Násilí

Policie se ocitla pod palbou kritiky za tvrdé zásahy během nedávných fotbalových zápasů. Fanoušci mluví o přehnané brutalitě, policie své postupy hájí jako odpověď na demolování stadionu a agresivní chování. Situace se dostala až na stůl ministra vnitra a poslanců, kteří nyní zvažují další opatření – například instalaci kamer s funkcí rozpoznávání obličejů na stadionech. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) a opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO) se v Událostech, komentářích shodli, že důležitá je prevence a komunikace s fanoušky. Oba na stadiony chodí a nemají strach.

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) očekává finalizaci projednávání novely školského zákona ve sněmovně v závěru března, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Zda půjde o mimořádnou schůzi, je podle něj na poslancích. Podle exministra školství za ANO a předsedy rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Roberta Plagy se jedná o věcný a potřebný zákon, jehož schválení ale komplikuje pozměňovací návrh o převedení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy kraje a obce, řekl v debatě.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Syrské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o úspěšném dokončení vojenské operace na západě země, napsala agentura AFP. Boje mezi silami nového syrského režimu a bojovníky loajálními bývalému prezidentovi Bašáru Asadovi si od čtvrtečního vypuknutí vyžádaly životy 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, vyčíslila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Damašská vláda večer podle agentury Reuters uvedla, že se shodla s Kurdy na začlenění jejich milic do institucí syrského státu.

Mimořádně krutý případ bití a znásilňování ženy v obci Siřem na Lounsku šokoval Česko. Trýznitel oběť držel v řetězech připoutanou k posteli, utéct se jí podařilo až po třech měsících. Násilník už přitom před čtyřmi lety dostal podmínku za podobně brutální zacházení s jinou ženou. Reportéři ČT s dotyčnou mluvili a zajímali se, proč soudy v jejím případu muže nepotrestaly vězením a ani mu nenařídily léčbu.

Policie vyšetřuje souboj dvou chlapců v Kaplici na jihu Čech. Kolem stojící děti je přitom natáčely a povzbuzovaly. Šlo o žáky druhého stupně dvou místních základních škol, nedaleko kterých se incident odehrál. Chtěli udělat dojem na sociálních sítích.

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.

Tajně pořízené záběry plné násilí na zvířatech rozpoutaly debatu nad chováním zaměstnanců kravínů či farem. Reportéři ČT se na místa, kde k tomu dochází, podívali blíž. Zjistili, že některé podniky pobírají dotace na takzvaný welfare – tedy na to, aby se u nich zvířata měla lépe. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Ve společnosti podle policistů přibývá agresorů. Ze statistiky vyplývá, že počet násilných trestných činů meziročně vzrostl. Předloni evidovali policisté zhruba 13,1 tisíce takových případů, loni to bylo téměř o šest set víc. Agresoři jsou navíc mnohdy ozbrojeni. Terčem slovních, ale i fyzických výpadů se stávají úředníci, řidiči hromadné dopravy i náhodní kolemjdoucí. Asi nejčastěji jsou těmto situacím vystaveni strážnicí. Nárůst agresivity pozorují ale i zdravotníci.

Polsko čelí vlně násilí ze strany zahraničních gangů, zvláště Gruzínců. Mají na svědomí vykradené banky, vydírání, loupežná přepadení. Nebezpečný a velmi násilný trend je podle polského ministerstva vnitra důsledkem nekontrolovaného přívalu migrantů z postsovětského prostoru.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Elitní jednotky dozorců v ruských vězeních dostaly instrukce, aby neměly slitování s ukrajinskými válečnými zajatci s odůvodněním, že na tyto zadržované se běžná pravidla nevztahují. Napsal to The Wall Street Journal (WSJ) na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Ruský opoziční web Mediazona zase popsal dění v jedné z mučíren v ruském Taganrogu. Místo získalo tak strašnou pověst, že mnozí ukrajinští zajatci držení jinde udělali podle zdrojů webu cokoliv, aby tam neskončili.

Policie v Hodoníně vyšetřuje šikanu dvanáctileté žákyně tamní základní školy. Video, kde ji ostatní děti bijí nebo násilí přihlížejí, zveřejnila matka oběti na sociální síti. Vedení školy obvinila z nečinnosti. Ředitel ale její výtky odmítá.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Policisté zaznamenali loni v Česku 173 322 trestných činů, což je o 8096 méně než o rok dříve. Kriminalita tak poklesla o 4,5 procenta. Policie objasnila téměř 55 procent zločinů a přečinů. Na této úrovni se objasněnost pohybuje dlouhodobě, řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Loni se také snížil počet vražd, mírně ale vzrostla násilná kriminalita.

V Paříži před zvláštním trestním soudem skončil ve čtvrtek proces s mužem původem z Pákistánu, který v roce 2020 napadl dva lidi poblíž bývalých kanceláří satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten se stal terčem teroristického útoku na začátku roku 2015. Útočník Zahír Mahmúd byl odsouzen k třiceti letům vězení, napsal web deníku Le Monde (LM). Důvodem pro útok byla podle něj pomsta za hanění proroka Mohameda, protože rouhání se v Mahmúdově rodné zemi, Pákistánu, trestá smrtí.

Italští politici ze všech stran odsoudili víkendové násilnosti v Římě a Boloni. Skupiny výtržníků zneužily demonstrací za řádné vyšetření smrti mladíka egyptského původu. Byl spolujezdcem na motorce, kterou v listopadu srazili policisté při honičce v ulicích Milána. Novou vlnu protestů vyvolaly ve středu zveřejněné záběry celého zásahu. Z nich vyplývá, že se strážníci snažili jeho průběh překroutit.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Kabinet chystá program proti násilí na dětech. Shání na něj peníze i z evropských fondů. Cílit chce na prevenci – například školit policisty, učitele nebo zdravotníky, aby se více zaměřovali na odhalení možné šikany nebo agrese. Takové prožitky mají často vliv na chování v dospělosti.

Třetí nedělní adventní koncert ČT pomůže Centru Locika zaměřenému na pomoc dětem ohroženým násilím. Podle ředitelky centra Petry Wünschové v Česku stále dvě třetiny rodičů používají tělesné tresty. „Zvyšuje se ale počet rodičů, kteří to dělají, protože nevědí, jak jinak,“ uvedla Wünschová s tím, že volají do Centra s prosbou o radu, jak při výchově postupovat.