Mao Ce-tung

O vznik Československa se významně zasloužili legionáři. Ti se po bojích s ruskými bolševiky na Sibiři vraceli do vlasti i přes Čínu. Někteří se usadili ve městě Charbin na severovýchodě této asijské země a v oblasti zůstali až do 50. let minulého století, kdy se ujal moci komunistický vůdce Mao Ce-tung. Po stopách legionářů se nyní vydala Česká televize.

Čínská vláda vůbec poprvé od padesátých let minulého století zvyšuje důchodový věk v zemi. Snaží se tak zejména pomoci ekonomice, na kterou těžce dopadá stárnutí a úbytek obyvatel. Nepopulárnímu rozhodnutí předcházely roky diskusí.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

Peking přesvědčuje čínskou veřejnost o hrozbě, kterou podle něj představují cizinci. V rámci ideologického boje se Západem proto stupňuje kampaň proti údajným špionům. Ta přichází po přijetí trojice zákonů, které se zaměřují na kontakty čínských obyvatel a institucí s občany jiných zemí. I proto představuje nová legislativa riziko pro zahraniční firmy, které v Číně působí.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Velká porota newyorského soudu hlasovala pro obvinění amerického exprezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s platbami pro pornoherečku Stormy Daniels a modelku Karen McDougalovou. Trump se tak stal prvním bývalým prezidentem Spojených států, který čelí obvinění z trestného činu.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek slaví 96. narozeniny. Královně gratuloval její vnuk princ William, premiér Boris Johnson i britské ozbrojené síly. Panovnici také navštívil druhý vnuk princ Harry s vévodkyní Meghan. V létě si Spojené království připomene velkolepými oslavami platinové jubileum, tedy semdesát let její vlády.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Komunistická strana Číny schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga usilujícího o třetí funkční období v čele státu. Strana prohlášení přijala na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru, informovala agentura Reuters.

Regulační zásahy do čínské ekonomiky nemají v nedávných dějinách země obdoby. Peking usměrňuje soukromé firmy, které dosud byly výkladní skříní čínského kapitalismu. Opatření sahají od pokut po zrušení vstupu na burzu. Srážejí hodnotu firem o miliardy dolarů a znejišťují investory.

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“, řekl v sobotu prezident Si Ťin-pching. Slova pronesl při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.

Na sedmdesát tisíc lidí slavilo na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) sté výročí založení Komunistické strany Číny. Nad náměstím prolétly stíhačky a vrtulníky, lidé sborově zpívali socialistické písně. Prezident Si Ťin-pching v hodinovém projevu varoval cizí mocnosti před zasahováním do čínských záležitostí.

Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.

Přesně před sedmdesáti lety americký generál Douglas McArthur nařídil ofenzivu „Home by Christmas“ (Do Vánoc doma) s cílem zatlačit severokorejské jednotky k čínské hranici a ukončit tak konflikt na Korejském poloostrově. Operace skončila nezdarem, postupující síly OSN nevědomky narazily na velké množství čínských vojáků a byly přinuceny k ústupu. Severokorejci s Číňany poté zatlačili bojovou linii až za jihokorejský Soul.

Čína posiluje stranickou disciplínu. Kampaň po vzoru Mao Ce-tunga míří zejména na pracovníky bezpečnostních a právních složek a zároveň prověřuje loajalitu komunistických akademiků. Peking spustil akci poté, co se na internetu rozšířila nahrávka s ostrou kritikou vládnoucí strany.

Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila svůj mandát, získala rekordních 8,2 milionu hlasů. Její sok v prezidentské volbě Chan Kchuo-jü přiznal porážku a soupeřce telefonicky poblahopřál. Voliči tedy podpořili kandidátku, jež se pasovala do pozice ochránkyně autonomie Tchaj-wanu, který pevninská Čína považuje za součást svého území.