Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.
Gruzínští volitelé vybrali za prezidenta kritika Západu Kavelašviliho
Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v sobotním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala.
Podle agentury Reuters pro Kavelašviliho hlasovalo 224 z 225 přítomných volitelů z řad poslanců a zástupců regionálních samospráv. Také parlament však veškeré opoziční strany od říjnových voleb bojkotují.
Kavelašviliho do funkce prezidenta, která je především reprezentativní, nominoval zakladatel Gruzínského snu, miliardář Bidzina Ivanišvili, který bývá považován za nejmocnějšího muže Gruzie.
Zurabišviliová volbu neuznává
Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označuje nynější nepřímou volbu prezidenta za nelegitimní, jelikož neuznává regulérnost říjnových parlamentních voleb. Už dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou nové parlamentní volby.
„Žádná inaugurace nebude a můj mandát pokračuje,“ prohlásila už 30. listopadu prezidentka, které má skončit funkční období koncem roku. Kavelašviliho inaugurace je podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) naplánována na 29. prosince.
Po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky opozice i prezidentka považují za zfalšované, má Gruzínský sen v zákonodárném sboru většinu a vliv má i v regionech, zvolení Kavelašviliho se tedy očekávalo. Kolegium volitelů složené z poslanců a regionálních zástupců vybíralo prezidenta na základě ústavní změny prosazené vládní stranou v roce 2017.
Dosavadní prozápadní hlavu státu Zurabišviliovou naopak zvolili do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018 jako nezávislou kandidátku, která měla podporu Gruzínského snu. Od té doby se však s touto stranou, která podle kritiků uplatňuje autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem, rozešla.
Protesty potlačované silou
Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také od sobotního rána.
„Všichni mluví o tom, že protesty dnes (v sobotu) vygradují. Lidé tyto volby považují za zfalšované,“ uvedl pro ČT dokumentarista Juraj Mravec. Dodal, že vláda omezila nošení masek, zakázala používání pyrotechniky „a mluví se také o teoretickém zavedení stanného práva, tedy zákazu vycházení večer do ulic“.
Studio ČT24: Juraj Mravec ke zvolení nového gruzínského prezidenta (zdroj: ČT24)
Gruzínci, kteří začali s demonstracemi po parlamentních volbách, nyní v protestech pokračují také poté, co se vláda rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.
