Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace

Nahrávám video

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.

Nezávislý list Novaja gazeta přišel o novinářskou licenci a nesmí oficiálně vycházet v papírové podobě. V redakci ale přesto stále pracuje dvacet lidí. „Pro ruské úřady jsme přestali existovat jako sdělovací prostředek. Pro sebe i pro naše čtenáře jsme jím ale zůstali,“ přibližuje situaci vedoucí investigativního oddělení Taťána Brická, která v médiu pracuje skoro deset let. Začínala jako zpravodajka v Murmansku.

Brická chce i přes všechny nesnáze psát dál. „Prostě pracujeme. Není možné nepokračovat v práci, když jste v centru dění tak grandiózní události, která mění tvář Evropy,“ popisuje.

Články zveřejňuje se svými kolegy hlavně na internetu. A to i přesto, že jejich web je už skoro tři roky blokovaný. Rusové si ale texty stále mohou číst přes šifrovací aplikace VPN. V průměru je čtenářů padesát tisíc denně. „Po zablokování stránek se návštěvnost našeho webu snížila desetkrát,“ uvádí redaktor internetových stránek listu Konstantin Poleskov.

Situace se zhoršila po začátku plnohodnotné invaze

Operátorům v Rusku nařizuje bránit v přístupu k vybraným internetovým stránkám především cenzurní úřad. Mohou to ale dělat i další instituce. „Kromě Roskomnadzoru (Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií) je to Federální daňová služba, generální prokuratura, Ruský spotřebitelský kontrolní úřad, ministerstvo vnitra a další. A samozřejmě i soudy,“ vysvětluje expert na ruský internet z organizace Roskomsvoboda Arťjom Kozljuk.

Elektronická cenzura v zemi se ještě zpřísnila po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Desítky nových zákonů zásadně omezují svobodu ve virtuálním světě. „Lhaní o speciální vojenské operaci (jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, pozn. red.), diskreditace ozbrojených sil Ruské federace nebo lhaní obecně o ruském právním systému. Za to teď lidi pokutují nebo i trestně stíhají,“ popisuje situaci Kozljuk.

První internetové stránky nezávislého média s názvem grani.ru byly v Rusku zablokovány v roce 2014, podle úřadů vyzývaly k nezákonným akcím a protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Ukrajina ruské informace doposud nepotvrdila. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 8 hhodinami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 9 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 12 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 13 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 13 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 13 hhodinami

Evropský pohled