Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.

V polovině dubna server BBC informoval o tom, že ruské úřady v Mariupolu ve velkém zabavují byty Ukrajinců, kteří z města utekli během ruské okupace. Jako „bez majitele“ označují nemovitosti, které „nejsou užívány nebo nemají žádného právního vlastníka“ – podle dokumentu zveřejněného BBC to znamená, že nejsou zapsány v ruském registru.

Tyto byty však vlastníky mají – jsou jimi právě ti obyvatelé Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou armádou, nebo dědici vojáků, kteří padli v bojích s invazní armádou.

Organizace Human Rights Watch uvedla, že bombardování města zabilo více než osm tisíc lidí, zároveň ale poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Postupy ruských úřadů v zabavování nemovitostí

Z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách ruské správy vyplývá, že proces zabavování začíná poté, co inspektoři nebo místní obyvatelé tuto nemovitost „bez majitele“ nahlásí. Její adresa je během deseti dnů zveřejněna na webových stránkách. Majitel se poté musí dostavit do Mariupolu s doklady o vlastnictví a ruským pasem. Uvádí se, že budou akceptovány i jiné doklady totožnosti, ale není jasné jaké, podotýká server Meduza.

Pokud se vlastník osobně nedostaví, je byt během třiceti dnů zapsán do rejstříku nemovitostí „bez vlastníka“. Po třech měsících se může správní orgán obrátit na soud s žádostí o převod nemovitosti do vlastnictví města, popisuje Meduza.

Podle výpočtů novinářů je nyní v Mariupolu 2200 domů v pozdní fázi konfiskace ze strany ruských úřadů. Dalších 3550 domů označila BBC jako „potenciálně bez vlastníka“. Žurnalisté nenašli informace o tom, kolik nemovitostí se dostalo před soud, ale Ruskem jmenovaný starosta Mariupolu Oleg Morgun začátkem dubna uvedl, že soudní rozhodnutí o šesti stech bytech již nabylo právní moci.

Bývalý poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko upozornil, že v praxi je v podstatě nemožné dům, který je na některém ze seznamů, vrátit. Za tímto účelem by museli Ukrajinci do jihoukrajinského města dojet, projít „filtrační“ procedurou a získat ruské pasy.

BBC také uvedla, že Rusko ve městě od jeho obsazení postavilo více než sedmdesát bytových domů. Podle místních však obrovský nedostatek bytů přetrvává.

Plány na výstavbu bytů BBC popisuje jako součást širší kampaně na „rusifikaci“ Mariupolu. Satelitní snímky ukazují, že se ve městě staví také nová námořní akademie a velký válečný památník. Byl rovněž přijat nový městský znak, který odstraňuje ukrajinštinu a přidává ruské symboly.

„Mariupolské schéma“ v Berďansku

Podle „mariupolského schématu“ výstaveb bytů se postupuje také v přístavním Berďansku v Záporožské oblasti, píše server Current Time. Ze schémat podle něj vyplývá, že ve městě vznikne oblast nízkopodlažní zástavby.

„Každý, kdo se někdy setkal s výstavbou, si uvědomuje, že je mnohem snazší stavět od nuly než něco obnovovat. Ale oni (ruské okupační úřady) už mají takovou zkušenost s ‚obnovou‘ domů v Mariupolu, že prostě využijí tuto zkušenost a přijdou do Berďansku, postaví obrovské sídliště, čímž si získají obrovskou loajalitu místních obyvatel,“ tvrdí podle serveru obyvatel Berďansku.

U výstavby bytů v záporožském městě však ruské okupační úřady nezůstávají. Podle Current Time v červenci minulého roku vznikl nový územní plán, který vypracoval Jednotný institut územního plánování, tedy ruská státní instituce působící i na okupovaných územích Ukrajiny.

Město Berďansk na snímku z 30. dubna 2022
Zdroj: RFE/RL/Viktorija Roščina

Bourání školy i ulice

Podle plánu by mělo být například přemístěno nádraží či vybudována nová dešťová kanalizace. V září institut zveřejnil video se schématy a podrobně popsal představu o přestavbě města. Ruští plánovači chtějí zejména odstranit železniční koleje, které vedou podél městské pláže. Místo kolejí podél pláže plánují okupační úřady vybudovat novou odbočku spojující přístav a stanici Berda.

„Když tento institut poprvé ukázal své plány s železnicí, nebylo to pro obyvatele Berďansku obecně nic nového, protože se o tom mluvilo už dlouho. Málokdo věřil, že by se to dalo postavit, protože se tam musí hodně bourat. Ale oni (Rusové) se rozhodli, že odstraní celou Pokrovskou ulici, školu i autobusové nádraží,“ řekl serveru obyvatel města Vitalij Švec.

Zpracovatelé územního plánu rovněž navrhují přesunout autobusové nádraží ze Západního na Východní prospekt. Ve svých popisech pak okupační úřady zásadně používají sovětské názvy – například ulice 12. prosince (Den ústavy Ruské federace) a Proletářský prospekt.

