Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

V polovině dubna server BBC informoval o tom, že ruské úřady v Mariupolu ve velkém zabavují byty Ukrajinců, kteří z města utekli během ruské okupace. Jako „bez majitele“ označují nemovitosti, které „nejsou užívány nebo nemají žádného právního vlastníka“ – podle dokumentu zveřejněného BBC to znamená, že nejsou zapsány v ruském registru.

Tyto byty však vlastníky mají – jsou jimi právě ti obyvatelé Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou armádou, nebo dědici vojáků, kteří padli v bojích s invazní armádou.

Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než osm tisíc lidí, zároveň ale poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Postupy ruských úřadů v zabavování nemovitostí

Z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách ruské správy vyplývá, že proces zabavování začíná poté, co inspektoři nebo místní obyvatelé tuto nemovitost „bez majitele“ nahlásí. Její adresa je během deseti dnů zveřejněna na webových stránkách. Majitel se poté musí dostavit do Mariupolu s doklady o vlastnictví a ruským pasem. Uvádí se, že budou akceptovány i jiné doklady totožnosti, ale není jasné jaké, podotýká server Meduza.

Pokud se vlastník osobně nedostaví, je byt během třiceti dnů zapsán do rejstříku nemovitostí „bez vlastníka“. Po třech měsících se může správní orgán obrátit na soud s žádostí o převod nemovitosti do vlastnictví města, popisuje Meduza.

Podle výpočtů novinářů je nyní v Mariupolu 2200 domů v pozdní fázi konfiskace ze strany ruských úřadů. Dalších 3550 domů označila BBC jako „potenciálně bez vlastníka“. Žurnalisté nenašli informace o tom, kolik nemovitostí se dostalo před soud, ale Ruskem jmenovaný starosta Mariupolu Oleg Morgun začátkem dubna uvedl, že soudní rozhodnutí o šesti stech bytech již nabylo právní moci.

Bývalý poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko upozornil, že v praxi je v podstatě nemožné dům, který je na některém ze seznamů, vrátit. Za tímto účelem by museli Ukrajinci do jihoukrajinského města dojet, projít „filtrační“ procedurou a získat ruské pasy.

BBC také uvedla, že Rusko ve městě od jeho obsazení postavilo více než sedmdesát bytových domů. Podle místních však obrovský nedostatek bytů přetrvává.

Plány na výstavbu bytů BBC popisuje jako součást širší kampaně na „rusifikaci“ Mariupolu. Satelitní snímky ukazují, že se ve městě staví také nová námořní akademie a velký válečný památník. Byl rovněž přijat nový městský znak, který odstraňuje ukrajinštinu a přidává ruské symboly.

„Mariupolské schéma“ v Berďansku

Podle „mariupolského schématu“ výstaveb bytů se postupuje také v přístavním Berďansku v Záporožské oblasti, píše server Current Time. Ze schémat podle něj vyplývá, že ve městě vznikne oblast nízkopodlažní zástavby.

„Každý, kdo se někdy setkal s výstavbou, si uvědomuje, že je mnohem snazší stavět od nuly než něco obnovovat. Ale oni (ruské okupační úřady) už mají takovou zkušenost s ‚obnovou‘ domů v Mariupolu, že prostě využijí tuto zkušenost a přijdou do Berďansku, postaví obrovské sídliště, čímž si získají obrovskou loajalitu místních obyvatel,“ tvrdí podle serveru obyvatel Berďansku.

U výstavby bytů v záporožském městě však ruské okupační úřady nezůstávají. Podle Current Time v červenci minulého roku vznikl nový územní plán, který vypracoval Jednotný institut územního plánování, tedy ruská státní instituce působící i na okupovaných územích Ukrajiny.

Město Berďansk na snímku z 30. dubna 2022
Zdroj: RFE/RL/Viktorija Roščina

Bourání školy i ulice

Podle plánu by mělo být například přemístěno nádraží či vybudována nová dešťová kanalizace. V září institut zveřejnil video se schématy a podrobně popsal představu o přestavbě města. Ruští plánovači chtějí zejména odstranit železniční koleje, které vedou podél městské pláže. Místo kolejí podél pláže plánují okupační úřady vybudovat novou odbočku spojující přístav a stanici Berda.

„Když tento institut poprvé ukázal své plány s železnicí, nebylo to pro obyvatele Berďansku obecně nic nového, protože se o tom mluvilo už dlouho. Málokdo věřil, že by se to dalo postavit, protože se tam musí hodně bourat. Ale oni (Rusové) se rozhodli, že odstraní celou Pokrovskou ulici, školu i autobusové nádraží,“ řekl serveru obyvatel města Vitalij Švec.

Zpracovatelé územního plánu rovněž navrhují přesunout autobusové nádraží ze Západního na Východní prospekt. Ve svých popisech pak okupační úřady zásadně používají sovětské názvy – například ulice 12. prosince (Den ústavy Ruské federace) a Proletářský prospekt.

Jednotný institut územního plánování počítá také s obnovením činnosti nákladního přístavu v Berďansku a výstavbou logistických komplexů v jeho blízkosti, dodává server s tím, že okupanti zároveň plánují prohloubit mořské dno. Rusko však potřebuje berďanský přístav především pro válku proti Ukrajině, dodává.

