Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

V polovině dubna server BBC informoval o tom, že ruské úřady v Mariupolu ve velkém zabavují byty Ukrajinců, kteří z města utekli během ruské okupace. Jako „bez majitele“ označují nemovitosti, které „nejsou užívány nebo nemají žádného právního vlastníka“ – podle dokumentu zveřejněného BBC to znamená, že nejsou zapsány v ruském registru.

Tyto byty však vlastníky mají – jsou jimi právě ti obyvatelé Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou armádou, nebo dědici vojáků, kteří padli v bojích s invazní armádou.

Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než osm tisíc lidí, zároveň ale poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Postupy ruských úřadů v zabavování nemovitostí

Z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách ruské správy vyplývá, že proces zabavování začíná poté, co inspektoři nebo místní obyvatelé tuto nemovitost „bez majitele“ nahlásí. Její adresa je během deseti dnů zveřejněna na webových stránkách. Majitel se poté musí dostavit do Mariupolu s doklady o vlastnictví a ruským pasem. Uvádí se, že budou akceptovány i jiné doklady totožnosti, ale není jasné jaké, podotýká server Meduza.

Pokud se vlastník osobně nedostaví, je byt během třiceti dnů zapsán do rejstříku nemovitostí „bez vlastníka“. Po třech měsících se může správní orgán obrátit na soud s žádostí o převod nemovitosti do vlastnictví města, popisuje Meduza.

Podle výpočtů novinářů je nyní v Mariupolu 2200 domů v pozdní fázi konfiskace ze strany ruských úřadů. Dalších 3550 domů označila BBC jako „potenciálně bez vlastníka“. Žurnalisté nenašli informace o tom, kolik nemovitostí se dostalo před soud, ale Ruskem jmenovaný starosta Mariupolu Oleg Morgun začátkem dubna uvedl, že soudní rozhodnutí o šesti stech bytech již nabylo právní moci.

Bývalý poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko upozornil, že v praxi je v podstatě nemožné dům, který je na některém ze seznamů, vrátit. Za tímto účelem by museli Ukrajinci do jihoukrajinského města dojet, projít „filtrační“ procedurou a získat ruské pasy.

BBC také uvedla, že Rusko ve městě od jeho obsazení postavilo více než sedmdesát bytových domů. Podle místních však obrovský nedostatek bytů přetrvává.

Plány na výstavbu bytů BBC popisuje jako součást širší kampaně na „rusifikaci“ Mariupolu. Satelitní snímky ukazují, že se ve městě staví také nová námořní akademie a velký válečný památník. Byl rovněž přijat nový městský znak, který odstraňuje ukrajinštinu a přidává ruské symboly.

„Mariupolské schéma“ v Berďansku

Podle „mariupolského schématu“ výstaveb bytů se postupuje také v přístavním Berďansku v Záporožské oblasti, píše server Current Time. Ze schémat podle něj vyplývá, že ve městě vznikne oblast nízkopodlažní zástavby.

„Každý, kdo se někdy setkal s výstavbou, si uvědomuje, že je mnohem snazší stavět od nuly než něco obnovovat. Ale oni (ruské okupační úřady) už mají takovou zkušenost s ‚obnovou‘ domů v Mariupolu, že prostě využijí tuto zkušenost a přijdou do Berďansku, postaví obrovské sídliště, čímž si získají obrovskou loajalitu místních obyvatel,“ tvrdí podle serveru obyvatel Berďansku.

U výstavby bytů v záporožském městě však ruské okupační úřady nezůstávají. Podle Current Time v červenci minulého roku vznikl nový územní plán, který vypracoval Jednotný institut územního plánování, tedy ruská státní instituce působící i na okupovaných územích Ukrajiny.

Město Berďansk na snímku z 30. dubna 2022
Zdroj: RFE/RL/Viktorija Roščina

Bourání školy i ulice

Podle plánu by mělo být například přemístěno nádraží či vybudována nová dešťová kanalizace. V září institut zveřejnil video se schématy a podrobně popsal představu o přestavbě města. Ruští plánovači chtějí zejména odstranit železniční koleje, které vedou podél městské pláže. Místo kolejí podél pláže plánují okupační úřady vybudovat novou odbočku spojující přístav a stanici Berda.

„Když tento institut poprvé ukázal své plány s železnicí, nebylo to pro obyvatele Berďansku obecně nic nového, protože se o tom mluvilo už dlouho. Málokdo věřil, že by se to dalo postavit, protože se tam musí hodně bourat. Ale oni (Rusové) se rozhodli, že odstraní celou Pokrovskou ulici, školu i autobusové nádraží,“ řekl serveru obyvatel města Vitalij Švec.

Zpracovatelé územního plánu rovněž navrhují přesunout autobusové nádraží ze Západního na Východní prospekt. Ve svých popisech pak okupační úřady zásadně používají sovětské názvy – například ulice 12. prosince (Den ústavy Ruské federace) a Proletářský prospekt.

