Násilí strana 2 z 5

Světová zdravotnická organizace (WHO) je zděšena zprávami o zabití více než 460 pacientů a jejich doprovodu v porodnici v súdánském Fáširu, uvedl na síti X šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Za pokus o vraždu ženy zapálením v pátek Krajský soud v Ostravě odsoudil dvaatřicetiletého Davida Anderku k výjimečnému trestu 24 let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uložil mu také ochranné psychiatrické léčení. Pojišťovně má Anderka uhradit 2,9 milionu korun, ženě tři miliony korun. Podle obžaloby loni ve Frýdku-Místku polil benzínem zhruba o dvacet let starší známou, s níž předtím spolu s dalšími lidmi popíjeli, a zapálil ji. Utrpěla těžké popáleniny na polovině těla. Anderka se proti rozsudku odvolal, státní zástupce Vít Legerský si ponechal lhůtu na odvolání.

Za dvojnásobnou vraždu prodavaček v Hradci Králové v pátek krajský soud potrestal nyní sedmnáctiletého mladíka devítiletým vězením a nařídil mu zabezpečovací detenci. Soudní znalci u něj zjistili sexuální deviaci agresivní sadismus. Poškozeným musí zaplatit celkem 19 milionů korun. Rozsudek vyslechl bez projevu emocí. Jako mladistvému mu hrozilo maximálně deset let vězení. Rozsudek není pravomocný, strany si nechaly lhůtu na odvolání.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Pákistán svými údery porušil příměří, uvedli podle agentury AFP zástupci Talibanu. Na bombardování příhraniční oblasti se Afghánistán chystá odpovědět. Afghánští lékaři tvrdí, že při pákistánských úderech zahynulo nejméně deset lidí. Agentura Reuters dříve uvedla, že se obě země shodly na prodloužení 48hodinového příměří, které původně mělo skončit v pátek odpoledne středoevropského času (SELČ). Nové příměří mělo trvat do setkání delegací států v katarském Dauhá.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ruské plošné agrese na Ukrajině a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Uvedl také, že v tuzemsku přibývá případů moderního otroctví.

Projevy násilí, nenávistných projevů a rostoucí míra diskriminace vůči lidem z LGBTIQ komunity se v Evropské unii a západních balkánských státech od roku 2019 zvýšily. Nejvyšší míru diskriminace hlásí intersex a transgenderové osoby. Oběti násilí tyto přestupky většinou nenahlašují. Podíl na šíření nenávisti vůči komunitě mají zahraniční manipulační kampaně. Vyplývá to z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), do něhož se v roce 2023 zapojilo 1920 lidí a byl zveřejněn v září 2025.

Odvolací soud ve Francii z devíti na deset let vězení zpřísnil trest Husamettinu Doganovi, který jako jediný z 51 mužů odsouzených za dlouholeté znásilňování Gisèle Pelicotové nesouhlasil s původním trestem, píše agentura AFP. Francouzská prokuratura v odvolacím řízení žádala pro Dogana dvanáct let za mřížemi. Znásilňování Pelicotové organizoval dlouhodobě její manžel, jenž svou ženu předtím omámil, vše navíc natáčel na video.

V září se tisíce mladých demonstrantů shromáždily v hlavním městě Nepálu Káthmándú, aby protestovaly proti korupci politiků a rozhodnutí vlády zablokovat přístup k šestadvaceti internetovým platformám – včetně sítí Facebook nebo X. Policie proti protestujícím nasadila slzný plyn a také po nich střílela. Protestující mimo jiné zapálili i budovu parlamentu. Po téměř měsíci od protestů nyní začalo město s úklidem ulic.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.

Mládež na Madagaskaru v posledních dnech vyšla do ulic protestovat proti výpadkům dodávek vody a elektřiny. Obyvatele ostrova dlouhodobě trápí chudoba, zatímco vlivní politici jsou naopak spojováni s různými úplatkářskými kauzami. Kořeny současných protestů sahají do dob prvního mandátu nynějšího prezidenta země. Čerstvé odvolání vlády tak příslušníkům generace Z, kteří tvoří většinu demonstrujících, nemusí stačit.

Lidé v Ekvádoru už více než týden demonstrují proti zdražování nafty. V neděli zemřel jeden z účastníků protestů po střetech s policií. Desítky lidí byly zatčeny, třetina z nich čelí obvinění z terorismu. Protestující naopak drží sedmnáct vojáků jako rukojmí, napsala agentura AFP. Prezident Daniel Noboa už dříve vyhlásil výjimečný stav.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Při demonstracích proti korupci a zákazu sociálních sítí zemřelo tento týden podle aktualizovaných údajů nepálské vlády 72 lidí, zraněných v nemocnici je 191, informovala agentura AFP. Proti demonstracím zasáhla policie. Protesty vedly k pádu vlády, jmenována už byla nová premiérka, kterou se stala Sušíla Kárkíová. Ta slíbila, že její vláda bude přihlížet k požadavkům demonstrantů.

Po složení přísahy se novou prozatímní premiérkou Nepálu stala 73letá Sušíla Kárkíová, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu. Funkce se ujímá pár dní poté, co se v zemi odehrály násilné protesty, které si vyžádaly nejméně 51 mrtvých, 1300 zraněných a rezignaci několika ministrů včetně premiéra Khadky Prasáda Oliho. Kárkíová je první ženou v čele Nejvyššího soudu a od pátku i kabinetu, který povládne nejdéle šest měsíců s úkolem zorganizovat parlamentní volby.

Nepálská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí z minulého týdne zablokovat více než dvě desítky sociálních sítí v zemi, informovaly tiskové agentury. Masové demonstrace převážně mladých lidí proti tomuto zákazu a korupci ve vládě si od pondělí vyžádaly dvacet dva mrtvých a stovky zraněných. Krok kabinetu ale ke klidu v zemi nevedl a premiér Khadka Prasád Oli v reakci na pokračující protesty rezignoval. Demonstranti podle AFP zapálili budovu parlamentu.

Agresivita dětí je na vzestupu, zní ze škol i od odborníků. Publicistický pořad Fenomén doby zkoumal kořeny problému i možná řešení. „To, co dělali patnáctiletí, provádějí klidně i desetileté děti,“ říká psycholožka Galina Jarolímková. Poruchy chování jsou nyní příznačné pro všechny socioekonomické vrstvy, dodal psychoterapeut Andrej Drbohlav. Tématu se věnovaly pořady Fenomén doby a Události, komentáře.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Chicagská policie nebude spolupracovat s příslušníky Národní gardy ani s federálními agenty, pokud je americký prezident Donald Trump v příštích dnech nasadí do města, jak vyhrožoval. Řekl to v sobotu starosta třetího nejlidnatějšího města ve Spojených státech Brandon Johnson a vyzval republikánského prezidenta, aby změnil kurz.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.