Josef Středula

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v následujícím týdnu připravit návrh, který by navyšoval platy státních zaměstnanců ne plošně, ale víc těm, kteří je mají nižší. Jurečka to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vláda odborům přislíbila zvýšení objemu financí na platy ve veřejném sektoru od ledna 2025 o osm procent, v absolutních částkách by mohlo jít o růst o více než čtyřiadvacet miliard korun.

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru se od 1. ledna zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT potvrdil, že rozpočet počítá s růstem přes sedm procent. Šéf odborů Josef Středula pak po jednání tripartity mluvil o osmi procentech. Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance, s vládou se ale nedohodly. Teď se bude řešit, kdo a kolik dostane.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Odbory i opozice kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance, se kterými počítá vládou schválená novela zákoníku práce. Hnutí ANO chce ve sněmovně prosadit, aby zůstaly stejné jako dosud. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale úpravy odmítá.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání. Síkela podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. S tím nesouhlasil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Od případného eurokomisaře Síkely podle něj nelze očekávat „zásadnější změny“. O nominaci oba politici debatovali v Událostech, komentářích společně s předsedou odborové centrály Josefem Středulou.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

Výběr korejské firmy KHNP na výstavbu jaderných bloků je správné rozhodnutí, shodují se odborníci. Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že firma má dobrou organizaci výstavby. Někteří však poukazují i na rizika. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Podle americké společnosti Westinghouse, která se o tendr také ucházela, KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou nabídla. Američané se kvůli tomu chtějí právně bránit. Naopak francouzská EDF vzala výsledek tendru na vědomí.

Zástupci odborů by pro všechny zaměstnance veřejného sektoru chtěli růst platů o nejméně deset procent. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o umírněný požadavek respektující možnosti rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, pokud by se podařilo od září posílit o sedm až deset procent platy těm, kteří jsou na tom nejhůř. Jasnější bude situace 1. července, řekl v Událostech, komentářích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj zdůraznil, že tempo růstu platů by se nemělo lišit od tempa růstu mezd v soukromém sektoru.

Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh na zářijové zvýšení platů statisíců zaměstnanců veřejné sféry. V úterý odpoledne s ním seznámil na jednání koaliční rady lídry vládních stran. Konkrétní parametry návrhu ale zatím vládní koalice tají. Jurečka chce, aby se plánované zvýšení platů pohybovalo mezi pěti procenty, které navrhují zástupci zaměstnavatelů, a patnácti procenty, které požadují odbory. Požadavek na patnáctiprocentní plošný růst platů však vláda považuje za nereálný. Právě odborům přitom ministr slíbil zaslat konkrétní návrh do konce minulého týdne.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s předáky odborových svazů veřejného sektoru, dohodli se na zvýšení platů. Podle Jurečky jej nepožadují pouze odboráři, ale i zaměstnavatelé, kteří chtějí zvýšit svou konkurenceschopnost v porovnání se soukromým sektorem. Zvýšení by se mělo nejdříve dotknout profesí v nejsložitější situaci, konkrétní plán však podle Jurečky zatím není. Na postupu shoda v koalici zatím nepanuje, oznámil.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Na přelomu května a června odbory zřejmě opět usednou za stůl společně se zástupci vlády a firem. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) hodlá svolání takové schůzky navrhnout koaliční radě. Společně hodlají hledat kompromisy v otázkách platů ve státní sféře, reformy penzí nebo uzákonění výpovědi bez udání důvodu.

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o situaci v zemědělství. Odboráři však jednání opustili předčasně. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula krok spojil s výroky člena výkonné rady ODS a exministra životního prostředí někdejší Nečasovy vlády Pavla Drobila, který na dubnovém kongresu ODS řekl, že odbory nejsou partner, ale nepřítel. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odchod považuje za dětinský a nepochopitelný.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.