Kristýna Jelínková

Proces vzniku vlády není možné uspěchat, zdůraznil prezident Petr Pavel po schůzce s šéfem ANO Andrejem Babišem. Pavel zopakoval, že za zásadní považuje ukotvení Česka v NATO a Evropské unii, zachování institucí demokratického státu či nezávislost médií veřejné služby. Babiš věří, že se podaří mít do pátku rozdělená ministerstva. Předeslal, že víceméně už existuje dohoda o sněmovních výborech. Šéf ANO také ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Prezident Petr Pavel ukončil první kolo povolebních konzultací. Přijal předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru a předsedu Motoristů sobě Petra Macinku. Po schůzkách Pavel potvrdil, že zřejmě bude vznikat koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů. O konkrétním složení a personáliích se ale podle něj bude teprve dále jednat.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Volby do sněmovny jsou už za dva dny. Ve středu mohli lidé naposledy požádat o voličský průkaz – podle oslovených radnic byl zájem větší než před čtyřmi lety. Strany a hnutí mezitím dál přesvědčují voliče. Ty v úterý večer mimořádně projevem oslovil i prezident Petr Pavel. Obyvatele vyzval k tomu, aby se voleb zúčastnili. Chce také, aby vznikla stabilní a kompetentní vláda. Politici z většiny slova hlavy státu ocenili anebo řekli, že je respektují. Hnutí SPD a Stačilo! naopak v projevu vidí snahu ovlivnit výsledky ve prospěch vládních stran.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Ve vlacích mírně ubylo cestujících. Za první pololetí svezly necelých 92 milionů lidí, což je meziročně asi o 900 tisíc méně, vyplývá z předběžných dat ministerstva dopravy, která má Česká televize k dispozici. V nákladní přepravě ukazují opačný trend. Zástupci železničních dopravců říkají, že je limituje kapacita tuzemských tratí, přesto u celoročního součtu pasažérů čekají lepší výsledek.

Většina stran a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, chce změnit současnou automatickou valorizaci důchodů, a to ANO, SPD, Stačilo! a Motoristé. Proti změně nynějšího vzorce je SPOLU, STAN a Piráti. Penze se podle zákona už druhý rok pravidelně zvedají o inflaci, která vychází ze speciálního spotřebního koše pro seniory, a o třetinu růstu reálných mezd. Důchodový účet je dlouhodobě v minusu. Letos je deficit menší než před rokem. Dál ho snižovat považuje za prioritu většina politických subjektů. Piráti a Stačilo! ale odmítli vybrat odpověď ano, nebo ne.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Michal Bartoň a Martin Smolek aspirují na to stát se ústavními soudci – senátní výbor pro lidská práva je nyní oba jednomyslně podpořil. Definitivně o kandidátech prezidenta Petra Pavla rozhodne plénum horní komory 16. října. Vedle toho, že vede katedru ústavního práva na Univerzitě Palackého v Olomouci, má Bartoň zkušenosti přímo od Ústavního soudu, kde působí zatím jako asistent. Smolek má pro změnu praxi z resortu zahraničí, zastupoval také Česko u Soudního dvora Evropské unie. Pavel už ve funkci personálně obnovil Ústavní soud z více než dvou třetin – v jeho funkčním období by tyto dvě nominace měly být poslední.

Více peněz pro resort kultury slibuje výrazná většina stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar šanci na zvolení do sněmovny. Podle hnutí ANO, koalice SPOLU, STAN, Pirátů, Stačilo! i Motoristů má rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Jiný názor má SPD. I ohledně filmových pobídek či podpory vývoje počítačových her chtějí být štědřejší všechny oslovené politické subjekty s výjimkou SPD. To chce naopak sloučit ministerstvo kultury s resortem školství. Většina stran chce také investice pro příspěvkové organizace i na ochranu památek.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci navrhlo v sobotu večer pro Tomáše Jiřikovského vazbu. Rozhodne o ní brněnský městský soud. Důvodem je například obava z útěku a maření objasňování celé věci. Policie v sobotu obvinila Jiřikovského pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Měly se stát v roce 2015 a letos, kdy podle policie zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Druhý ze skutků se týká i daru této kryptoměny resortu spravedlnosti. Muži hrozí až deset let vězení.

Orgány činné v trestním řízení zajistily ministerstvu spravedlnosti bitcoiny, které měl úřad v držení poté, co mu je daroval dříve odsouzený Tomáš Jiřikovský. Další kroky úřad konzultuje s kupci bitcoinů a právníky, informoval resort spravedlnosti. Policisté večer odvezli zadrženého Jiřikovského z regionální pobočky Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Brně.

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

Poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková se podle serveru Seznam Zprávy (SZ) před dvěma roky snažila opakovaně objednat zabití psa patřícího nové partnerce svého manžela, s nímž se tehdy za vyhrocených okolností rozváděla. Vyplývá to podle serveru z nahrávek, které Josef Balaštík v létě 2023 měl pořídit. Šéf ANO Andrej Babiš označil chování Balaštíkové za absolutně nepřijatelné a prohlásil, že ji hnutí vyškrtne z kandidátní listiny pro nadcházející podzimní sněmovní volby. Balaštíková pozastaví členství v hnutí.

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Nejméně dva další soudci uspěli s žalobou na stát kvůli pomalejšímu růstu platů, zjistila České televize. Podle rozhodnutí okresních soudů vláda výrazným zpomalením výdělků v justici porušila evropské právo. To je nadřazené českému. Žaloby podaly desítky mužů a žen v talárech. V mnoha případech ale soudy řízení přerušily a čekají na verdikt Ústavního soudu. Ten o jejich výdělcích rozhodne zřejmě na podzim.