Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“, řekl v sobotu prezident Si Ťin-pching. Slova pronesl při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.
Si Ťin-pching slíbil „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem. Neprovokujte, vzkázal ostrov Číně
Tchajwanská prezidentská kancelář v reakci uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model „jedné země, dvou systémů“ prosazovaný Pekingem. Tchajwanský úřad pro záležitosti pevniny v odděleném prohlášení vyzval Čínu, aby zanechala „provokativních kroků“.
Projev čínského prezidenta přichází po dnech zvýšeného napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala letadla k tchajwanskému pobřeží a tamní ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních čtyřicet let. Ostrov se ocitá pod rostoucím tlakem, aby uznal nadřazenost Pekingu, Tchaj-pej to však odmítá.
„Tchajwanský separatismus je největší překážkou pro dosažení znovusjednocení vlasti a nejvážnějším skrytým ohrožením národního omlazení,“ řekl Si Ťin-pching v projevu ve Velkém sále lidu v Pekingu.
„Znovusjednocení mírovým způsobem“
„Nikdo by neměl podceňovat vytrvalé odhodlání, pevnou vůli a silnou schopnost čínského lidu bránit národní svébytnost a územní integritu. Historický úkol kompletního znovusjednocení vlasti musí být dokonán a rozhodně bude dokonán,“ pokračoval. Jakožto scénář nejbližší zájmům čínského lidu přitom uvedl „znovusjednocení mírovým způsobem“.
Výroky čínského prezidenta byly tentokrát mírnější než v jeho předchozím velkém proslovu k Tchaj-wanu, kdy Si Ťin-pching prohlásil, že Čína „rozdrtí“ jakékoli snahy ostrova o formální vyhlášení nezávislosti, napsala agentura Reuters. V roce 2019 Si přímo pohrozil použitím síly, aby dostal Tchaj-wan pod kontrolu.
Tchaj-wan je „nezávislý“ už více než sedmdesát let
Tchaj-wan se vydal vlastní cestou v roce 1949, když se v Číně ujímali moci komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Peking ostrov považuje za součást svého území a hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho samostatnosti. Tchaj-wan nicméně už více než sedmdesát let funguje de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Aktuální napětí kolem Tchaj-wanu bylo ve středu tématem schůzky mezi poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem a vysoce postaveným čínským diplomatem Jang Ťie-čchem. Podle zdroje Reuters z americké administrativy dal při těchto rozhovorech Sullivan jasně najevo, že USA se postaví proti jakékoli snaze Pekingu změnit status quo Tchaj-wanu.
Prezident Si Ťin-pching posílil kontrolu vlády nad všemi stránkami života čínské společnosti. Ve svém sobotním projevu zdůraznil, že „k vedení země je zapotřebí pevné síly, jíž je Komunistická strana Číny“. „Bez Komunistické strany Číny by nebyla nová Čína,“ řekl.