Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

V polovině dubna server BBC informoval o tom, že ruské úřady v Mariupolu ve velkém zabavují byty Ukrajinců, kteří z města utekli během ruské okupace. Jako „bez majitele“ označují nemovitosti, které „nejsou užívány nebo nemají žádného právního vlastníka“ – podle dokumentu zveřejněného BBC to znamená, že nejsou zapsány v ruském registru.

Tyto byty však vlastníky mají – jsou jimi právě ti obyvatelé Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou armádou, nebo dědici vojáků, kteří padli v bojích s invazní armádou.

Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než osm tisíc lidí, zároveň ale poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Postupy ruských úřadů v zabavování nemovitostí

Z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách ruské správy vyplývá, že proces zabavování začíná poté, co inspektoři nebo místní obyvatelé tuto nemovitost „bez majitele“ nahlásí. Její adresa je během deseti dnů zveřejněna na webových stránkách. Majitel se poté musí dostavit do Mariupolu s doklady o vlastnictví a ruským pasem. Uvádí se, že budou akceptovány i jiné doklady totožnosti, ale není jasné jaké, podotýká server Meduza.

Pokud se vlastník osobně nedostaví, je byt během třiceti dnů zapsán do rejstříku nemovitostí „bez vlastníka“. Po třech měsících se může správní orgán obrátit na soud s žádostí o převod nemovitosti do vlastnictví města, popisuje Meduza.

Podle výpočtů novinářů je nyní v Mariupolu 2200 domů v pozdní fázi konfiskace ze strany ruských úřadů. Dalších 3550 domů označila BBC jako „potenciálně bez vlastníka“. Žurnalisté nenašli informace o tom, kolik nemovitostí se dostalo před soud, ale Ruskem jmenovaný starosta Mariupolu Oleg Morgun začátkem dubna uvedl, že soudní rozhodnutí o šesti stech bytech již nabylo právní moci.

Bývalý poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko upozornil, že v praxi je v podstatě nemožné dům, který je na některém ze seznamů, vrátit. Za tímto účelem by museli Ukrajinci do jihoukrajinského města dojet, projít „filtrační“ procedurou a získat ruské pasy.

BBC také uvedla, že Rusko ve městě od jeho obsazení postavilo více než sedmdesát bytových domů. Podle místních však obrovský nedostatek bytů přetrvává.

Plány na výstavbu bytů BBC popisuje jako součást širší kampaně na „rusifikaci“ Mariupolu. Satelitní snímky ukazují, že se ve městě staví také nová námořní akademie a velký válečný památník. Byl rovněž přijat nový městský znak, který odstraňuje ukrajinštinu a přidává ruské symboly.

„Mariupolské schéma“ v Berďansku

Podle „mariupolského schématu“ výstaveb bytů se postupuje také v přístavním Berďansku v Záporožské oblasti, píše server Current Time. Ze schémat podle něj vyplývá, že ve městě vznikne oblast nízkopodlažní zástavby.

„Každý, kdo se někdy setkal s výstavbou, si uvědomuje, že je mnohem snazší stavět od nuly než něco obnovovat. Ale oni (ruské okupační úřady) už mají takovou zkušenost s ‚obnovou‘ domů v Mariupolu, že prostě využijí tuto zkušenost a přijdou do Berďansku, postaví obrovské sídliště, čímž si získají obrovskou loajalitu místních obyvatel,“ tvrdí podle serveru obyvatel Berďansku.

U výstavby bytů v záporožském městě však ruské okupační úřady nezůstávají. Podle Current Time v červenci minulého roku vznikl nový územní plán, který vypracoval Jednotný institut územního plánování, tedy ruská státní instituce působící i na okupovaných územích Ukrajiny.

Město Berďansk na snímku z 30. dubna 2022
Zdroj: RFE/RL/Viktorija Roščina

Bourání školy i ulice

Podle plánu by mělo být například přemístěno nádraží či vybudována nová dešťová kanalizace. V září institut zveřejnil video se schématy a podrobně popsal představu o přestavbě města. Ruští plánovači chtějí zejména odstranit železniční koleje, které vedou podél městské pláže. Místo kolejí podél pláže plánují okupační úřady vybudovat novou odbočku spojující přístav a stanici Berda.

„Když tento institut poprvé ukázal své plány s železnicí, nebylo to pro obyvatele Berďansku obecně nic nového, protože se o tom mluvilo už dlouho. Málokdo věřil, že by se to dalo postavit, protože se tam musí hodně bourat. Ale oni (Rusové) se rozhodli, že odstraní celou Pokrovskou ulici, školu i autobusové nádraží,“ řekl serveru obyvatel města Vitalij Švec.

Zpracovatelé územního plánu rovněž navrhují přesunout autobusové nádraží ze Západního na Východní prospekt. Ve svých popisech pak okupační úřady zásadně používají sovětské názvy – například ulice 12. prosince (Den ústavy Ruské federace) a Proletářský prospekt.

