Protesty v Gruzii doprovází útoky na novináře. Vláda mluví o cílené provokaci

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

Demonstrace v Gruzii pokračují dvanáctý den poté, co vláda vedená stranou Gruzínský sen oznámila pozastavení přístupových jednání země s Evropskou unií až do roku 2028. Protesty se konají každý večer v okolí parlamentu v Tbilisi. Speciální jednotky k jejich potlačení opakovaně nasazují vodní děla a slzný plyn, dochází také k zatýkání demonstrantů i opozičních politiků. Protesty doprovází také útoky na novináře.

V posledních dnech se objevují zprávy, že na novináře útočí i takzvaní tituškové – maskovaní, neoznačení muži, jejichž úkolem je vyvolávat provokace a rozpoutávat násilné konflikty a chaos během demonstrací.

Útok na televizní štáb v živém vysílání

Obětí maskovaných mužů se během večerního protestu 7. prosince stal i štáb stanice TV Pirveli. Během přímého přenosu skupina napadla novinářku Maku Čichladzeovou a kameramana Giorgiho Šetsiruliho. Incident se odehrál na Besikiho ulici, kam štáb dorazil poté, co obdržel zprávy o násilí vůči protestujícím v této části hlavního města.

Záznam zachytil, jak byla novinářka zezadu napadena a sražena k zemi. Další video, pravděpodobně pořízené svědkem, zobrazovalo kameramana Šetsiruliho ležícího na zemi, do kterého brutálně kope šest až sedm mužů. Oba novináři utrpěli viditelná zranění hlavy a útočníci jim zabavili kameru i mikrofon.

Podle napadené novinářky jsou podobné násilné skupiny dalším prostředkem gruzínské vlády, jak lidi odradit od protestů.

Reportáž o rozhánění demonstrujících

Čichladzeová je autorkou nedávno odvysílané investigativní reportáže o Iosebovi (Sosovi) Margvelašvilim, který má být „pravou rukou“ šéfa speciálního úkolového oddělení ministerstva vnitra Zviada Kharazišviliho, jenž vede jednu z jednotek, která má za úkol rozhánět demonstranty, napsal web Civil Georgia.

Reportáž podrobně popisuje metody této jednotky a dokládá zapojení Margvelašviliho do násilného potlačování protestů. Záběry v reportáži například ukazují, jak si nasazuje masku těsně před zásahem na jedné z nedávných demonstrací v Chichinadzeho ulici poblíž budovy parlamentu.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Brutalita vůči protestujícím v Gruzii
Zdroj: ČT24

Zakladatel a vlastník televize TV Pirveli Vato Tsereteli v reakci na napadení štábu v neděli 8. prosince oznámil vypsání odměny ve výši 25 tisíc dolarů pro každého, kdo poskytne informace o identitě útočníků na televizní štáb. „Vypátrám vás a najdu,“ pohrozil útočníkům v příspěvku na Facebooku.

Nečinnost policie

Později téhož večera vtrhla skupina maskovaných osob do kanceláří opoziční Koalice pro změnu. Skupina napadla dvě osoby, jednou z nich byl člen koalice Koba Chabazi, který utrpěl vážná poranění hlavy.

Další incident se odehrál v noci ze 7. na 8. prosince ve čtvrti Mtatsminda, kde přibližně třicet mužů s obušky napadlo gruzínského herce Giorgiho Makharadze. Herec uvedl, že během desetiminutového útoku policie nezasáhla, i když incidentu přihlížela, napsala platforma OC Media. Ta na svém účtu na sociální síti X zveřejnila video zachycující herce pár minut po útoku.

I při útoku na televizní štáb svědci uvedli, že přítomní policisté na incident nijak nereagovali. Záběry pořízené několik minut před útokem ukazují komunikaci mezi policií a skupinou mužů. Ve videu je také patrné, že policejní vozy blokují přístup do ulice, informoval web Civil Georgia.

Prezidentka: Brutální režim už neskrývá svou pravou tvář

V reakci na napadení novinářů vyzval gruzínský veřejný ochránce práv Levan Ioseliani policii, aby „okamžitě zasáhla a zajistila bezpečnost občanů“ v okolí Rustaveliho třídy.

Ioseliani také varoval, že pokud úřady nezastaví organizované útoky na kritiky vlády, může to vést k občanským nepokojům. „Je to pobuřující. Pokud dojde k pouličním střetům, povede to ke katastrofě,“ dodal.

Prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová na útok reagovala na platformě X, kde napsala, že „brutální režim Gruzínského snu se už nesnaží skrývat svou pravou tvář, ani když jde o živé vysílání televize“.

Bývalý člen koalice vedené Gruzínským snem za Republikánskou stranu Davit Zurabišvili prohlásil, že útočící skupiny byly „většinou“ složeny z „bývalých či současných zápasníků a vzpěračů, kterým úřady poskytly masky, uniformy a zaplatily za to, aby skupiny mlátily demonstranty“. „Policie ví, že by proti nim neměla zasahovat, a přesně tak se i chová,“ dodal.

Gruzínský sen útok označil za „záměrnou provokaci“

Představitelé vládnoucí strany Gruzínský sen útok na novináře sice odsoudili, ale zároveň naznačili, že byl zorganizován s cílem vyvolat veřejné pobouření a za účelem podpory protirežimních protestů.

Parlamentní lídr Gruzínského snu, Mamuka Mdinaradze, označil útok na štáb za „nemorální“, ale dodal, že existuje „99procentní šance, že šlo o záměrnou provokaci uprostřed slábnoucího protestního momentu“.

Vyloučil, že by maskovaní útočníci byli příslušníky bezpečnostních složek nebo podporovatelé vládní strany. „Můj subjektivní názor je, že za tím pravděpodobně stojí ti, kteří potřebují nepokoje, chaos a nové takzvané scény, ale to vyžaduje vyšetřování,“ doplnil.

Podobně se na Facebooku vyjádřila i místopředsedkyně gruzínského parlamentu Nino Tsilosani. Napsala, že „jen ti, kteří chtějí odklonit protesty a vyprovokovat násilí a jejichž mlýn tuto hrůzu živí, by něco takového udělali“. „Doufám, že vyšetřování nám včas poskytne informace o tomto násilném činu a že pachatel dostane odpovídající trest,“ napsala.

Zákon zakazující zakrývání obličeje

Vláda přitom plánuje zavést zákon, který účastníkům protestů zakáže zakrývat si obličej. Premiér Irakli Kobakhidze 8. prosince záměr přijetí zákona potvrdil.

Tento návrh však mezi demonstranty vyvolal pobouření, neboť policie při zásazích pravidelně používá slzný plyn a vodní děla s příměsí pepřového spreje. Plynové masky se tak staly nezbytným prostředkem ke snížení rizika otravy a zdravotních následků.

Kritici vlády také upozorňují na pokrytectví navrhovaného zákona a poukazují na to, že právě násilníci z řad titušků i příslušníků speciálních sil si obličeje sami zakrývají, aby se vyhnuli identifikaci. Vzhledem k tomu, že nikdo z nich dosud nebyl hnán k odpovědnosti za násilí, je nepravděpodobné, že by byli stíháni za zakrývání svých tváří, píší média.

Demonstrující se na aktivitu titušků snaží reagovat vytvořením vlastní „obranné skupiny“, jejímž cílem je chránit účastníky protestů před jejich agresí, informovala agentura bne IntelliNews.

Formování skupiny bylo oznámeno ve videu natočeném během demonstrace 8. prosince, kde maskovaný muž hovoří do megafonu zhruba před třiceti dalšími muži se zakrytými obličeji. Předpokládaný lídr skupiny ujistil, že tituškové nebudou schopni demonstrantům ublížit.

Výzva mediálních organizací

Několik organizací hájících svobodu tisku a práva novinářů jednoznačně odsoudilo útoky na novináře během demonstrací. Ve společném prohlášení uvedly, že „násilí vůči novinářům je nepřijatelné,“ a vyzvaly gruzínské úřady k okamžitému ukončení útoků na nezávislá média.

Mezi signatáře prohlášení patří například Mezinárodní novinářský institut, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, Reportéři bez hranic a Evropská vysílací unie.

Podle monitorovací platformy Mapping Media Freedom bylo nejméně padesát novinářů fyzicky napadeno nebo se setkalo s jinými překážkami při výkonu své práce. Navzdory opakovaným výzvám k vyšetřování zůstávají zločiny proti novinářům většinou neobjasněné, což podle organizací posiluje kulturu beztrestnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...