Násilí strana 2 z 5

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Učitelům, sociálním pracovníkům i úředníkům má pomoci nový manuál, který vydává město Ostrava. Publikace radí, jak rozpoznat oběť trestného činu a kam ji nasměrovat, aby získala psychologickou i právní podporu.

Desítky původních obyvatel demonstrovaly na místě konání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému. Demonstranti se střetli s bezpečnostními složkami a požadovali větší ochranu v oblasti klimatu. Incident, při němž byli zraněni dva členové bezpečnostní služby, vyvolal dočasné uzavření hlavního vchodu do areálu summitu. Zástupci původních obyvatel zároveň požadovali, aby měli silnější hlas při rozhodování o budoucnosti Amazonie.

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

V Izraeli v noci na pondělí zatkli vojenskou generální prokurátorku Jifat Tomerovou-Jerušalmiovou, která se v pátek vzdala této funkce. V rezignačním dopise přiznala, že loni umožnila zveřejnění videonahrávky, která zřejmě zachycuje sexuální zneužití Palestince izraelskými vojáky. Ten byl podle deníku Ha'arec v polovině října propuštěn z izraelského vězení v rámci výměny za izraelské rukojmí na základě dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Kriminalisté od čtvrtka vyšetřují násilný čin mezi dvěma odsouzenými vězni v plzeňské věznici na Borech. Zemřel tam odsouzený čtyřiačtyřicetiletý muž, kterého podle policie zabil spoluvězeň. Policie o tom informovala na síti X.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

Při rozsáhlé policejní operaci, která se odehrála v úterý ve favelách v Riu de Janeiro, zemřelo 132 lidí, uvedl úřad místního veřejného ochránce práv. Vláda v tomto brazilském státě později potvrdila 119 mrtvých, z toho jsou nejméně čtyři policisté. Server G1 uvádí, že se jedná o policejní zásah s nejvyšším počtem mrtvých za poslední léta. Cílem bylo podle úřadů zatknout členy zločinecké organizace Comando Vermelho. OSN vyjádřila zděšení z vysokého počtu mrtvých.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Za pokus o vraždu ženy zapálením v pátek Krajský soud v Ostravě odsoudil dvaatřicetiletého Davida Anderku k výjimečnému trestu 24 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uložil mu také ochranné psychiatrické léčení. Pojišťovně má Anderka uhradit 2,9 milionu korun, ženě tři miliony korun. Podle obžaloby loni ve Frýdku-Místku polil benzínem zhruba o dvacet let starší známou, s níž předtím spolu s dalšími lidmi popíjeli, a zapálil ji. Utrpěla těžké popáleniny na polovině těla. Anderka se proti rozsudku odvolal, státní zástupce Vít Legerský si ponechal lhůtu na odvolání.

Za dvojnásobnou vraždu prodavaček v Hradci Králové v pátek krajský soud potrestal nyní sedmnáctiletého mladíka devítiletým vězením a nařídil mu zabezpečovací detenci. Soudní znalci u něj zjistili sexuální deviaci agresivní sadismus. Poškozeným musí zaplatit celkem 19 milionů korun. Rozsudek vyslechl bez projevu emocí. Jako mladistvému mu hrozilo maximálně deset let vězení. Rozsudek není pravomocný, strany si nechaly lhůtu na odvolání.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Pákistán svými údery porušil příměří, uvedli podle agentury AFP zástupci Talibanu. Na bombardování příhraniční oblasti se Afghánistán chystá odpovědět. Afghánští lékaři tvrdí, že při pákistánských úderech zahynulo nejméně deset lidí. Agentura Reuters dříve uvedla, že se obě země shodly na prodloužení 48hodinového příměří, které původně mělo skončit v pátek odpoledne středoevropského času (SELČ). Nové příměří mělo trvat do setkání delegací států v katarském Dauhá.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ruské plošné agrese na Ukrajině a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Uvedl také, že v tuzemsku přibývá případů moderního otroctví.

Projevy násilí, nenávistných projevů a rostoucí míra diskriminace vůči lidem z LGBTIQ komunity se v Evropské unii a západních balkánských státech od roku 2019 zvýšily. Nejvyšší míru diskriminace hlásí intersex a transgenderové osoby. Oběti násilí tyto přestupky většinou nenahlašují. Podíl na šíření nenávisti vůči komunitě mají zahraniční manipulační kampaně. Vyplývá to z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do něhož se v roce 2023 zapojilo 1920 lidí a byl zveřejněn v září 2025.

Odvolací soud ve Francii z devíti na deset let vězení zpřísnil trest Husamettinu Doganovi, který jako jediný z 51 mužů odsouzených za dlouholeté znásilňování Gisèle Pelicotové nesouhlasil s původním trestem, píše agentura AFP. Francouzská prokuratura v odvolacím řízení žádala pro Dogana dvanáct let za mřížemi. Znásilňování Pelicotové organizoval dlouhodobě její manžel, jenž svou ženu předtím omámil, vše navíc natáčel na video.

V září se tisíce mladých demonstrantů shromáždily v hlavním městě Nepálu Káthmándú, aby protestovaly proti korupci politiků a rozhodnutí vlády zablokovat přístup k šestadvaceti internetovým platformám – včetně sítí Facebook nebo X. Policie proti protestujícím nasadila slzný plyn a také po nich střílela. Protestující mimo jiné zapálili i budovu parlamentu. Po téměř měsíci od protestů nyní začalo město s úklidem ulic.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.