Násilí

Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.

Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra'am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.

Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

Tisíce mladých lidí v pátek při pokračujících násilných studentských protestech pochodovaly albánskou metropolí. Rozbíjeli okna a semafory, informovala agentura Reuters. Albánský premiér Edi Rama vyzval k uklidnění situace, napsala AFP. Podle něj za demonstracemi stojí někdo ze zahraničí. Protestující požadují premiérovo odstoupení nejen kvůli špatnému stavu školství a vysokému školnému.

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.

Odvolací soud bude příští týden rozhodovat o bezprecedentním případu dětského násilí. Dva mladíci – tehdy jim bylo 17 a 14 let – se pokusili podpálit synagogu v Brně. Krátce na to si podle nepravomocného rozsudku vyhlédli bezdomovce, vylákali ho na odlehlé místo a tam ho starší z nich bil až do chvíle, kdy si myslel, že zemřel. Muž ale přežil, Reportéři ČT ho našli a natočili s ním rozhovor. „(Útočník) chtěl asi mít pocit, jaké to je, když zabije člověka,“ řekl Dušan Gábor, který se měl stát mladíkovou obětí. Nakonec utrpěl mnohočetná poranění hlavy, například zlomenou očnici.

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy, podle serveru onet.pl šlo o školnici. Polský premiér Donald Tusk požádal policii, aby denně chodila přímo do škol.

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.

Čtyři desítky šéfredaktorek a šéfredaktorů českých zpravodajských a publicistických médií vyzvaly veřejné činitele, aby společně s nimi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Výzvu s názvem Základní hranice v pondělí ráno média, jejichž představitelé se pod výzvu podepsali, souběžně zveřejnila na svých webových stránkách a ve vysílání, vyšla také v pondělním vydání většiny novin.

Francouzská policie zatkla dva lidi v souvislosti s pátečním napadením policisty během střetů mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Belfortu při středoškolských protestech, píše agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Média původně uváděla, že incident úřady vyšetřují jako pokus o vraždu, prokuratura ale čin vyhodnotila jako těžké ublížení na zdraví. Policista podle médií při napadení upadl do bezvědomí a musel být hospitalizován. Jeden ze zadržených se naopak rozhodl obvinit policistu, a to z pokusu o vraždu.

Francouzští policisté v souvislosti s násilnými studentskými protesty a blokádami jen během pátku k 11. hodině zadrželi okolo 600 osob. Zaznamenány jsou také případy polévání učitelů benzinem nebo vyhrožování napadené policistce smrtí, napsal web Le Figaro. Vláda z několikadenních nepokojů, kvůli nimž byly zadrženy stovky lidí a zraněny stovky příslušníků bezpečnostních složek, obvinila radikální levici, napsala agentura AFP.

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.

Zemřela zakladatelka a ředitelka centra LOCIKA Petra Wünschová. Bylo jí 52 let. Organizace, která se specializuje na pomoc dětským obětem násilí v rodině, to oznámila na svém facebooku. Wünschová usilovala o změny v systému péče o ohrožené děti.

Nejméně jedenáct lidí bylo v pondělí zabito členy gangů v centrální oblasti Artibonite na Haiti. Podle místního starosty Huberta Ceneaca, jehož citovala agentura Reuters, jde o odvetu po operaci bezpečnostních sil.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.