Rozbouřená Gruzie v sobotu volí prezidenta

3 minuty
Události: Prezidentské volby v Gruzii
Zdroj: ČT24

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Výjevy, které mohou působit až drasticky, už se neomezují pouze na protesty před parlamentem v Tbilisi. Brutálních zákroků už se podle dostupných informací nedopouštějí jen uniformovaní policisté. A jejich terčem už nejsou pouze demonstranti. Maskovaní muži napadli v ulicích i novináře. Na opozičního politika si zase počkali u jeho kanceláře.

On sám o strůjci útoku nemá pochyby, podle něj za ním stojí vláda, kterou demonstranti označují za proruskou. „Paranormální vláda, která se patologicky bojí svobody a demokracie,“ doplnil Koba Chabazi, člen opoziční strany Koalice pro změnu.

Narůstá policejní násilí

Protesty naplno propukly poté, co kabinet přerušil přístupová jednání s EU. Ve vazbě skončily stovky lidí, často zraněných. „Využívají se speciální prostředky, narůstá počet případů policejního násilí, z kterého se teď stává skutečný organizovaný zločin,“ tvrdí členka asociace mladých gruzínských právníků Tamar Onianiová.

Vláda za zdroj násilností naopak označuje opozici a demonstranty. A kritizuje zahraniční média za to, že nevěnují pozornost více než sto padesáti policistům, kteří byli během zásahů také zraněni.Většina z nich utrpěla různé druhy popálenin a poranění na hlavě či v obličeji,“ informoval náměstek gruzínského ministra vnitra Aleksandre Darachvelidze.

Ve výbušné atmosféře se odehraje volba nového prezidenta. Poprvé v historii bude nepřímá. A vzhledem k tomu, že třísetčlenný sbor volitelů má kabinet pod kontrolou, nepochybuje se o vítězství jejího kandidáta.

Někdejší fotbalista Michail Kavelašvili, který krátce hrál i v anglické lize, ostře vystupuje proti Západu. A gruzínskou opozici označuje za pátou kolonu, která zemi rozvrací na povel americké vlády.

Prezidentka Salome Zurabišviliová se ale s vládou rozchází a podpořila demonstranty. Tato bývalá francouzská diplomatka navíc prohlásila, že neodejde z nejvyššího úřadu, dokud nebudou uspořádány nové parlamentní volby.

Demonstranti tvrdí, že nadcházející sobotní hlasování nic nezmění. „Zvolí Kavelašviliho a my budeme demonstrovat dál,“ řekla AFP osmadvacetiletá Mariam Kevlišviliová s růžovou píšťalkou a gruzínskou vlajkou na krku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 14 mminutami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
20:25Aktualizovánopřed 20 mminutami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 54 mminutami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
před 1 hhodinou

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...