Gruzínská prokuratura obvinila devět lidí kvůli údajné přípravě a organizaci skupinového násilí a z příprav výbuchů, uvedl v pátek server Gruzija Online a dodal, že obviněným hrozí až devět let vězení. V zemi druhým týdnem pokračují demonstrace proti rozhodnutí vládnoucí strany pozastavit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se snaží protesty potlačit čím dál větší silou, uvedla agentura AP.
Gruzínské úřady obvinily devět lidí kvůli protivládním protestům
Terčem jsou i novináři, připomíná AP. „Je jasné, že (policisté) úmyslně napadají zástupce médií,“ řekl AP po propuštění z nemocnice novinář Guram Rogova, kterého v době přímého přenosu z protestů napadl policista a udeřil jej do hlavy. Novináři zlomil lícní kosti. „Vláda je v takovém stavu, že jí pud přežití diktuje potřebu zastrašit média,“ dodal žurnalista.
Za poslední týden policie zadržela asi tři sta demonstrantů, desítky z nich utrpěly zranění. Při středečních raziích v kancelářích opozičních stran policie podle gruzínských médií do bezvědomí zbila a zadržela lídra jednoho ze čtyř hlavních opozičních uskupení Niku Gvaramiu. Tomu uložil soud dvanáctidenní vězení za drobné výtržnictví.
V nemocnici je opoziční politik Aleko Elisašvili, který má poraněný obličej a možná zlomené žebro. Původně ho policie podle gruzínských médií ve středu zadržela, aby ho umístila do dvouměsíční preventivní vazby. Prokuratura ho totiž obvinila z útoku na politika vládního Gruzínského snu, což ale Elisašvili popřel. Z vazby policie Elisašviliho převezla do nemocnice, protože byl podle médií zbit. Agentura Reuters poznamenala, že nemohla nezávisle ověřit, zda je tato informace pravdivá.
Spojené státy i EU postup gruzínské policie odsoudily. Jeden z představitelů gruzínské pravoslavné církve, metropolita Zenon, veřejně vyzval úřady, aby okamžitě skoncovaly s „nelidským zacházením a mučením“.
Zpravodaj ČT Rožánek k protivládním protestům v Gruzii (zdroj: ČT24)
Zpravodaj ČT: Odhodlání demonstrantů stále trvá
„Protesty nepolevují, to číslo demonstrantů – tisíce, desetitisíce lidí, nejen ve Tbilisi, ale i v dalších městech Gruzie – svědčí o tom, že odhodlání demonstrantů stále trvá,“ podotkl z Tbilisi zpravodaj ČT Karel Rožánek.
„Už dva dny policie, těžkooděnci, nepoužili vodní děla. Policisté sice zatýkali, došlo k nějakým incidentům, ale už to nebylo masové vytlačování lidí z centra,“ přiblížil vývoj od středečního brutálního zásahu. „To, že dva dny policisté nezasáhli tvrdě, s brutalitou proti demonstrantům, neznamená, že se tak nestane v příštích dnech,“ upozornil nicméně.
Vládní strana odmítá s opozicí jednat, připomněl také Rožánek. „Neohlíží se názor tisíců Gruzínců, protože podle posledních průzkumů většina Gruzínců chce do Evropské unie.“
Bojkot ze strany opozice a prezidentky
Gruzínský sen si ve sporných parlamentních volbách na konci října opět zajistil většinu v parlamentu, zatímco opozice a prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová jej obviňují ze zfalšování volebních výsledků za pomoci sousedního Ruska a bojkotují jednání parlamentu. Protesty nabraly na síle po rozhodnutí Gruzínského snu ze čtvrtka minulého týdne pozastavit jednání s EU.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu, prosazeném Gruzínským snem navzdory protestům, v červnu pozastavila přístupová jednání s kavkazskou zemí.
Po říjnových parlamentních volbách pak sedmadvacítka a Spojené státy vyzvaly k prošetření nesrovnalostí. Evropský parlament minulý čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že gruzínské parlamentní volby nebyly svobodné a čestné.
