Gruzínští volitelé vybrali za prezidenta kritika Západu Kavelašviliho

3 minuty
Události: Gruzínským prezidentem byl zvolen Michail Kavelašvili
Zdroj: ČT24

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v sobotním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala.

Podle agentury Reuters pro Kavelašviliho hlasovalo 224 z 225 přítomných volitelů z řad poslanců a zástupců regionálních samospráv. Také parlament však veškeré opoziční strany od říjnových voleb bojkotují.

Kavelašviliho do funkce prezidenta, která je především reprezentativní, nominoval zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, který bývá považován za nejmocnějšího muže Gruzie.

Zurabišviliová: Parodie a výsměch demokracii

Prozápadní prezidentka Zurabišviliová označuje nynější nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb. Sobotní zvolení Kavelašviliho označila za parodii a výsměch demokracii.

„Před rokem získala Gruzie status kandidáta (na členství v Evropské unii), dnes (v sobotu) ústřední výbor jako ‚parlament‘ ‚volí‘ ‚jednoho a jediného‘ kandidáta jako výsměch demokracii. To nikdy nezabrání Gruzii jít po evropské cestě a k demokratické budoucnosti!“ napsala Zurabišviliová na sociální síti X.

„Za dva týdny bude muset Zurabišviliová opustit funkci prezidenta,“ prohlásil podle ruské agentury Interfax gruzínský premiér Irakli Kobachidze v reakci na prezidentčino zpochybnění sobotního hlasování. Stávající hlavu státu označil za „tragickou postavu sloužící zahraničním silám“.

Zurabišviliová už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby. „Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje,“ prohlásila už 30. listopadu prezidentka, které má skončit funkční období koncem roku. Kavelašviliho inaugurace je podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) naplánována na 29. prosince.

Po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky opozice i prezidentka považují za zfalšované, má Gruzínský sen v zákonodárném sboru většinu a vliv má i v regionech, zvolení Kavelašviliho se tedy očekávalo. Kolegium volitelů složené z poslanců a regionálních zástupců vybíralo prezidenta na základě ústavní změny prosazené vládní stranou v roce 2017.

Dosavadní prozápadní hlavu státu Zurabišviliovou naopak zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou, která podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, rozešla.

Protesty potlačované silou

Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také od sobotního rána. Podle médií přišla mezi demonstranty také stávající hlava státu.

„Všichni mluví o tom, že protesty dnes (v sobotu) vygradují. Lidé tyto volby považují za zfalšované,“ uvedl pro ČT dokumentarista Juraj Mravec. Dodal, že vláda omezila nošení masek, zakázala používání pyrotechniky „a mluví se také o teoretickém zavedení stanného práva, tedy zákazu vycházení večer do ulic“.

5 minut
Studio ČT24: Juraj Mravec ke zvolení nového gruzínského prezidenta
Zdroj: ČT24

Gruzínci, kteří začali s demonstracemi po parlamentních volbách, nyní v protestech pokračují také poté, co se vláda rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...