Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne sešel s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Hovořili o prioritách v řízení státního zastupitelství či o rostoucím násilí nezletilých a mladistvých. Pavel jednal také s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Na Pražském hradě řešili například kroky státu k zefektivnění soudního řízení. Vávra dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
Justiční špičky jednaly s Pavlem o násilí mladých či digitalizaci
4 minuty
Události: Hradní schůzka o změnách v justici
„Pana prezidenta zajímal můj pohled na řízení soustavy státního zastupitelství. To znamená také na priority, které jsem si vytkla při nástupu do funkce,“ shrnula Bradáčová, která ve funkci nedávno nahradila Igora Stříže. Jednou z jejích avizovaných priorit přitom byla právě otázka zvýšeného násilí nedospělých pachatelů. Pavlovi představila statistiky, které odrážejí nárůst agrese u této věkové skupiny.
„Zvedl se nám počet vražd za posledních deset let z naprosto bagatelního čísla jedna na deset, což dělá nezanedbatelné číslo a musíme se tomu věnovat. Množí se nám i útoky nožem, i střelné zbraně se nám objevují ve školách,“ připomněla.
Dodala, že si bude chtít zjistit analytická data k tomu, zda lze u těchto pachatelů vysledovat recidivu v dospělosti a vývoj jejich kriminálních kariér. „Shodli jsme se s panem prezidentem na tom, že je to průřezová agenda pro ministerstvo školství, práce a sociálních věcí, stejně tak jako pro resort spravedlnosti,“ řekla Bradáčová.
5 minut
Vyjádření nejvyšší státní zástupkyně po jednání s prezidentem Petrem Pavlem
Otázka platů státních zástupců
S prezidentem se bavili i o možné rekodifikaci trestního procesu, kterou nyní v rámci rozsáhlejších změn trestního práva projednává sněmovna. Řešili rovněž otázku platů státních zástupců. „Pro nás je klíčové, aby naše platy byly navázány na platy soudcovské, tak jak tomu bylo doposud. Pan prezident to chápe, i pro něj je to logická návaznost,“ poznamenala šéfka žalobců.
„Potřebovala jsem nějaký čas na to, abych se seznámila s agendami, ale také se státními zástupci a s vedením jednotlivých odborů, prodiskutovala s nimi svoje představy a jejich představy o dalším fungování. Lze tedy předpokládat, že v následujících týdnech dojde ke změně na některých postech," popsala své aktivity po nástupu do funkce minulý měsíc.
Ohledně svého ohlášeného záměru na zřízení pražského pracoviště NSZ Bradáčová sdělila, že zatím jedná s ministerstvem o oficialitách, jež je potřeba splnit. „Ten konečný souhlas musí dát ministerstvo spravedlnosti. Já očekávám, že se tak může stát v následujících týdnech,“ předeslala.
49 minut
90' ČT24: Spor o platy soudců a případné využití umělé inteligence v justici
K dalším prioritám Bradáčové patří i snaha o zúžení soustavy státního zastupitelství ze čtyř stupňů na tři. I tuto otázku nyní podle ní s prezidentem probírali, přičemž řešili několik možných cest, jak by bylo možné zúžit celou justiční soustavu, případně jen soustavu státních zastupitelství bez změn v systému soudů.
Vávra mluvil o digitalizaci a „justiční mapě“
„Bavili jsme se zejména o věcech do budoucnosti – to znamená, jaké důležité kroky může český stát podniknout, aby zefektivnil a zrychlil soudní řízení nebo vůbec výkon spravedlnosti,“ popsal Vávra. „Jsou to mnohdy témata, která dalece přesahují jedno volební období. Proto by podle našeho názoru bylo správné a dobré, kdyby pan prezident tu debatu, až bude ustanovena nová vláda, trochu inicioval,“ pokračoval.
Ke zmíněným tématům podle něj patří mzdy odborného justičního aparátu nebo digitalizace, která by mohla významně zlepšit servis pro účastníky soudního řízení. „Byli jsme mile překvapeni, pan prezident většinu těch otázek znal, měl to načteno, takže jsme se dost rychle dostali k jádru věci,“ zmínil Vávra. Pavel se podle něj ptal i na novelu trestního zákoníku, která je nyní ve sněmovně a má řešit mimo jiné přeplněnost věznic či nadbytečné trestání málo závažných trestných činů.
4 minuty
Prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra po jednání s prezidentem
Řeč přišla i na aktuální problematiku platů soudců. „Poděkovali jsme panu prezidentovi za jeho veto. Shodli jsme se na tom, že nyní už je to otázka přezkumu soudem, případně Ústavním soudem,“ řekl Vávra. Unie nesouhlasí s výpočtem letošních platů na základě příslušné vládní novely. Jednotliví soudci včetně Vávry už kvůli faktické stagnaci platů podali několik desítek žalob. Pavel novelu vetoval, sněmovna ho však v březnu přehlasovala. Justiční grémium – tedy představitelé soudů a státních zastupitelství – tvrdí, že dva články novely odporují českému ústavnímu pořádku.
Vávra působí u pražského městského soudu, který dříve vedl. Schůzky na Hradě se za unii zúčastnili i její viceprezidenti Roman Lada z kladenského okresního soudu a Eva Bučková z Okresního soudu ve Zlíně.
O „překreslení justiční mapy“ se debatuje už dlouho
O překreslení takzvané justiční mapy se debatuje už dlouho. Zástupci justice uvádějí, že rozmístění soudů je potřeba přizpůsobit reálným potřebám jednotlivých regionů. Poukazují na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek.
Okresních soudů je nyní v Česku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a Městského soudu v Brně. Krajských soudů je osm, přičemž v několika dalších městech – Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně – fungují jejich pobočky. Dvojice vrchních soudů sídlí v Praze a Olomouci, soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.