Josef Středula strana 3 z 5

Odboráři jsou připraveni k pokračování protestních akcí, pokud s nimi vláda nebude jednat. V úvodu pondělní demonstrace proti krokům vlády to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V krátkém projevu na pražském Malostranském náměstí také kritizoval přístup vlády k sociálnímu dialogu. Vláda by se měla podle něj zamyslet nad tím, jak za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.

Odbory v Česku uspořádaly stávku proti vládním krokům. V některých firmách se práce zastavila, jinde se lidé připojili symbolicky. Na dvě hodiny zastavila výrobu například Škoda Auto. V různé míře vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutími současného kabinetu také na úřadech nebo v nemocnicích a stávkovali i učitelé. Celkovou účast na protestech odhaduje největší odborová centrála přibližně na milion lidí.

Na základě dostupných informací se zdá, že stávka odborů, která se uskuteční v pondělí 27. listopadu, bude tím největším protestem, jaký Česko zažilo, uvedl v pořadu Týden v politice předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Cílem stávky by podle něj mělo být přimět vládu reflektovat to, co se děje ve společnosti. „Jestli si myslí, že se to dá vymlčet… může, ale v tom případě se nálada ještě zhorší,“ uvedl.

Do pondělní stávky proti krokům vlády se zapojí hodinovým zastavením výroby stovky firem z průmyslu, může to být až milion zaměstnanců. V automobilce Škoda Auto se třeba výroba zastaví ve všech výrobních závodech na dvě hodiny, odboráři očekávají na happeningu účast nejméně osmi tisíc zaměstnanců. Na tiskové konferenci Průmyslové aliance odborových svazů to oznámili předseda svazu KOVO Roman Ďurčo a předák odborů automobilky Jaroslav Povšík.

„Platí, že buď budeme spolu jednat, nebo budete stávkovat,“ uvedl k avizované pondělní stávce odborů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodům protestů prý nerozumí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula má za to, že se vláda po zveřejnění konsolidačního balíčku nebyla ochotna dohodnout na ničem. O vyjednávání mezi zástupci odborů a vlády hovořili v pořadu Události, komentáře.

Do stávky v pondělí 27. listopadu proti krokům vlády se zapojí víc než polovina členů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zúčastnit se mají odboráři z desítky svazů, oznámil předseda ČMKOS Josef Středula. Konfederace zastřešuje na 270 tisíc odborářů z jednatřiceti svazů. Podle Středuly stávku teď už nic neodvrátí. Plánují se do ní zapojit i některé dopravní odbory. Doprava by se mohla přerušit v části jižních Čech od půlnoci do poledne, uvedl předák.

Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má v gesci odměňování ve veřejné sféře, podle odborů se zástupci zaměstnanců nejedná. Nesvolal schůzku, kterou sliboval na říjen, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jde podle něj o porušení sociálního dialogu, premiéra Petra Fialu (ODS) proto vyzval k nápravě. Nečinnost ze strany Jurečky lze podle Bednáře vnímat „i jako konec smíru“.  Předsedové stran vládní koalice se s odbory setkají 7. listopadu, uvedl po kritice Jurečka na sociální síti X. Odbory podle něj neříkají pravdu, když tvrdí, že s nimi nejedná.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Od ledna by mohla znovu vzrůst minimální mzda. Shodují se na tom odbory se zástupci zaměstnavatelů. Jinak jsou ale jejich představy velmi odlišné. Zatímco největší odborová centrála navrhla růst nejnižšího výdělku téměř o 13 procent, firmy připouštějí jen zhruba šest procent.

Poslanci se příští týden vrátí, v druhém čtení, k vládnímu balíčku úspor. Opozice chce podat desítky pozměňovacích návrhů a své změny detailně představit. Koalice i proto čeká dlouhou debatu. Kabinet už jeden komplexní návrh představil.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Lídři vládních stran debatují o možných změnách v konsolidačním balíčku, jednání se podle premiéra Petra Fialy (ODS) posunula. Předmětem diskuzí je například ponechání či vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů. Podle zjištění ČT některé koaliční strany také navrhují do nižší, nově dvanáctiprocentní, sazby DPH zařadit noviny. Ty chtěla vládní koalice podle původního návrhu, na rozdíl třeba od časopisů, přeřadit do nejvyšší, 21procentní sazby.

Po neúspěšných jednáních s vládními politiky chystají odboráři a odborářky z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) další kroky. Do prázdnin jsou naplánovány čtyři protestní akce proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Pokud se svými návrhy na jeho úpravu u vlády neuspějí, plánují další protest na září. Odborové svazy ČMKOS balíček od počátku kritizují. Od poloviny května jsou ve stávkové pohotovosti.

Vláda neplánuje žádné významné změny v konsolidačním balíčku, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání s odbory. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s návrhy kabinetu dlouhodobě nesouhlasí, navíc si stěžují na nedostatečnou komunikaci. Zvažují kvůli tomu i podání stížnosti inspekci práce. Přestože úterní jednání předseda největší odborové centrály Josef Středula ocenil, odboráři dál zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.