Středula uspěl na odborářském sněmu, je opět předsedou jejich centrály

Nahrávám video

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Josef Středula získal při volbě předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů 64 ze 112 hlasů neboli 57 procent hlasů. Středula odmítl, že by bylo možné hovořit o slabém výsledku. „Že získám důvěru i po situaci, která nastala, a po mediálním přestřelu, který byl, si myslím, že to rozhodně posiluje,“ uvedl. S novým vedením ČMKOS chce zlepšit komunikaci s jednotlivými odborovými svazy, vyrazit do základních organizací a „důvěru si vybojovat“. Na tiskové konferenci po skončení sněmu dodal, že „vedení je v plné síle“.

Je to nicméně výrazně horší výsledek než při poslední řádné volbě v dubnu 2022, kdy Středulu podpořilo 88 procent delegátů. Stejně jako tehdy neměl ani nyní Středula protikandidáta. Uvedl, že nižší podpora je pro něj znamením, že by měl být v řadě ohledů pokornější, ale také, že musí zlepšit komunikaci s členskými odborovými svazy „tak, abychom si vzájemně rozuměli“.

Nahrávám video

Za slabý označil Středulův mandát podpořený jen 57 procenty delegátů jeho předchůdce v čele centrály a bývalý poslanec Jaroslav Zavadil. Podobně se vyjádřil i předák školských odborů František Dobšík. Ten se také pokusil zvolení Středuly překazit, respektive pozdržet, na začátku sněmu navrhoval, aby se odložilo na podzim. „Bohužel si nemůžeme dovolit být teď rozhádáni a pan Středula je v podstatě ten třecí kámen, o který se jako přetahujeme,“ prohlásil.

Důležité pro Středulu byly hlavně hlasy největšího odborového svazu KOVO. Jejich šéf Roman Ďurčo předem vzkazoval, že on osobně ho nepodpoří. „Naši delegáti dostali volnou ruku při hlasování,“ zmínil ale Ďurčo.

I přes menší podporu staronového předsedy skončilo jeho zvolením období, kdy v čele odborů zůstávala samotná místopředsedkyně Radka Sokolová. Nejprve musel kvůli problému s členskými příspěvky skončit ve funkci Středula, nedlouho po něm rezignoval i první místopředseda Vít Samek, který byl předtím spolu se Sokolovou pověřen vedením centrály. Samek svůj krok zdůvodnil věkem a zdravím.

Dobšíkův návrh neuspěl

Svůj neúspěšný návrh na odklad volby předsedy zdůvodnil Dobšík tím, že nepovažoval za dostatečný čas na přípravu kandidatury. Středula skončil počátkem března a mimořádný sněm se koná zhruba tři týdny poté. Podle Dobšíka by proto bylo lepší, aby si odboráři zatím zvolili jen chybějícího místopředsedu. I když ujistil, že návrh podporují i další svazy, neuspěl a na volbu předsedy došlo.

Středula uvedl, že sněm také pověřil vedení ČMKOS, aby připravilo návrh protestních akcí proti záměrům vlády, jako je třeba zamýšlené rušení zaručených mezd ve firmách či zvyšování důchodového věku. Na svém příštím jednání, které by se mělo konat v dubnu, to projedná rada centrály. Středula nechtěl předem avizovat, jakou formu tyto protesty mají mít, zmínil ale „velmi dobrou zkušenost odborů“ s protestní akcí z 27. listopadu 2023. „Z toho budeme rozhodně vycházet, ale bude také záležet na tom, jakou jednotlivé odborové svazy mají představu o protestní akci,“ řekl.

„Máme před sebou také volby do Evropského parlamentu. Přejeme si, aby Evropa byla více sociální a racionální než dosud,“ dodal.

Českomoravská konfederace odborových svazů sdružuje 31 svazů s asi 270 tisíci členů, a je tak největší odborovou centrálou v Česku. Na sněmu jednotlivé svazy reprezentuje 115 delegátů. Středula šel do volby jako jasný favorit. Kromě toho, že proti němu nikdo nekandidoval, získal nominace od čtrnácti svazů včetně toho nejpočetnějšího KOVO, který je zároveň jeho domovským. Dva svazy sice nominovaly na předsedkyni Sokolovou, ta však kandidaturu odmítla.

Vaňásek získal na sněmu odborů podporu 79 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy 88 ze 111 členů. Na tiskové konferenci řekl, že by rád navázal na práci svého předchůdce Víta Samka. „Než jsem přišel na ČMKOS, pracoval jsem v minulosti na ministerstvu práce a sociálních věcí v různých pozicích a měl jsem na starosti odbornou agendu spojenou s trhem práce, sociální oblastí a důchodovou oblastí,“ podotkl s tím, že se chce věnovat právě těmto tématům. V současnosti je Vaňásek vedoucím sociálně-právního oddělení ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 1 hhodinou

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 2 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 3 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 3 hhodinami

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé na Brněnsku se v sobotu dopoledne vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos je akce připomínající pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 6 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 7 hhodinami
Načítání...