Protesty v Gruzii doprovází útoky na novináře. Vláda mluví o cílené provokaci

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

Demonstrace v Gruzii pokračují dvanáctý den poté, co vláda vedená stranou Gruzínský sen oznámila pozastavení přístupových jednání země s Evropskou unií až do roku 2028. Protesty se konají každý večer v okolí parlamentu v Tbilisi. Speciální jednotky k jejich potlačení opakovaně nasazují vodní děla a slzný plyn, dochází také k zatýkání demonstrantů i opozičních politiků. Protesty doprovází také útoky na novináře.

V posledních dnech se objevují zprávy, že na novináře útočí i takzvaní tituškové – maskovaní, neoznačení muži, jejichž úkolem je vyvolávat provokace a rozpoutávat násilné konflikty a chaos během demonstrací.

Útok na televizní štáb v živém vysílání

Obětí maskovaných mužů se během večerního protestu 7. prosince stal i štáb stanice TV Pirveli. Během přímého přenosu skupina napadla novinářku Maku Čichladzeovou a kameramana Giorgiho Šetsiruliho. Incident se odehrál na Besikiho ulici, kam štáb dorazil poté, co obdržel zprávy o násilí vůči protestujícím v této části hlavního města.

Záznam zachytil, jak byla novinářka zezadu napadena a sražena k zemi. Další video, pravděpodobně pořízené svědkem, zobrazovalo kameramana Šetsiruliho ležícího na zemi, do kterého brutálně kope šest až sedm mužů. Oba novináři utrpěli viditelná zranění hlavy a útočníci jim zabavili kameru i mikrofon.

Podle napadené novinářky jsou podobné násilné skupiny dalším prostředkem gruzínské vlády, jak lidi odradit od protestů.

Reportáž o rozhánění demonstrujících

Čichladzeová je autorkou nedávno odvysílané investigativní reportáže o Iosebovi (Sosovi) Margvelašvilim, který má být „pravou rukou“ šéfa speciálního úkolového oddělení ministerstva vnitra Zviada Kharazišviliho, jenž vede jednu z jednotek, která má za úkol rozhánět demonstranty, napsal web Civil Georgia.

Reportáž podrobně popisuje metody této jednotky a dokládá zapojení Margvelašviliho do násilného potlačování protestů. Záběry v reportáži například ukazují, jak si nasazuje masku těsně před zásahem na jedné z nedávných demonstrací v Chichinadzeho ulici poblíž budovy parlamentu.

4 minuty
Horizont ČT24: Brutalita vůči protestujícím v Gruzii
Zdroj: ČT24

Zakladatel a vlastník televize TV Pirveli Vato Tsereteli v reakci na napadení štábu v neděli 8. prosince oznámil vypsání odměny ve výši 25 tisíc dolarů pro každého, kdo poskytne informace o identitě útočníků na televizní štáb. „Vypátrám vás a najdu,“ pohrozil útočníkům v příspěvku na Facebooku.

Nečinnost policie

Později téhož večera vtrhla skupina maskovaných osob do kanceláří opoziční Koalice pro změnu. Skupina napadla dvě osoby, jednou z nich byl člen koalice Koba Chabazi, který utrpěl vážná poranění hlavy.

Další incident se odehrál v noci ze 7. na 8. prosince ve čtvrti Mtatsminda, kde přibližně třicet mužů s obušky napadlo gruzínského herce Giorgiho Makharadze. Herec uvedl, že během desetiminutového útoku policie nezasáhla, i když incidentu přihlížela, napsala platforma OC Media. Ta na svém účtu na sociální síti X zveřejnila video zachycující herce pár minut po útoku.

I při útoku na televizní štáb svědci uvedli, že přítomní policisté na incident nijak nereagovali. Záběry pořízené několik minut před útokem ukazují komunikaci mezi policií a skupinou mužů. Ve videu je také patrné, že policejní vozy blokují přístup do ulice, informoval web Civil Georgia.

Prezidentka: Brutální režim už neskrývá svou pravou tvář

V reakci na napadení novinářů vyzval gruzínský veřejný ochránce práv Levan Ioseliani policii, aby „okamžitě zasáhla a zajistila bezpečnost občanů“ v okolí Rustaveliho třídy.

Ioseliani také varoval, že pokud úřady nezastaví organizované útoky na kritiky vlády, může to vést k občanským nepokojům. „Je to pobuřující. Pokud dojde k pouličním střetům, povede to ke katastrofě,“ dodal.