Jednotný institut územního plánování počítá také s obnovením činnosti nákladního přístavu v Berďansku a výstavbou logistických komplexů v jeho blízkosti, dodává server s tím, že okupanti zároveň plánují prohloubit mořské dno. Rusko však potřebuje berďanský přístav především pro válku proti Ukrajině, dodává.

Current Time též poznamenal, že přístav je nadále využíván jako vojenský objekt pro skladování munice či ubytování personálu. Okupanti se ho také údajně snaží využívat z hlediska civilní infrastruktury, tedy vyvážet kovy a obilí.

Putinova nařízení

Ruský vůdce Vladimir Putin také vydává nařízení, která Ukrajincům ztěžují život na okupačních územích. V polovině března 2025 podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských“ zemí (mezi něž patří i Ukrajina) registrovat nemovitosti na územích okupovaných Ruskem až do 1. ledna 2028 bez zvláštního povolení. To se vydává pouze v samotném regionu a vyžaduje schválení zvláštním pracovním orgánem zřízeným ruskou vládou.

Putin také vydal nařízení, kvůli kterým možná ještě může vzrůst počet Ukrajinců, kteří opustí okupovaná území. Podle dekretu totiž musí ti, kteří nemají ruské občanství, do 10. září 2025 z oblastí buď odejít, nebo se zaregistrovat jako migranti, píše server Current Time.

„Nejdřív na to měli devadesát dní, teď je to více, ale pořád je to deportace. Je to vyhánění ukrajinského lidu z našeho území,“ sdělil Current Time spoluzakladatel dobrovolnické organizace Humanity Stěfan Voroncov. „A právě proto se zvýšil počet mladých lidí, kteří chtějí odejít. (…) Děti tam nemají žádnou budoucnost. Sedět tři roky v okupaci bez normálního vzdělání, bez společnosti, prostě bez ničeho, v neustálém stresu. Někdo se prostě zlomí a odejde,“ dodal.

„Putin a vrcholní představitelé Ruska pokračují v politice rusifikace na nelegálně okupovaném ukrajinském území v rámci dlouhodobého úsilí o zničení ukrajinské kultury, identity a státnosti,“ poznamenala v analýze britská rozvědka.

Rusko také podle serveru Current Time, odkazujícího se na Rádio Svoboda, nadále aktivně rozvíjí na okupovaných územích železniční komunikace. Plány zahrnují spuštění nákladního spojení mezi Ruskem a Melitopolem, zlepšení trasy Mariupol – Rostov na Donu na okupovaný Krym a dokonce i otevření železničního spojení mezi anektovaným poloostrovem a Běloruskem.

Zpráva OSN mluví o „roztrhání sociálních struktur“

zpráva OSN zveřejněná před rokem popsala opatření, která Rusko přijalo za účelem zavedení ruského jazyka, občanství, zákonů, soudního systému a vzdělávacích programů na územích, jež se dostala pod okupaci po plnohodnotné invazi v roce 2022.

„Postupy Ruské federace roztrhaly sociální strukturu komunit a zanechaly jednotlivce v izolaci, což má hluboké a trvalé důsledky pro ukrajinskou společnost jako celek,“ komentoval tehdy závěry studie vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Zpráva například informovala o tom, že okupační úřady vypnuly ukrajinské internetové a mobilní sítě, televizní a rozhlasové kanály a veškerý digitální provoz přesměrovaly přes ruské sítě, čímž kontrolovaly informace dostupné na internetu a znemožnily obyvatelstvu svobodně získávat informace z nezávislých zpravodajských zdrojů, od příbuzných nebo přátel. Lidé byli údajně také naváděni k tomu, aby se navzájem udávali.

Ruská propaganda na školách

Zpráva dále konstatuje, že některé ruské akce zaměřené na potlačení projevů ukrajinské identity postihly zejména děti. Rusko nahradilo v mnoha školách ukrajinské osnovy ruskými a zavedlo učebnice s příběhy, které mají ospravedlnit ozbrojený útok na Ukrajinu.

Podle organizace Amnesty International (AI) ruské úřady na okupovaných územích nutí učitele vyučovat podle nových „propagandistických“ osnov, a to pomocí výhrůžek a vydírání. „Ukrajinští učitelé na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny jsou vystaveni výhrůžkám(…), aby byli nuceni pracovat proti své vůli. Stojí před těžkou volbou: buď všeho nechat a utéct, nebo se stát součástí vzdělávacího systému, který se snaží indoktrinovat děti, mimo jiné ospravedlňováním ruské útočné války,“ uvedla loni na podzim generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Zůstat na okupovaných územích a odmítnout být součástí vzdělávacího systému není volba: na proukrajinské učitele, kteří odmítnou projevit loajalitu a spolupráci, čekají únosy, výhrůžky a psychické i fyzické týrání. Je velmi důležité, aby toto závažné porušování lidských práv bylo plně zdokumentováno a vyšetřeno příslušnými vnitrostátními orgány a mezinárodními orgány a experty a aby odpovědné osoby byly pohnány k odpovědnosti,“ dodala tehdy Callamardová.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 41 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...