Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

V polovině dubna server BBC informoval o tom, že ruské úřady v Mariupolu ve velkém zabavují byty Ukrajinců, kteří z města utekli během ruské okupace. Jako „bez majitele“ označují nemovitosti, které „nejsou užívány nebo nemají žádného právního vlastníka“ – podle dokumentu zveřejněného BBC to znamená, že nejsou zapsány v ruském registru.

Tyto byty však vlastníky mají – jsou jimi právě ti obyvatelé Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou armádou, nebo dědici vojáků, kteří padli v bojích s invazní armádou.

Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než osm tisíc lidí, zároveň ale poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Postupy ruských úřadů v zabavování nemovitostí

Z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách ruské správy vyplývá, že proces zabavování začíná poté, co inspektoři nebo místní obyvatelé tuto nemovitost „bez majitele“ nahlásí. Její adresa je během deseti dnů zveřejněna na webových stránkách. Majitel se poté musí dostavit do Mariupolu s doklady o vlastnictví a ruským pasem. Uvádí se, že budou akceptovány i jiné doklady totožnosti, ale není jasné jaké, podotýká server Meduza.

Pokud se vlastník osobně nedostaví, je byt během třiceti dnů zapsán do rejstříku nemovitostí „bez vlastníka“. Po třech měsících se může správní orgán obrátit na soud s žádostí o převod nemovitosti do vlastnictví města, popisuje Meduza.

Podle výpočtů novinářů je nyní v Mariupolu 2200 domů v pozdní fázi konfiskace ze strany ruských úřadů. Dalších 3550 domů označila BBC jako „potenciálně bez vlastníka“. Žurnalisté nenašli informace o tom, kolik nemovitostí se dostalo před soud, ale Ruskem jmenovaný starosta Mariupolu Oleg Morgun začátkem dubna uvedl, že soudní rozhodnutí o šesti stech bytech již nabylo právní moci.

Bývalý poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko upozornil, že v praxi je v podstatě nemožné dům, který je na některém ze seznamů, vrátit. Za tímto účelem by museli Ukrajinci do jihoukrajinského města dojet, projít „filtrační“ procedurou a získat ruské pasy.

BBC také uvedla, že Rusko ve městě od jeho obsazení postavilo více než sedmdesát bytových domů. Podle místních však obrovský nedostatek bytů přetrvává.

Plány na výstavbu bytů BBC popisuje jako součást širší kampaně na „rusifikaci“ Mariupolu. Satelitní snímky ukazují, že se ve městě staví také nová námořní akademie a velký válečný památník. Byl rovněž přijat nový městský znak, který odstraňuje ukrajinštinu a přidává ruské symboly.

„Mariupolské schéma“ v Berďansku

Podle „mariupolského schématu“ výstaveb bytů se postupuje také v přístavním Berďansku v Záporožské oblasti, píše server Current Time. Ze schémat podle něj vyplývá, že ve městě vznikne oblast nízkopodlažní zástavby.

„Každý, kdo se někdy setkal s výstavbou, si uvědomuje, že je mnohem snazší stavět od nuly než něco obnovovat. Ale oni (ruské okupační úřady) už mají takovou zkušenost s ‚obnovou‘ domů v Mariupolu, že prostě využijí tuto zkušenost a přijdou do Berďansku, postaví obrovské sídliště, čímž si získají obrovskou loajalitu místních obyvatel,“ tvrdí podle serveru obyvatel Berďansku.

U výstavby bytů v záporožském městě však ruské okupační úřady nezůstávají. Podle Current Time v červenci minulého roku vznikl nový územní plán, který vypracoval Jednotný institut územního plánování, tedy ruská státní instituce působící i na okupovaných územích Ukrajiny.

Město Berďansk na snímku z 30. dubna 2022
Zdroj: RFE/RL/Viktorija Roščina

Bourání školy i ulice

Podle plánu by mělo být například přemístěno nádraží či vybudována nová dešťová kanalizace. V září institut zveřejnil video se schématy a podrobně popsal představu o přestavbě města. Ruští plánovači chtějí zejména odstranit železniční koleje, které vedou podél městské pláže. Místo kolejí podél pláže plánují okupační úřady vybudovat novou odbočku spojující přístav a stanici Berda.

„Když tento institut poprvé ukázal své plány s železnicí, nebylo to pro obyvatele Berďansku obecně nic nového, protože se o tom mluvilo už dlouho. Málokdo věřil, že by se to dalo postavit, protože se tam musí hodně bourat. Ale oni (Rusové) se rozhodli, že odstraní celou Pokrovskou ulici, školu i autobusové nádraží,“ řekl serveru obyvatel města Vitalij Švec.

Zpracovatelé územního plánu rovněž navrhují přesunout autobusové nádraží ze Západního na Východní prospekt. Ve svých popisech pak okupační úřady zásadně používají sovětské názvy – například ulice 12. prosince (Den ústavy Ruské federace) a Proletářský prospekt.

