Násilí strana 4 z 5

Švédská policie kvůli vlně násilí zločineckých gangů posílí spolupráci s armádou. Na páteční tiskové konferenci to podle stanice STV oznámil šéf policie Anders Thornberg. Konkrétní formy spolupráce se ale teprve musejí dohodnout. V září kvůli útokům gangů, které se podobají teroristickým činům, zemřelo podle Thornberga dvanáct lidí. Podle premiéra Ulfa Kristerssona je vlna násilí výsledkem nepovedené migrační politiky a neúspěšné integrace přistěhovalců.

Válka gangů ve Švédsku si za den vyžádala hned tři lidské životy. Jeden mladý muž zemřel ve středu večer na movitém jižním předměstí Stockholmu, další pak při střelbě na jiném okraji metropole. Policie v souvislosti s činem zadržela tři lidi. V noci na čtvrtek pak došlo k výbuchu v univerzitním městě Uppsala. Zemřela při něm žena a bylo poničeno pět domů, píše agentura AFP. Švédská opozice vyzvala vládu, aby na pomoc povolala vojáky.

Násilí mezi dětmi a mladistvými přibývá, a nejde jen o drobné šarvátky. Třeba policisté na Děčínsku během jednoho měsíce řeší dva případy, kdy oběti skončily v nemocnici. Školy proto začínají s novými programy prevence.

Jeden z fotbalových fanoušků italské Fiorentiny, kteří před červnovým finálovým zápasem v centru Prahy napadli příznivce anglického West Hamu United, půjde před soud. Státní zastupitelství ho obžalovalo z násilí proti úřední osobě. Uvedla to Lucie Andělová z tiskového oddělení Městského státního zastupitelství v Praze. Italovi v případě odsouzení hrozí až čtyři roky vězení.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Policie pátrá po Tomáši Čermákovi, který je prvním člověkem v Česku pravomocně odsouzeným do vězení za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. V policejní databázi hledaných není uveden důvod pátrání. Mluvčí plzeňské policie Iva Vršecká řekla serverům Novinky.cz a iDNES.cz, že Čermák nenastoupil do výkonu trestu. Pátrání po Čermákovi bylo vyhlášeno v úterý. Podle údajů v policejní databázi není ozbrojený ani nebezpečný.

Po ruské invazi na Ukrajinu narůstá v České republice počet útoků na ukrajinsky a rusky mluvící osoby. Uvádí to organizace In Iustitia. Zatímco v roce 2021 tvořily útoky proti Rusům a Ukrajincům 5 procent sledovaných případů, v současné době je to kolem 22 procent. V Událostech, komentářích na to upozornila ředitelka organizace Klára Kalibová.

Pokračují střety mezi Palestinci a Izraelci. V pondělí byla na dálnici u Hebronu na Západním břehu zastřelena izraelská žena a zraněn muž. K tomu se podle agentury Reuters pochvalně vyjádřilo radikální hnutí Hamás. V úterý při izraelské razii zemřel mladý Palestinec. Situace je nejhorší za dvacet let, míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Kvůli útokům se sešel izraelský bezpečnostní kabinet.

Navzdory nárůstu počtu cizinců v České republice se míra kriminality, za níž stojí cizí občané, prakticky nezvedla. Uvedl to na tiskové konferenci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). V souvislosti s nedávnými násilnými činy, z nichž jsou podezřelí Ukrajinci, ministr chápe nervozitu, podle něho jde ale o individuální činy a kolektivní vinu odmítl.

Spojené státy i Velká Británie odsoudily násilí v súdánském Dárfúru. Satelitní snímky z posledních dní ukazují další vypálené vesnice, svědci mluví o brutálním násilí povstaleckých jednotek a spřátelených milic. Mezinárodní společenství vyzývá k dialogu. Při poslední sérii těžkých bojů bylo zabito nejméně dvacet civilistů. Kvůli nebezpečí prchají obyvatelé Súdánu i za hranice, v uprchlických táborech ale na ně čekají tíživé podmínky.

