Cenzura

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Kandidát na prezidenta Karel Diviš, kterého nedávno do klání o Hrad vrátil Nejvyšší správní soud, když zrušil dřívější rozhodnutí ministerstva vnitra, by se jako vrchní velitel ozbrojených sil zasadil o založení elektronické armády (e-armády). Ta by dle něj pokrývala například oblast kybernetické bezpečnosti či bezpilotních systémů. „Prezident by měl říct i věci, které nejsou příznivé a které možná ani neprospějí tomu, co řekne,“ přiblížil také v Interview ČT24. Chtěl by jako prezident s lidmi „mluvit na rovinu“. Diviš také zdůraznil, že je proti cenzuře. Česká televize postupně přinesla rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Ruský cenzurní úřad ve čtvrtek zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.

Turecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. Podle kritiků může tato norma, kterou navrhl prezident země Recep Tayyip Erdogan, vést k omezení svobody slova. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Moskevský soud v pondělí vyhověl žádosti ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta, uvedla agentura TASS. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a se zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet a ukončily i publikaci článků na webu.

V Rusku začal v červenci vycházet nový nezávislý celoplošný magazín Novaja rasskaz-gazeta (NR-G). Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už ale zablokoval jeho internetovou verzi, protože médium údajně diskredituje ruskou armádu. Od začátku letošní plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu skončily v Rusku stovky médií.

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce.

Moskevský soud vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.

Čínská vláda o víkendu zablokovala na sociálních sítích účty, které propagovaly kryptoměny. Analytici a kontrolní orgány podle agentury Reuters očekávají, že přijde další zátah –⁠ tentokrát bude chtít Peking navázat nelegální kryptoměnové aktivity přímo na trestní zákoník.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Turbulentní vztah Hollywoodu a Číny vstupuje do dalšího dějství. V Číně se podle listu The Washington Post nebude vysílat dubnové předávání Oscarů, protože na filmové sošky jsou nominovaní umělci, které Čína vnímá jako kontroverzní. Hollywoodští filmaři jsou však mnohdy pro vstup do země odhodlaní udělat velké ústupky. Obsáhlá analýza organizace PEN America uvádí, že ty největší snímky produkce v Americe upravují tak, aby nepopudily čínské úřady a ty je tak pustily do tamních kin.

Kabinet premiéra Viktora Orbána chce podpořit maďarskou populární hudbu. Vyčlenil na to 62 milionů eur (1,6 miliardy korun). Podle vládního zmocněnce pro kulturu by měla hudba víc podporovat národní identitu. Záměr budí obavy z politických intervencí do svobodné tvorby i z její cenzury.

Maďarský úřad, který má na starosti regulaci médií, odmítl žádost jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic v zemi o opětovné získání vysílací frekvence. Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie, aby úřady umožnily stanici setrvat v éteru, uvedla agentura Reuters.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor oznámil omezení sociální sítě Twitter v zemi. Učiní tak zpomalením rychlosti této platformy, které se týká všech mobilních zařízení a poloviny stolních počítačů, informují ruská média. Zástupce úřadu později prohlásil, že omezení budou mít vliv pouze na videa a fotografie na Twitteru. Roskomnadzor viní síť z toho, že ze svých stránek opakovaně neodstranila zakázaný obsah, jak jí ukládá ruský zákon. Dále pohrozil, že by Twitter mohl zablokovat zcela.