Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.
Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace
3 minuty
Události: Blokování internetu v Rusku
Nezávislý list Novaja gazeta přišel o novinářskou licenci a nesmí oficiálně vycházet v papírové podobě. V redakci ale přesto stále pracuje dvacet lidí. „Pro ruské úřady jsme přestali existovat jako sdělovací prostředek. Pro sebe i pro naše čtenáře jsme jím ale zůstali,“ přibližuje situaci vedoucí investigativního oddělení Taťána Brická, která v médiu pracuje skoro deset let. Začínala jako zpravodajka v Murmansku.
Brická chce i přes všechny nesnáze psát dál. „Prostě pracujeme. Není možné nepokračovat v práci, když jste v centru dění tak grandiózní události, která mění tvář Evropy,“ popisuje.
Články zveřejňuje se svými kolegy hlavně na internetu. A to i přesto, že jejich web je už skoro tři roky blokovaný. Rusové si ale texty stále mohou číst přes šifrovací aplikace VPN. V průměru je čtenářů padesát tisíc denně. „Po zablokování stránek se návštěvnost našeho webu snížila desetkrát,“ uvádí redaktor internetových stránek listu Konstantin Poleskov.
Situace se zhoršila po začátku plnohodnotné invaze
Operátorům v Rusku nařizuje bránit v přístupu k vybraným internetovým stránkám především cenzurní úřad. Mohou to ale dělat i další instituce. „Kromě Roskomnadzoru (Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií) je to Federální daňová služba, generální prokuratura, Ruský spotřebitelský kontrolní úřad, ministerstvo vnitra a další. A samozřejmě i soudy,“ vysvětluje expert na ruský internet z organizace Roskomsvoboda Arťjom Kozljuk.
Elektronická cenzura v zemi se ještě zpřísnila po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Desítky nových zákonů zásadně omezují svobodu ve virtuálním světě. „Lhaní o speciální vojenské operaci (jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, pozn. red.), diskreditace ozbrojených sil Ruské federace nebo lhaní obecně o ruském právním systému. Za to teď lidi pokutují nebo i trestně stíhají,“ popisuje situaci Kozljuk.
První internetové stránky nezávislého média s názvem grani.ru byly v Rusku zablokovány v roce 2014, podle úřadů vyzývaly k nezákonným akcím a protestům.
