Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.
Opavský rodák Josef Středula po absolvování strojní průmyslovky nastoupil do vítkovických železáren, kde pracoval na údržbě válcovací trati, a bezprostředně po revoluci se podílel na vzniku nezávislých odborů. V roce 1990 se stal místopředsedou základní organizace, brzy se dostal do rady Odborového svazu KOVO, později i do jeho čela a profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.
Když v roce 2013 rezignoval dosavadní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil – jenž byl za sociální demokracii zvolen do Poslanecké sněmovny –, nahradil ho právě Středula.
V čele ČMKOS dlouhodobě vyjadřoval k platům, odbory pod jeho předsednictvím zahájily kampaň s názvem Konec levné práce. Podle ČTK platí Josef Středula za tvrdého vyjednavače a několikrát přispěl ke zvýšení minimální mzdy nebo platů ve veřejném sektoru i ve firmách.
Kritizoval mnoho kroků, které učinili politici v posledních letech, a to nejen ze současné pravicové vlády. Jako „chybu od samého začátku“ označil zrušení superhrubé mzdy. Přes poměrně dobré vztahy s bývalým prezidentem Milošem Zemanem se vymezil proti jeho výběru Aleše Michla na pozici guvernéra České národní banky. Rezervovaně se staví i ke Green Dealu, v Česku ani EU podle něj neexistuje řádná analýza dopadů tohoto plánu.
Nekomunista a nestraník, který odstoupil z prezidentské volby
Středula nezastával žádnou veřejně volenou politickou funkci a ani nevstoupil do žádné politické strany – na rozdíl od všech tří svých předchůdců v čele ČMKOS, kteří buď byli členy sociální demokracie, nebo za ni byli zvoleni do politických funkcí. „Myslím, že nezávislost na politických subjektech je důležitá,“ řekl v září 2017 časopisu Týden.
Nebyl ani předlistopadovým členem KSČ a v kampani před prezidentskými volbami v roce 2023 se zvlášť vymezoval vůči svým protikandidátům, kteří předrevolučními komunisty byli.
Středulově kandidatuře na hlavu státu předcházelo mimo jiné prohlášení Miloše Zemana, který jej a tehdejšího prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého označil v rozhovoru pro TV Barrandov za své ideální kandidáty. Středula do volby opravdu šel, sehnal podpisy 62 tisíc občanů a zároveň jej podpořilo i jedenáct senátorů.
Zúčastnil se většiny debat před prvním kolem, ale na konci debaty v České televizi krátce před začátkem prvního kola oznámil, že z volby odstupuje a podpořil kandidátku Danuši Nerudovou. Ta však nakonec do druhého kola nepostoupila, skončila třetí.
Do prezidentských voleb šel Josef Středula s některými konkrétními politickými sliby. Chtěl prosazovat zvýšení minimální mzdy, plánoval také „usilovat o právo všech občanů na teplo domova a cenově dostupné energie“. K základním potřebám, které by měl stát zajistit, zařadil i přístup k internetu. Propagoval též dostavbu dálniční sítě.
Jako kandidát se vymezoval proti vládě Petra Fialy, vinil ji z „trestuhodné nečinnosti“ v souvislosti s ekonomickou krizí a apeloval na podporu pracujících i firem.
Protesty proti balíčku vystřídaly potíže s příspěvky
Kritický postoj vůči vládě se zvolením nové hlavy státu nezmizel. Když kabinet Petra Fialy (ODS) představil svůj úsporný balíček a také ohlásil změny v důchodech, vyhlásily odbory stávkovou pohotovost. Na podzim pak odborová centrála vyhlásila hodinovou výstražnou stávku, přičemž ve školství se stávkovalo celý den. Na demonstraci na Malostranském náměstí pak Středula mimo jiné prohlásil, že vláda za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.
Kvůli demonstraci ale čelil šéf ČMKOS i kritice. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová jej vyzvala k rezignaci kvůli některým účastníkům protestu. Platforma hovořila o lidech, kteří jsou pro demokracii ohrožením a nikdy na demonstraci neměli vystoupit. Podle Mazancové bylo skandální, že odbory neinformovaly o tom, kdo bude na demonstraci vystupovat.
V té době také Středula již zřejmě neplatil členské příspěvky svému mateřskému Odborovému svazu KOVO. Letos v únoru na to upozornil Blesk, který zveřejnil dopis, kterým kováci šéfovi ČMKOS ukončili členství. Středula nakonec po mimořádném jednání rady odborové centrály připustil, že příspěvky zaplacené nebyly, trval však na tom, že členem svazu KOVO stále je. Výsledkem jednání rady nicméně bylo, že jeho pravomoc převzali místopředsedové.
Koncem března Středulu na mimořádném sněmu odborů delegáti do funkce opět zvolili. Byl jediným kandidátem.