Prezidentka Gruzie Salome Zurabišviliová na útok reagovala na platformě X, kde napsala, že „brutální režim Gruzínského snu se už nesnaží skrývat svou pravou tvář, ani když jde o živé vysílání televize“.

Bývalý člen koalice vedené Gruzínským snem za Republikánskou stranu Davit Zurabišvili prohlásil, že útočící skupiny byly „většinou“ složeny z „bývalých či současných zápasníků a vzpěračů, kterým úřady poskytly masky, uniformy a zaplatily za to, aby skupiny mlátily demonstranty“. „Policie ví, že by proti nim neměla zasahovat, a přesně tak se i chová,“ dodal.

Gruzínský sen útok označil za „záměrnou provokaci“

Představitelé vládnoucí strany Gruzínský sen útok na novináře sice odsoudili, ale zároveň naznačili, že byl zorganizován s cílem vyvolat veřejné pobouření a za účelem podpory protirežimních protestů.

Parlamentní lídr Gruzínského snu, Mamuka Mdinaradze, označil útok na štáb za „nemorální“, ale dodal, že existuje „99procentní šance, že šlo o záměrnou provokaci uprostřed slábnoucího protestního momentu“.

Vyloučil, že by maskovaní útočníci byli příslušníky bezpečnostních složek nebo podporovatelé vládní strany. „Můj subjektivní názor je, že za tím pravděpodobně stojí ti, kteří potřebují nepokoje, chaos a nové takzvané scény, ale to vyžaduje vyšetřování,“ doplnil.

Podobně se na Facebooku vyjádřila i místopředsedkyně gruzínského parlamentu Nino Tsilosani. Napsala, že „jen ti, kteří chtějí odklonit protesty a vyprovokovat násilí a jejichž mlýn tuto hrůzu živí, by něco takového udělali“. „Doufám, že vyšetřování nám včas poskytne informace o tomto násilném činu a že pachatel dostane odpovídající trest,“ napsala.

Zákon zakazující zakrývání obličeje

Vláda přitom plánuje zavést zákon, který účastníkům protestů zakáže zakrývat si obličej. Premiér Irakli Kobakhidze 8. prosince záměr přijetí zákona potvrdil.

Tento návrh však mezi demonstranty vyvolal pobouření, neboť policie při zásazích pravidelně používá slzný plyn a vodní děla s příměsí pepřového spreje. Plynové masky se tak staly nezbytným prostředkem ke snížení rizika otravy a zdravotních následků.

Kritici vlády také upozorňují na pokrytectví navrhovaného zákona a poukazují na to, že právě násilníci z řad titušků i příslušníků speciálních sil si obličeje sami zakrývají, aby se vyhnuli identifikaci. Vzhledem k tomu, že nikdo z nich dosud nebyl hnán k odpovědnosti za násilí, je nepravděpodobné, že by byli stíháni za zakrývání svých tváří, píší média.

Demonstrující se na aktivitu titušků snaží reagovat vytvořením vlastní „obranné skupiny“, jejímž cílem je chránit účastníky protestů před jejich agresí, informovala agentura bne IntelliNews.

Formování skupiny bylo oznámeno ve videu natočeném během demonstrace 8. prosince, kde maskovaný muž hovoří do megafonu zhruba před třiceti dalšími muži se zakrytými obličeji. Předpokládaný lídr skupiny ujistil, že tituškové nebudou schopni demonstrantům ublížit.

Výzva mediálních organizací

Několik organizací hájících svobodu tisku a práva novinářů jednoznačně odsoudilo útoky na novináře během demonstrací. Ve společném prohlášení uvedly, že „násilí vůči novinářům je nepřijatelné,“ a vyzvaly gruzínské úřady k okamžitému ukončení útoků na nezávislá média.

Mezi signatáře prohlášení patří například Mezinárodní novinářský institut, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, Reportéři bez hranic a Evropská vysílací unie.

Podle monitorovací platformy Mapping Media Freedom bylo nejméně padesát novinářů fyzicky napadeno nebo se setkalo s jinými překážkami při výkonu své práce. Navzdory opakovaným výzvám k vyšetřování zůstávají zločiny proti novinářům většinou neobjasněné, což podle organizací posiluje kulturu beztrestnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 24 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 47 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 2 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 4 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...