Jednotný institut územního plánování počítá také s obnovením činnosti nákladního přístavu v Berďansku a výstavbou logistických komplexů v jeho blízkosti, dodává server s tím, že okupanti zároveň plánují prohloubit mořské dno. Rusko však potřebuje berďanský přístav především pro válku proti Ukrajině, dodává.

Current Time též poznamenal, že přístav je nadále využíván jako vojenský objekt pro skladování munice či ubytování personálu. Okupanti se ho také údajně snaží využívat z hlediska civilní infrastruktury, tedy vyvážet kovy a obilí.

Putinova nařízení

Ruský vůdce Vladimir Putin také vydává nařízení, která Ukrajincům ztěžují život na okupačních územích. V polovině března 2025 podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských“ zemí (mezi něž patří i Ukrajina) registrovat nemovitosti na územích okupovaných Ruskem až do 1. ledna 2028 bez zvláštního povolení. To se vydává pouze v samotném regionu a vyžaduje schválení zvláštním pracovním orgánem zřízeným ruskou vládou.

Putin také vydal nařízení, kvůli kterým možná ještě může vzrůst počet Ukrajinců, kteří opustí okupovaná území. Podle dekretu totiž musí ti, kteří nemají ruské občanství, do 10. září 2025 z oblastí buď odejít, nebo se zaregistrovat jako migranti, píše server Current Time.

„Nejdřív na to měli devadesát dní, teď je to více, ale pořád je to deportace. Je to vyhánění ukrajinského lidu z našeho území,“ sdělil Current Time spoluzakladatel dobrovolnické organizace Humanity Stěfan Voroncov. „A právě proto se zvýšil počet mladých lidí, kteří chtějí odejít. (…) Děti tam nemají žádnou budoucnost. Sedět tři roky v okupaci bez normálního vzdělání, bez společnosti, prostě bez ničeho, v neustálém stresu. Někdo se prostě zlomí a odejde,“ dodal.

„Putin a vrcholní představitelé Ruska pokračují v politice rusifikace na nelegálně okupovaném ukrajinském území v rámci dlouhodobého úsilí o zničení ukrajinské kultury, identity a státnosti,“ poznamenala v analýze britská rozvědka.

Rusko také podle serveru Current Time, odkazujícího se na Rádio Svoboda, nadále aktivně rozvíjí na okupovaných územích železniční komunikace. Plány zahrnují spuštění nákladního spojení mezi Ruskem a Melitopolem, zlepšení trasy Mariupol – Rostov na Donu na okupovaný Krym a dokonce i otevření železničního spojení mezi anektovaným poloostrovem a Běloruskem.

Zpráva OSN mluví o „roztrhání sociálních struktur“

zpráva OSN zveřejněná před rokem popsala opatření, která Rusko přijalo za účelem zavedení ruského jazyka, občanství, zákonů, soudního systému a vzdělávacích programů na územích, jež se dostala pod okupaci po plnohodnotné invazi v roce 2022.

„Postupy Ruské federace roztrhaly sociální strukturu komunit a zanechaly jednotlivce v izolaci, což má hluboké a trvalé důsledky pro ukrajinskou společnost jako celek,“ komentoval tehdy závěry studie vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Zpráva například informovala o tom, že okupační úřady vypnuly ukrajinské internetové a mobilní sítě, televizní a rozhlasové kanály a veškerý digitální provoz přesměrovaly přes ruské sítě, čímž kontrolovaly informace dostupné na internetu a znemožnily obyvatelstvu svobodně získávat informace z nezávislých zpravodajských zdrojů, od příbuzných nebo přátel. Lidé byli údajně také naváděni k tomu, aby se navzájem udávali.

Ruská propaganda na školách

Zpráva dále konstatuje, že některé ruské akce zaměřené na potlačení projevů ukrajinské identity postihly zejména děti. Rusko nahradilo v mnoha školách ukrajinské osnovy ruskými a zavedlo učebnice s příběhy, které mají ospravedlnit ozbrojený útok na Ukrajinu.

Podle organizace Amnesty International (AI) ruské úřady na okupovaných územích nutí učitele vyučovat podle nových „propagandistických“ osnov, a to pomocí výhrůžek a vydírání. „Ukrajinští učitelé na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny jsou vystaveni výhrůžkám(…), aby byli nuceni pracovat proti své vůli. Stojí před těžkou volbou: buď všeho nechat a utéct, nebo se stát součástí vzdělávacího systému, který se snaží indoktrinovat děti, mimo jiné ospravedlňováním ruské útočné války,“ uvedla loni na podzim generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Zůstat na okupovaných územích a odmítnout být součástí vzdělávacího systému není volba: na proukrajinské učitele, kteří odmítnou projevit loajalitu a spolupráci, čekají únosy, výhrůžky a psychické i fyzické týrání. Je velmi důležité, aby toto závažné porušování lidských práv bylo plně zdokumentováno a vyšetřeno příslušnými vnitrostátními orgány a mezinárodními orgány a experty a aby odpovědné osoby byly pohnány k odpovědnosti,“ dodala tehdy Callamardová.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 48 mminutami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 2 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 14 hhodinami
Načítání...