Cenzura strana 2 z 3

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Již v pátek budou oficiálně zahájeny zimní olympijské hry v Pekingu. Přijedou premiéři a prezidenti z více než třiceti států včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Některé země v čele se Spojenými státy vyhlásily diplomatický bojkot, patří k nim i Česko. Čínští pořadatelé se rozhodli přijmout ještě přísnější pandemická opatření, než za jakých probíhala letní olympiáda v Tokiu. Pochybnosti ale budí i olympijská mobilní aplikace či umělý sníh, připomíná z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Druhým dnem pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. V pátek, kdy třídenní hlasování začalo, dosáhla účast podle předběžných oficiálních údajů necelých sedmnácti procent. Nezávislí pozorovatelé zaznamenali jen za první den voleb na dva tisíce porušení volebních pravidel, státní zaměstnanci si podle BBC stěžují na nátlak ze strany nadřízených. Po firmách Google a Apple zablokovala i ruská společnost Telegram aplikaci „chytré hlasování“,  která má pomoci uspět kandidátům jiných uskupení, než je vládnoucí Jednotné Rusko.

Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.

Čínská vláda o víkendu zablokovala na sociálních sítích účty, které propagovaly kryptoměny. Analytici a kontrolní orgány podle agentury Reuters očekávají, že přijde další zátah –⁠ tentokrát bude chtít Peking navázat nelegální kryptoměnové aktivity přímo na trestní zákoník.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Turbulentní vztah Hollywoodu a Číny vstupuje do dalšího dějství. V Číně se podle listu The Washington Post nebude vysílat dubnové předávání Oscarů, protože na filmové sošky jsou nominovaní umělci, které Čína vnímá jako kontroverzní. Hollywoodští filmaři jsou však mnohdy pro vstup do země odhodlaní udělat velké ústupky. Obsáhlá analýza organizace PEN America uvádí, že ty největší snímky produkce v Americe upravují tak, aby nepopudily čínské úřady a ty je tak pustily do tamních kin.

Kabinet premiéra Viktora Orbána chce podpořit maďarskou populární hudbu. Vyčlenil na to 62 milionů eur (1,6 miliardy korun). Podle vládního zmocněnce pro kulturu by měla hudba víc podporovat národní identitu. Záměr budí obavy z politických intervencí do svobodné tvorby i z její cenzury.

Maďarský úřad, který má na starosti regulaci médií, odmítl žádost jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic v zemi o opětovné získání vysílací frekvence. Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie, aby úřady umožnily stanici setrvat v éteru, uvedla agentura Reuters.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor oznámil omezení sociální sítě Twitter v zemi. Učiní tak zpomalením rychlosti této platformy, které se týká všech mobilních zařízení a poloviny stolních počítačů, informují ruská média. Zástupce úřadu později prohlásil, že omezení budou mít vliv pouze na videa a fotografie na Twitteru. Roskomnadzor viní síť z toho, že ze svých stránek opakovaně neodstranila zakázaný obsah, jak jí ukládá ruský zákon. Dále pohrozil, že by Twitter mohl zablokovat zcela.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Čínská vláda nařídila tamním médiím, aby cenzurovala zpravodajství o antimonopolním vyšetřování internetové společnosti Alibaba. Zakladatel firmy a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma zmizel před dvěma měsíci z očí veřejnosti, když předtím kritizoval čínský regulační systém. Ten podle něj brzdí inovace. Fakt, že Peking chce kontrolovat informování o této kauze, svědčí o tom, že věc nabyla na politické důležitosti, napsal v pátek list Financial Times (FT).

Ruští poslanci schválili ve třetím, závěrečném čtení zákon, který ruskému cenzurnímu úřadu Roskomnadzor dává právo částečně či úplně blokovat internetové platformy a portály, pokud se na ruském území dopouštějí cenzury či „diskriminace ruských médií“. Pod tento zákon spadají populární server YouTube či sociální sítě Facebook a Twitter, které se podle názoru zákonodárců nejčastěji dopouštějí ústrků vůči ruským médiím, upozornil list Kommersant.

Článek, který možná zamíchá americkými prezidentskými volbami, a to hned z několika důvodů, vydal v týdnu americký bulvární deník New York Post. Text je plný obvinění proti synovi kandidáta na prezidenta Joea Bidena. Původ informací je ale pochybný, data prý našel opravář počítačů a do redakce se dostaly přes osobního právníka Donalda Trumpa. Výsledný text začali lidé sdílet na sociálních sítích, Facebook i Twitter ale možnost sdílení rychle omezili z obavy, že jde o dezinformační kampaň vedenou z Ruska. Kritika přišla vzápětí – obě platformy podle ní cenzurují a nahrávají Bidenovi. Aféru rozebere nedělní Newsroom ČT24.

Měla to být literární událost roku. Jak by také ne, autorka ikonické ságy o Harrym Potterovi, Joanne Rowlingová, je stále jednou z nejpopulárnějších spisovatelek současnosti. Už sedm let se věnuje detektivní sérii, jejíž pátý díl, Troubled Blood, v září vyšel. Lidé na sociálních sítích vyzývali k bojkotu a pálení knih a australské knihkupectví dokonce stáhlo všechna autorčina díla z prodeje. Kauza znovu nastartovala debatu o tom, zdali lze literaturu vnímat nezávisle na charakteru spisovatele.

Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Informovala o tom agentura AFP, podle níž norma připravená vládní stranou vyvolává obavy z omezení svobody slova v zemi. Zákon již dříve kritizovaly humanitární organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Vláda o novém zákonu informovala na Twitteru.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Turecko zavede regulace sociálních sítí nebo je přímo zablokuje, oznámil podle agentury Reuters prezident Recep Tayyip Erdogan. Už dříve uvedl, že internetoví uživatelé urazili jeho rodinu.

Píseň polského zpěváka kritizující šéfa vládní strany Jaroslawa Kaczyńského za to, že mohl navštívit hřbitov zavřený pro ostatní kvůli koronaviru, se dostala na vrchol hitparády stanice veřejnoprávního Polského rozhlasu Trójka. Pak náhle zmizela. Rozhlas čelí obviněním z cenzury, odchodům novinářů i bojkotu části umělců. Na internetu už skladba nasbírala přes sedm milionů zhlédnutí.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.

V Rusku začal od listopadu platit zákon o takzvaném svrchovaném internetu, který dává úřadům větší kontrolu nad děním na síti. Můžou například zablokovat připojení v případě, že to uznají za vhodné. Kritici upozorňují, že se novými předpisy posiluje cenzura.