Current Time též poznamenal, že přístav je nadále využíván jako vojenský objekt pro skladování munice či ubytování personálu. Okupanti se ho také údajně snaží využívat z hlediska civilní infrastruktury, tedy vyvážet kovy a obilí.

Putinova nařízení

Ruský vůdce Vladimir Putin také vydává nařízení, která Ukrajincům ztěžují život na okupačních územích. V polovině března 2025 podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských“ zemí (mezi něž patří i Ukrajina) registrovat nemovitosti na územích okupovaných Ruskem až do 1. ledna 2028 bez zvláštního povolení. To se vydává pouze v samotném regionu a vyžaduje schválení zvláštním pracovním orgánem zřízeným ruskou vládou.

Putin také vydal nařízení, kvůli kterým možná ještě může vzrůst počet Ukrajinců, kteří opustí okupovaná území. Podle dekretu totiž musí ti, kteří nemají ruské občanství, do 10. září 2025 z oblastí buď odejít, nebo se zaregistrovat jako migranti, píše server Current Time.

„Nejdřív na to měli devadesát dní, teď je to více, ale pořád je to deportace. Je to vyhánění ukrajinského lidu z našeho území,“ sdělil Current Time spoluzakladatel dobrovolnické organizace Humanity Stěfan Voroncov. „A právě proto se zvýšil počet mladých lidí, kteří chtějí odejít. (…) Děti tam nemají žádnou budoucnost. Sedět tři roky v okupaci bez normálního vzdělání, bez společnosti, prostě bez ničeho, v neustálém stresu. Někdo se prostě zlomí a odejde,“ dodal.

„Putin a vrcholní představitelé Ruska pokračují v politice rusifikace na nelegálně okupovaném ukrajinském území v rámci dlouhodobého úsilí o zničení ukrajinské kultury, identity a státnosti,“ poznamenala v analýze britská rozvědka.

Rusko také podle serveru Current Time, odkazujícího se na Rádio Svoboda, nadále aktivně rozvíjí na okupovaných územích železniční komunikace. Plány zahrnují spuštění nákladního spojení mezi Ruskem a Melitopolem, zlepšení trasy Mariupol – Rostov na Donu na okupovaný Krym a dokonce i otevření železničního spojení mezi anektovaným poloostrovem a Běloruskem.

Zpráva OSN mluví o „roztrhání sociálních struktur“

zpráva OSN zveřejněná před rokem popsala opatření, která Rusko přijalo za účelem zavedení ruského jazyka, občanství, zákonů, soudního systému a vzdělávacích programů na územích, jež se dostala pod okupaci po plnohodnotné invazi v roce 2022.

„Postupy Ruské federace roztrhaly sociální strukturu komunit a zanechaly jednotlivce v izolaci, což má hluboké a trvalé důsledky pro ukrajinskou společnost jako celek,“ komentoval tehdy závěry studie vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Zpráva například informovala o tom, že okupační úřady vypnuly ukrajinské internetové a mobilní sítě, televizní a rozhlasové kanály a veškerý digitální provoz přesměrovaly přes ruské sítě, čímž kontrolovaly informace dostupné na internetu a znemožnily obyvatelstvu svobodně získávat informace z nezávislých zpravodajských zdrojů, od příbuzných nebo přátel. Lidé byli údajně také naváděni k tomu, aby se navzájem udávali.

Ruská propaganda na školách

Zpráva dále konstatuje, že některé ruské akce zaměřené na potlačení projevů ukrajinské identity postihly zejména děti. Rusko nahradilo v mnoha školách ukrajinské osnovy ruskými a zavedlo učebnice s příběhy, které mají ospravedlnit ozbrojený útok na Ukrajinu.

Podle organizace Amnesty International (AI) ruské úřady na okupovaných územích nutí učitele vyučovat podle nových „propagandistických“ osnov, a to pomocí výhrůžek a vydírání. „Ukrajinští učitelé na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny jsou vystaveni výhrůžkám(…), aby byli nuceni pracovat proti své vůli. Stojí před těžkou volbou: buď všeho nechat a utéct, nebo se stát součástí vzdělávacího systému, který se snaží indoktrinovat děti, mimo jiné ospravedlňováním ruské útočné války,“ uvedla loni na podzim generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Zůstat na okupovaných územích a odmítnout být součástí vzdělávacího systému není volba: na proukrajinské učitele, kteří odmítnou projevit loajalitu a spolupráci, čekají únosy, výhrůžky a psychické i fyzické týrání. Je velmi důležité, aby toto závažné porušování lidských práv bylo plně zdokumentováno a vyšetřeno příslušnými vnitrostátními orgány a mezinárodními orgány a experty a aby odpovědné osoby byly pohnány k odpovědnosti,“ dodala tehdy Callamardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů. Pomohou i vrtulníky z Česka

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů. Proti rozsáhlým požárům budou zasahovat ve Francii také vrtulníky z České republiky a Slovenska, oznámil v noci na pátek francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 8 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 9 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 10 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 10 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 11 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.