT24)
„Zůstávám jedinou legitimní hlavou státu,“ řekla Zurabišviliová tisícům lidí, kteří se sešli před prezidentským sídlem, kde čekali na její projev. „Opustím prezidentský palác a budu stát po vašem boku, se mnou zůstane legitimita, vlajka a vaše důvěra,“ prohlásila Zurabišviliová podle AFP. Prozápadní prezidentka dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou v zemi nové parlamentní volby.
K odchodu z prezidentského paláce podle stanice BBC uvedla: „Tato budova byla symbolem pouze tehdy, když zde sídlil legitimní prezident.“
Kavelašvili složil přísahu během parlamentního ceremoniálu krátce po projevu Zurabišviliové, napsala AFP. Po přísaze chválil gruzínské „tradice, hodnoty, národní identitu, posvátnost rodiny a víru“. „Naše historie jasně ukazuje, že po nesčetných bojích na obranu naší vlasti a tradic byl mír vždy jedním z hlavních cílů a hodnot gruzínského lidu,“ pronesl Kavelašvili, který je podle AFP znám hanlivými komentáři na adresu sexuálních menšin.
Z inaugurace Kavelašviliho
Prozápadní opozice i Zurabišviliová ovšem nový parlament vzešlý z letošních voleb, které označují za zfalšované, považují za nelegitimní a zvolená opozice ho bojkotuje. Současní zákonodárci tudíž podle nich neměli právo vybírat hlavu státu.
Gruzínský sen, který podle kritiků sklouzává k autoritářskému vládnutí po vzoru Ruska, obvinění z podvodů během parlamentních voleb odmítá. Také Kavelašviliho označuje za řádně zvoleného prezidenta.
Zurabišviliovou vybrali do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018. Gruzínský sen ale v roce 2017 prosadil ústavní změny a Kavelašviliho v polovině prosince do čela země vybralo kolegium volitelů složené z poslanců a zástupců regionálních samospráv, které má pod kontrolou Gruzínský sen. Pravomoci gruzínské hlavy státu jsou převážně ceremoniální.
V zemi se demonstruje
Tisíce Gruzínců mezitím denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím. Stovky zadržených, jakož i desítky novinářů, si stěžují, že se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem.
Represe vyvolaly v bývalé sovětské republice pobouření a odsoudily je Spojené státy či Evropská unie. Země má cíl dosáhnout vstupu do Unie zakotvený v ústavě a přibližování k EU podporuje podle průzkumů většina Gruzínců.
Protesty pokračovaly i v neděli, tisíce demonstrantů se po projevu Zurabišviliové přesunuly od prezidentského paláce k nedalekému parlamentu a někteří přitom drželi červené karty – v odkazu na Kavelašviliho někdejší fotbalovou kariéru, napsala AFP. Zanedlouho se rozešli a přislíbili další protest na nedělní večer.
„Ukazujeme mu červenou kartu. Dalším krokem bude jeho vyloučení z hřiště. Gruzínci to určitě udělají, protože to byl cirkus, co dnes (v neděli, pozn. red.) v parlamentu uspořádali,“ řekla agentuře AP jedna z protestujících Sofia Šamanidiová.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v EU. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu – prosazenému letos Gruzínským snem – pozastavila gruzínský přístupový proces.
Po parlamentních volbách EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že hlasování nebylo svobodné a spravedlivé a bylo dalším projevem propadu demokracie v zemi.