Vedení mexického města Chihuahua zakázalo při úředně povolených akcích zpívat písně, které mají text nenávistný vůči ženám. Podle televize CNN k tomu tamní radnici přivedla vysoká míra domácího násilí ve městě. Není ale přesně jasné, kdo a jak bude hudební produkci posuzovat.

Jeden z nejděsivějších zločinů posledních let v Mexiku opět budí vášně. Vyšetřování nezávislých expertů totiž ukázalo na příslušníky policie a armády jako na spoluviníky mučení a pravděpodobné masové vraždy 43 mladých studentů v roce 2014. Násilí mělo souvislost s válkami narkokartelů a nyní se ukazuje, že pachatelé navíc měli krytí od vysoce postavených politiků i představitelů ozbrojených sil. Těla většiny studentů se dosud nenašla.

V některých českých městech došlo k několika incidentům skupinového násilí. Manažer prevence kriminality Tomáš Svačina z Městské policie Jablonec nad Nisou v Událostech, komentářích apeloval na veřejnost, aby o potyčkách informovala, zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o tak velký problém, jak by se mohlo zdát ze sociálních sítí. Dle psychologa Miloslava Čedíka je skupinové násilí odrazem společnosti a je třeba jít po příčinách.

Nejméně 87 těl se našlo v masovém hrobě u města Džunajná na západě Súdánu, informoval ve čtvrtek Úřad vysokého komisaře OSN. Podle něj mrtvé zřejmě mají na svědomí polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) bojující proti súdánské armádě. Komisař Volker Türk důrazně odsoudil zabíjení civilistů a vyzval k důkladnému vyšetření událostí a zastavení násilností.

Zakázané demonstrace proti policejnímu násilí se v Paříží zúčastnily zhruba dva tisíce lidí včetně několika levicových poslanců. Píše to agentura AFP. Další pochody se uskutečnily také ve Štrasburku či Marseille. Protesty, které byly většinou pokojné, se uskutečnily poté, co Francií otřásly nepokoje vyvolané smrtí mladíka Nahela, zastřeleného policistou při dopravní kontrole.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Policisté ve Francii při páté noci nepokojů, které začaly po smrti mladíka zastřeleného při silniční kontrole, zadrželi opět stovky lidí. Podle ministra vnitra byla ale situace výrazně klidnější než dříve. Lépe se na noční násilnosti připravili ve srovnání s předchozí nocí policisté v Marseille i v Lyonu, kde se podařilo zabránit rabování obchodů. Francouzská prokuratura v neděli dopoledne uvedla, že během nepokojů se na pařížském předměstí L'Haÿ-les-Roses stal terčem pokusu o vraždu místní starosta.

V Nanterre u Paříže se v sobotu blízcí rozloučili se 17letým Nahelem, kterého v úterý zastřelil při dopravní kontrole policista. Pohřeb se konal bez účasti veřejnosti. Nahelova smrt vyvolala ve Francii masové protesty. V noci na neděli bude kvůli nepokojům nasazeno 45 tisíc policistů a četníků, což je přibližně stejně jako za uplynulou noc.

Ve Francii pokračují čtvrtým dnem nepokoje, které spustilo zastřelení mladíka policistou při silniční kontrole. Policie v pátek večer rozhání protest na pařížském náměstí Svornosti, střety demonstrantů s policisty vypukly v Lyonu, kde strážníci proti davu použili slzný plyn. Rabování obchodů bylo hlášeno z Grenoblu i Marseille, informuje zpravodajský web Le Figaro. V souvislosti s výtržnostmi zahynuli dva lidé.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Proruští hackeři útočí hlavně na média, bankovní a státní instituce v demokratických zemích. Počet trestných činů v kyberprostoru se meziročně zdvojnásobil. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kriminalita se po konci pandemie koronaviru začala vracet na původní úroveň.

Používání fyzický trestů ve výchově znamená osobní selhání rodičů. Děti při nich zažívají stres, ponížení a bolest, upozornil Radek Ptáček, vedoucí výzkumného týmu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Rodiče se sice domnívají, že fyzické tresty jsou rychlé a efektivní řešení, ale není tomu podle psychologa tak. Násilí v jakékoliv podobě do společnosti 21. století nepatří, řekl Ptáček. Podílel se na novém výzkumu, podle něhož víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.