Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.
ODS a TOP 09 prosazují úspornější model, tedy růst o pět procent. Státní rozpočet by to vyšlo v příštím roce na 23,5 miliardy korun. STAN a lidovci se naopak kloní ke štědřejší variantě, to znamená zvýšení o sedm procent. To by stálo 32,9 miliardy korun.
„Jsem příznivcem toho, aby tarifní navýšení bylo co nejmenší a zůstalo pro ty, kteří mohou motivovat své zaměstnance, více peněz právě pro tu motivační složku platu,“ řekl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Kloní se proto k pěti procentům.
Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že pokud se při diskusích v koalici ukáže, že sedm procent je rozpočtově udržitelných, tak by tuto variantu podpořil. Aby „vykryla veškeré inflační nároky, které na lidi v naší zemi v těch minulých letech byly.“
V Česku pracuje ve veřejné sféře skoro 724 tisíc lidí. Z toho přímo pro stát 528 tisíc. Zbytek tvoří zaměstnanci obcí a krajů. Průměrně berou něco přes 47 tisíc hrubého.
V letech 2019 až 2024 se podle analýzy ministerstva práce některým skupinám těchto zaměstnanců reálné platy snížily o 15 procent. Na některé další ale prudká inflace tolik nedopadla.
Například pracovníkům sociálních služeb výdělky stagnovaly. Lékaři ve státních nemocnicích si pak za zmíněnou dobu o víc než osm procent polepšili. Naopak úředníkům se speciální platovou tabulkou pro státní službu kupní síla výrazně poklesla, o více než šestnáct procent.
Na platy státních zaměstnanců letos vláda plánuje poslat 286 miliard, tedy o 7,5 miliardy korun víc než loni. To nepředstavuje ani tříprocentní růst.
Stavem rozpočtu argumentuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Samozřejmě bychom měli hledět na to, co unese český rozpočet. To znamená, že se budeme určitě snažit o to nižší zvýšení.“
Ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak odkazuje na vývoj v mzdové oblasti. „Ten je někde kolem sedmi procent. To znamená, že to je nějaká hodnota, kolem které bych rád viděl, že by se případně dohoda mohla najít.“
Ministerstvo financí odmítá obě navržené varianty
Skeptičtější je k výraznějšímu růstu platů ministerstvo financí, které spadá pod Zbyňka Stanjuru z ODS. V připomínkách obě Jurečkovy varianty odmítlo. „Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k jejich zabezpečení,“ uvedlo.
Kompromis očekává Stanjurův resort na podzim. Odbory se naopak chtějí dohodnout do konce srpna. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na otázku, zda hrozí na podzim protestní akce, odpověděl: „Rozhodně hrozí. Ale vláda byla z našeho pohledu dostatečně varovaná dopředu, aby k takové situaci nedošlo. Je to plně na její zodpovědnost.“
Jurečka se bude snažit přesvědčit kolegy k podpoře aspoň jedné ze svých variant i novou analýzou vývoje reálných platů ve veřejné sféře za uplynulých šest let. Z ní například vyplývá, že úředníkům – a to i těm, které zaměstnávají města či kraje – nebo nepedagogickým pracovníkům (školní kuchařky či školníci) klesla kupní cena jejich platů po odečtení inflace o téměř patnáct procent. Učitelům a dalším pedagogům pak o 11,5 procenta.
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná roční míra inflace byla ve zmíněných letech značně rozkolísaná: 2,8 procenta (2019), 3,2 procenta (2020), 3,8 procenta (2021), 15,1 procenta (2022), 10,7 procenta (2023) a 2,4 procenta (2024).
Přidat ještě letos, uvádí ANO. A výběrově, zdůrazňuje SPD
Podle sněmovní opozice by měl kabinet přidat státním zaměstnancům s největším propadem reálných platů ještě letos. „Těch sedm procent je úplné minimum, které by měli dát. Ale okamžitě, už teď na podzim. A samozřejmě podporuji od příštího roku návrh odborů, to znamená deset procent,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Výběrovost zdůrazňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „V každém případě by se mělo přidávat selektivně. Určitě ne plošně, protože máme platové tabulky, které mají v platových třídách platy hluboko pod minimální mzdou,“ uvedl.
Po čtyřtýdenních vládních prázdninách se ministři ve Strakově akademii sejdou příští středu. O růstu platu státních zaměstnanců hodlá kabinet rozhodnout v září. Stejně tak jako o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který však už bude posuzovat nový parlament vzešlý z říjnových parlamentních voleb.