Jednotný institut územního plánování počítá také s obnovením činnosti nákladního přístavu v Berďansku a výstavbou logistických komplexů v jeho blízkosti, dodává server s tím, že okupanti zároveň plánují prohloubit mořské dno. Rusko však potřebuje berďanský přístav především pro válku proti Ukrajině, dodává.

Current Time též poznamenal, že přístav je nadále využíván jako vojenský objekt pro skladování munice či ubytování personálu. Okupanti se ho také údajně snaží využívat z hlediska civilní infrastruktury, tedy vyvážet kovy a obilí.

Putinova nařízení

Ruský vůdce Vladimir Putin také vydává nařízení, která Ukrajincům ztěžují život na okupačních územích. V polovině března 2025 podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských“ zemí (mezi něž patří i Ukrajina) registrovat nemovitosti na územích okupovaných Ruskem až do 1. ledna 2028 bez zvláštního povolení. To se vydává pouze v samotném regionu a vyžaduje schválení zvláštním pracovním orgánem zřízeným ruskou vládou.

Putin také vydal nařízení, kvůli kterým možná ještě může vzrůst počet Ukrajinců, kteří opustí okupovaná území. Podle dekretu totiž musí ti, kteří nemají ruské občanství, do 10. září 2025 z oblastí buď odejít, nebo se zaregistrovat jako migranti, píše server Current Time.

„Nejdřív na to měli devadesát dní, teď je to více, ale pořád je to deportace. Je to vyhánění ukrajinského lidu z našeho území,“ sdělil Current Time spoluzakladatel dobrovolnické organizace Humanity Stěfan Voroncov. „A právě proto se zvýšil počet mladých lidí, kteří chtějí odejít. (…) Děti tam nemají žádnou budoucnost. Sedět tři roky v okupaci bez normálního vzdělání, bez společnosti, prostě bez ničeho, v neustálém stresu. Někdo se prostě zlomí a odejde,“ dodal.

„Putin a vrcholní představitelé Ruska pokračují v politice rusifikace na nelegálně okupovaném ukrajinském území v rámci dlouhodobého úsilí o zničení ukrajinské kultury, identity a státnosti,“ poznamenala v analýze britská rozvědka.

Rusko také podle serveru Current Time, odkazujícího se na Rádio Svoboda, nadále aktivně rozvíjí na okupovaných územích železniční komunikace. Plány zahrnují spuštění nákladního spojení mezi Ruskem a Melitopolem, zlepšení trasy Mariupol – Rostov na Donu na okupovaný Krym a dokonce i otevření železničního spojení mezi anektovaným poloostrovem a Běloruskem.

Zpráva OSN mluví o „roztrhání sociálních struktur“

zpráva OSN zveřejněná před rokem popsala opatření, která Rusko přijalo za účelem zavedení ruského jazyka, občanství, zákonů, soudního systému a vzdělávacích programů na územích, jež se dostala pod okupaci po plnohodnotné invazi v roce 2022.

„Postupy Ruské federace roztrhaly sociální strukturu komunit a zanechaly jednotlivce v izolaci, což má hluboké a trvalé důsledky pro ukrajinskou společnost jako celek,“ komentoval tehdy závěry studie vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Zpráva například informovala o tom, že okupační úřady vypnuly ukrajinské internetové a mobilní sítě, televizní a rozhlasové kanály a veškerý digitální provoz přesměrovaly přes ruské sítě, čímž kontrolovaly informace dostupné na internetu a znemožnily obyvatelstvu svobodně získávat informace z nezávislých zpravodajských zdrojů, od příbuzných nebo přátel. Lidé byli údajně také naváděni k tomu, aby se navzájem udávali.

Ruská propaganda na školách

Zpráva dále konstatuje, že některé ruské akce zaměřené na potlačení projevů ukrajinské identity postihly zejména děti. Rusko nahradilo v mnoha školách ukrajinské osnovy ruskými a zavedlo učebnice s příběhy, které mají ospravedlnit ozbrojený útok na Ukrajinu.

Podle organizace Amnesty International (AI) ruské úřady na okupovaných územích nutí učitele vyučovat podle nových „propagandistických“ osnov, a to pomocí výhrůžek a vydírání. „Ukrajinští učitelé na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny jsou vystaveni výhrůžkám(…), aby byli nuceni pracovat proti své vůli. Stojí před těžkou volbou: buď všeho nechat a utéct, nebo se stát součástí vzdělávacího systému, který se snaží indoktrinovat děti, mimo jiné ospravedlňováním ruské útočné války,“ uvedla loni na podzim generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Zůstat na okupovaných územích a odmítnout být součástí vzdělávacího systému není volba: na proukrajinské učitele, kteří odmítnou projevit loajalitu a spolupráci, čekají únosy, výhrůžky a psychické i fyzické týrání. Je velmi důležité, aby toto závažné porušování lidských práv bylo plně zdokumentováno a vyšetřeno příslušnými vnitrostátními orgány a mezinárodními orgány a experty a aby odpovědné osoby byly pohnány k odpovědnosti,“ dodala tehdy Callamardová.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 3 hhodinami
Načítání...