Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.
ČMKOS je bez předsedy, Středula ale o post hodlá znovu usilovat
Události: Odbory bez předsedy (zdroj: ČT24)
Mimořádný sněm odborářů svolala rada ČMKOS na 25. března. Do té doby budou centrálu řídit místopředsedové. Po jednání rady o tom informovali Středula a místopředseda ČMKOS Vít Samek. Středula uvedl, že si chce na sněmu znovu říct o mandát předsedy centrály. Bude rád, když ho delegáti ve funkci potvrdí, řekl.
„Středula pracuje pro odborové svazy. Řada z nich má konkrétní pozitivní zkušenosti, například v otázce platů, důchodové reformy, minimální mzdy. Toto ocenily a vnímaly tento problém, a aby tento silný mandát byl i do budoucna, tak byl svolán mimořádný sněm,“ vysvětlil Samek. Dodal, že jeho osobní postoj je stejný.
Nejasnosti kolem Středulova členství v odborech a řízení ČMKOS podle Samka nemají na centrálu od listopadu zpětně dopad. „Nepadlo nic, co by zásadním způsobem ovlivnilo činnost ČMKOS. Naše činnost je především v legislativě, vyjednávání. Nikde se nevybočilo z mandátu vedení ČMKOS,“ řekl.
Středula a Samek k mimořádnému jednání rady ČMKOS (zdroj: ČT24)
Podle šéfa svazu KOVO Romana Ďurča rada Středulu předsednických pravomocí nezbavovala. „Dnešním dnem by mu měl zaniknout mandát a 25. března bude rozhodovat sněm,“ uvedl. Zopakoval, že OS KOVO nepochybil.
Ďurčo také odmítl, že by mohl on sám kandidovat na předsedu ČMKOS. Takové ambice prý nemá. „Rozhodně ne. Já se chci věnovat průmyslu,“ vysvětlil. Kdo bude na konci března zvolen předsedou, nedokáže odhadnout. „Kandidovat může každý, to bych nechtěl komentovat,“ dodal.
Blesk v únoru zveřejnil kopii dopisu, který Středulovi zaslala jeho domovská organizace vítkovických oceláren loni začátkem prosince. Napsala mu, že nemá zaplacené příspěvky za pět měsíců, takže mu zaniklo podle stanov členství. Naposledy peníze podle prosincového dopisu poslal za květen 2023. Pokud Středula nebyl podle deníku členem jiných odborů, zanikl mu automaticky i mandát předsedy centrály. Blesk se odvolává na vyjádření právníka.
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo po jednání rady ČMKOS (zdroj: ČT24)
Středula: Jde o mé lajdáctví
Středula to označil za své lajdáctví. „Jsem nadále členem OS KOVO. Mám zaplacené všechny členské příspěvky. Myslím si, že tak je to správně, právě proto, aby tam žádná pochybnost nebyla,“ uvedl.
Středula řekl, že předsedkyním a předsedům jednotlivých svazů v pondělí vše vysvětlil. Podle dostupných informací přestal být členem odborové organizace 24. listopadu a obnovilo se mu 14. prosince. Odborář řekl, že příspěvky doplatil ještě předtím, než dostal z odborů vítkovických oceláren dopis. Peníze se mu nejdřív ale vrátily zpět. Poslal je pak znovu.
„Taková situace se v životě tak často nestává, spíš bych si přál, aby se nikdy nestala. Musím poděkovat kolegům, že podpora od vedení a předsedů a předsedkyň svazů byla až mimořádná. Omluvil jsem se jim, že jsem udělal chybu, která se dá stěží omluvit,“ uvedl Středula.
Odborářské stanovy popisují, kdo může být předsedou. Jednou z podmínek je, že musí být odborář. Středula byl členem odborové organizace ve Vítkovicích. Ve stanovách se píše, že členství zaniká „uplynutím pěti kalendářních měsíců, během nichž člen nezaplatil členský příspěvek“.
V čele Českomoravské konfederace odborových svazů je Středula od roku 2014. Svou funkci dvakrát obhájil, o čtyři roky později a pak i předloni. Znovu se o ni chce ucházet na mimořádném sněmu za tři týdny.
Je to věc odborů, míní premiér
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) považuje situaci kolem Středuly za vnitřní záležitost Českomoravské konfederace odborových svazů. „Je jejich rozhodnutí, kdo je bude reprezentovat. Myslím si, že tím činnost tripartity žádným způsobem ohrožená není,“ prohlásil premiér.
Premiér Petr Fiala se vyjadřuje k situaci kolem Josefa Středuly (zdroj: ČT24)
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je podobného názoru jako Fiala. Důležité podle něj je, aby odboráři měli co nejdříve silného, relevantního zástupce.
Zástupci zaměstnavatelů situaci nechtěli komentovat. „Budeme respektovat předsedu, který vzejde z mimořádného sjezdu 25. března,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 tisíci členy. Vedení centrály volí sjezd jednou za čtyři roky. Naposledy se konal v dubnu 2022. Mezi sjezdy může podle statutu ČMKOS předsedu a místopředsedy na návrh revizní komise odvolat sněm. Může také zvolit nástupce. Na návrh revizní komise pak také může rozhodnout o svolání mimořádného sjezdu.
Studio ČT24: Politický analytik Jelínek k situaci okolo šéfa ČMKOS Středuly (zdroj: ČT24)
Tuzemské odbory se snaží posilovat svůj vliv ve společnosti, žádná hitparáda to ale podle ekonoma Jana Bittnera z Vysoké školy ekonomické v Praze není. „Není to důsledkem konkrétní politiky českých odborů, ale spíš tím, jaké mají postavení,“ uvedl. Ve srovnání s Evropskou unií je půl milionu členů z řad zaměstnanců podle něj velmi nízké číslo.
Bittner se zároveň domnívá, že odboroví předáci a také například kauza Středuly bude mít v Česku relativně nízký vliv. „Na jednu stranu jsou mediálně známí, na druhou stranu se síla odborů výrazně odvíjí od legislativního prostředí, kde fungují, a to je v Česku nakloněné spíše na podnikovou úroveň, kde smlouvy primárně vznikají v podnicích. Předáci jsou mediální zástupci nebo na vyšších stupních, kde mají slabou roli, respektive nemají žádnou roli, jen konzultační,“ popsal ekonom.
Ekonom Jan Bittner komentuje situaci ohledně odborů v Česku (zdroj: ČT24)