Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace

Nahrávám video

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.

Nezávislý list Novaja gazeta přišel o novinářskou licenci a nesmí oficiálně vycházet v papírové podobě. V redakci ale přesto stále pracuje dvacet lidí. „Pro ruské úřady jsme přestali existovat jako sdělovací prostředek. Pro sebe i pro naše čtenáře jsme jím ale zůstali,“ přibližuje situaci vedoucí investigativního oddělení Taťána Brická, která v médiu pracuje skoro deset let. Začínala jako zpravodajka v Murmansku.

Brická chce i přes všechny nesnáze psát dál. „Prostě pracujeme. Není možné nepokračovat v práci, když jste v centru dění tak grandiózní události, která mění tvář Evropy,“ popisuje.

Články zveřejňuje se svými kolegy hlavně na internetu. A to i přesto, že jejich web je už skoro tři roky blokovaný. Rusové si ale texty stále mohou číst přes šifrovací aplikace VPN. V průměru je čtenářů padesát tisíc denně. „Po zablokování stránek se návštěvnost našeho webu snížila desetkrát,“ uvádí redaktor internetových stránek listu Konstantin Poleskov.

Situace se zhoršila po začátku plnohodnotné invaze

Operátorům v Rusku nařizuje bránit v přístupu k vybraným internetovým stránkám především cenzurní úřad. Mohou to ale dělat i další instituce. „Kromě Roskomnadzoru (Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií) je to Federální daňová služba, generální prokuratura, Ruský spotřebitelský kontrolní úřad, ministerstvo vnitra a další. A samozřejmě i soudy,“ vysvětluje expert na ruský internet z organizace Roskomsvoboda Arťjom Kozljuk.

Elektronická cenzura v zemi se ještě zpřísnila po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Desítky nových zákonů zásadně omezují svobodu ve virtuálním světě. „Lhaní o speciální vojenské operaci (jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, pozn. red.), diskreditace ozbrojených sil Ruské federace nebo lhaní obecně o ruském právním systému. Za to teď lidi pokutují nebo i trestně stíhají,“ popisuje situaci Kozljuk.

První internetové stránky nezávislého média s názvem grani.ru byly v Rusku zablokovány v roce 2014, podle úřadů vyzývaly k nezákonným akcím a protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 44 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.