Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.
Kontrola společnosti značně zesílila, komentuje zpravodajka ČT sté výročí čínských komunistů
Události: Čínští komunisté slaví 100 let (zdroj: ČT24)
Čínská komunistická strana ovládá nejen ekonomiku, ale kontroluje i společnost, připomíná zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. „Její kritici říkají, že je dokonce paranoidní, až posedlá kontrolou společnosti, která se týká opravdu všech složek života. V posledních letech pod generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem značně zesílila. Někteří lidé to přirovnávají až k Maově éře.“
Kontrola se projevuje mimo jiné cenzurou internetu a sociálních sítí. „Nejen to, že cenzura maže některá kritická vyjádření nebo polemiky – v podstatě neexistuje žádná veřejná diskuze – ale jsou to i tvrdé tresty pro lidi, kteří se snaží upozorňovat na některé problémy, jako byla třeba loni pandemie covidu-19, nebo kteří se snaží kritizovat systém,“ dodává Šámalová.
Kontrola podle ní zesiluje i v soukromých firmách, kde strana prostřednictvím svých buněk a kádrů dohlíží na management a zaměstnance. Zesiluje i dohled nad obyčejnými lidmi, například znovu podobně jako za dob Mao Ce-tunga vznikají uliční výbory, které sledují sousedy a donášejí na ně, uvádí zpravodajka ČT.
Strana je elitní klub
Komunistická strana Číny má 92 milionů členů, což na národ, který má 1,4 miliardy lidí, není mnoho, upozorňuje Šámalová. Strana je tak jakýmsi elitním klubem, do kterého musí vstoupit každý, kdo chce ve společnosti něco dokázat. Jejím členem je například i Jack Ma, šéf firmy Alibaba.
Dostat se do strany ale není jednoduché. „Zejména v posledních letech strana přibírá méně členů než dříve, protože generálnímu tajemníkovi se zdálo, že příliš košatí, a nároky na členství jsou přísné. Kandidáti musejí mít nejen skvělé výsledky, ale musejí dělat různé zkoušky a prokazovat znalosti ideologie – marxismu, Maových myšlenek, ale i Si Ťin-pchingových myšlenek,“ vypočítává Šámalová.
Zpravodajka ČT Šámalová: Komunistická strana prostupuje či ovlivňuje všechny složky života (zdroj: ČT24)
Analytička Kateřina Procházková v pořadu Horizont ČT24 vysvětlila, že čínská komunistická strana je strana leninského typu. Používá se také termín státostrana, což je strana, která ovládá celý stát. V nové éře tajemníka Si Ťin-pchinga se klade důraz na původní ideály, na marxistickou ortodoxní terminologii, jak ji vykládal hlavně Mao Ce-tung.
„Zločiny, ke kterým došlo za Mao Ce-tunga, patří mezi témata, která jsou pro současné čínské politbyro velmi citlivá. Jakákoliv kritika historických událostí je označována jako nihilismus. Je zde snaha vytvořit jednotnou historickou paměť. Před letošním výročím je přikázáno obyvatelům bedlivě sledovat své sousedy a spolustraníky a reportovat, když se tohoto nihilismu dopustí,“ dodala Procházková.
Strana vyzdvihuje úspěchy
Slavnostní program k výročí strany bude ve čtvrtek hostit náměstí Tchien-an-men, už v pondělí se ale na olympijském stadionu v Pekingu uskutečnila show, která připomněla nejdůležitější okamžiky z historie strany i její hlavní vůdce od Mao Ce-tunga po Si Ťin-pchinga. Problematické úseky dějin, jako byl hladomor, čistky v době kulturní revoluce či krvavé potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men, ale byly vynechány.
„Vedení samozřejmě vyzdvihuje ekonomický zázrak, hospodářský úspěch a to, že vyvedlo lidi z chudoby. Bezpochyby kvalita života v Číně se obrovským způsobem zlepšila, mnoho Číňanů se těší prosperitě, o jaké se jim před třiceti lety ještě ani nesnilo. Kritici ale říkají, že to není zásluha komunistické strany, ale že je to především výsledek obrovské tvrdé práce obyčejných Číňanů,“ dodává Šámalová.
Platí to podle ní především pro migrující dělníky, kteří dělají tu nejhůře placenou a nejtěžší práci a kteří jen za cenu velkých osobních obětí na rodinném a soukromém životě i na svém vlastním zdraví dotáhli Čínu tam, kde je.
„Někteří analytici upozorňují, že to nebylo s pomocí komunistické strany, ale naopak navzdory komunistické straně, protože ona nedělá příliš mnoho, aby podpořila soukromé podnikatele. Kapitál dostávají státní podniky, ale například nevznikl žádný řádný systém úvěrů pro soukromé firmy, takže ony si musejí získávat prostředky velice riskantními půjčkami, a přitom právě soukromé firmy se podílejí na šedesáti procentech čínského HDP a osmdesáti procentech pracovních míst, zaměstnanosti ve velkých městech,“ uzavírá Šámalová.