Regulační zásahy do čínské ekonomiky nemají v nedávných dějinách země obdoby. Peking usměrňuje soukromé firmy, které dosud byly výkladní skříní čínského kapitalismu. Opatření sahají od pokut po zrušení vstupu na burzu. Srážejí hodnotu firem o miliardy dolarů a znejišťují investory.
Čínské firmy dle Si Ťin-pchinga propadly kapitalismu. Peking se vrací k Maovi a masivně reguluje
3 minuty
Události: Peking čím dál víc reguluje ekonomiku
Skoro neuplyne den, aby stát nezasahoval do některých sfér – od technologických firem přes videohry, vzdělávání, až po developery. Za rok přijal víc než stovku regulací, které míří na největší společnosti v zemi.
„Platformy podporují technologické inovace i pohodlí lidí, ale objevují se problémy jako monopol či chaotická expanze. Poškozují zájmy malých a středních podniků a spotřebitelů a brání sociální spravedlnosti,“ odůvodňuje pekingskou politiku vůči gigantickým společnostem čínský ministr státní správy pro regulaci trhu Čang Kung.
Komunistická strana nejen omezuje jejich vliv, ale snaží se řídit toky peněz a stanovit limity pro tvorbu zisku. Regulační úřady nutí majitele velkých soukromých společností, aby věnovali peníze na dosažení společné prosperity. To je fráze, kterou v 50. letech používal Mao Ce-tung. Teď je hlavním politickým cílem generálního tajemníka strany Si Ťin-pchinga.
Kvůli regulacím v Číně skončí LinkedIn
Analytici za tím vidí snahu vrátit se k Maově socialistické vizi a překonat propast v bohatství. „Čínská komunistická strana prochází vážnou krizí legitimity. Nejen proto, že končí éra hospodářského růstu. Souvisí to s podporou lidí. Straně chybí sebedůvěra, obává se, že Čínu potká rozpad jako Sovětský svaz,“ vysvětluje nezávislý čínský politolog Wu Čchiang.
Prezident Si Ťin-pching často zmiňuje, že některé obory propadly kapitalistickému duchu a sešly na scestí. Známí podnikatelé, kteří vydělali závratné sumy vstupem na burzu, upadají v nemilost. Otec technologické společnosti Alibaba Jack Ma se stáhl z veřejného života. Manželé v čele velkého developera SOHO rozprodávají majetek, aby odešli z Číny. Podobně jako šéfka dopravní platformy DiDi.
Kroky Pekingu znejišťují i zahraniční investory. Například Microsoft se chystá do konce roku zavřít v Číně svou profesní síť LinkedIn, což zdůvodňuje právě rostoucími regulačními požadavky tamních úřadů. Portál, který je v tuto chvíli jedinou významnou americkou sociální sítí, jež v Číně operuje. Microsoft plánuje, že LinkedIn tam nahradí zjednodušená verze, která se bude soustředit pouze na hledání práce.
LinkedIn čelil nedávno kritice, když zablokoval profily několika amerických novinářů v Číně a zdůvodnil to tím, že chtěl znepřístupnit takto zveřejněný zakázaný obsah. Případ obrátil pozornost ke kompromisům, které musí služba dělat, aby zůstala na čínském trhu, připomíná agentura DPA.