Jednotný institut územního plánování počítá také s obnovením činnosti nákladního přístavu v Berďansku a výstavbou logistických komplexů v jeho blízkosti, dodává server s tím, že okupanti zároveň plánují prohloubit mořské dno. Rusko však potřebuje berďanský přístav především pro válku proti Ukrajině, dodává.

Current Time též poznamenal, že přístav je nadále využíván jako vojenský objekt pro skladování munice či ubytování personálu. Okupanti se ho také údajně snaží využívat z hlediska civilní infrastruktury, tedy vyvážet kovy a obilí.

Putinova nařízení

Ruský vůdce Vladimir Putin také vydává nařízení, která Ukrajincům ztěžují život na okupačních územích. V polovině března 2025 podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských“ zemí (mezi něž patří i Ukrajina) registrovat nemovitosti na územích okupovaných Ruskem až do 1. ledna 2028 bez zvláštního povolení. To se vydává pouze v samotném regionu a vyžaduje schválení zvláštním pracovním orgánem zřízeným ruskou vládou.

Putin také vydal nařízení, kvůli kterým možná ještě může vzrůst počet Ukrajinců, kteří opustí okupovaná území. Podle dekretu totiž musí ti, kteří nemají ruské občanství, do 10. září 2025 z oblastí buď odejít, nebo se zaregistrovat jako migranti, píše server Current Time.

„Nejdřív na to měli devadesát dní, teď je to více, ale pořád je to deportace. Je to vyhánění ukrajinského lidu z našeho území,“ sdělil Current Time spoluzakladatel dobrovolnické organizace Humanity Stěfan Voroncov. „A právě proto se zvýšil počet mladých lidí, kteří chtějí odejít. (…) Děti tam nemají žádnou budoucnost. Sedět tři roky v okupaci bez normálního vzdělání, bez společnosti, prostě bez ničeho, v neustálém stresu. Někdo se prostě zlomí a odejde,“ dodal.

„Putin a vrcholní představitelé Ruska pokračují v politice rusifikace na nelegálně okupovaném ukrajinském území v rámci dlouhodobého úsilí o zničení ukrajinské kultury, identity a státnosti,“ poznamenala v analýze britská rozvědka.

Rusko také podle serveru Current Time, odkazujícího se na Rádio Svoboda, nadále aktivně rozvíjí na okupovaných územích železniční komunikace. Plány zahrnují spuštění nákladního spojení mezi Ruskem a Melitopolem, zlepšení trasy Mariupol – Rostov na Donu na okupovaný Krym a dokonce i otevření železničního spojení mezi anektovaným poloostrovem a Běloruskem.

Zpráva OSN mluví o „roztrhání sociálních struktur“

zpráva OSN zveřejněná před rokem popsala opatření, která Rusko přijalo za účelem zavedení ruského jazyka, občanství, zákonů, soudního systému a vzdělávacích programů na územích, jež se dostala pod okupaci po plnohodnotné invazi v roce 2022.

„Postupy Ruské federace roztrhaly sociální strukturu komunit a zanechaly jednotlivce v izolaci, což má hluboké a trvalé důsledky pro ukrajinskou společnost jako celek,“ komentoval tehdy závěry studie vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Zpráva například informovala o tom, že okupační úřady vypnuly ukrajinské internetové a mobilní sítě, televizní a rozhlasové kanály a veškerý digitální provoz přesměrovaly přes ruské sítě, čímž kontrolovaly informace dostupné na internetu a znemožnily obyvatelstvu svobodně získávat informace z nezávislých zpravodajských zdrojů, od příbuzných nebo přátel. Lidé byli údajně také naváděni k tomu, aby se navzájem udávali.

Ruská propaganda na školách

Zpráva dále konstatuje, že některé ruské akce zaměřené na potlačení projevů ukrajinské identity postihly zejména děti. Rusko nahradilo v mnoha školách ukrajinské osnovy ruskými a zavedlo učebnice s příběhy, které mají ospravedlnit ozbrojený útok na Ukrajinu.

Podle organizace Amnesty International (AI) ruské úřady na okupovaných územích nutí učitele vyučovat podle nových „propagandistických“ osnov, a to pomocí výhrůžek a vydírání. „Ukrajinští učitelé na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny jsou vystaveni výhrůžkám(…), aby byli nuceni pracovat proti své vůli. Stojí před těžkou volbou: buď všeho nechat a utéct, nebo se stát součástí vzdělávacího systému, který se snaží indoktrinovat děti, mimo jiné ospravedlňováním ruské útočné války,“ uvedla loni na podzim generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Zůstat na okupovaných územích a odmítnout být součástí vzdělávacího systému není volba: na proukrajinské učitele, kteří odmítnou projevit loajalitu a spolupráci, čekají únosy, výhrůžky a psychické i fyzické týrání. Je velmi důležité, aby toto závažné porušování lidských práv bylo plně zdokumentováno a vyšetřeno příslušnými vnitrostátními orgány a mezinárodními orgány a experty a aby odpovědné osoby byly pohnány k odpovědnosti,“ dodala tehdy Callamardová.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...